Zavřel Zeman hradní dveře před americkým velvyslancem záměrně?

V roce 1939, když jí bylo pět let, uprchla Raya Czerner Schapirová se svojí rodinou z rodné Prahy. Utíkala před nacisty, svobodu a život si zachránila ve Velké Británii a pak ve Spojených státech. „15. března 1939 jsme stáli u okna a pozorovali, jak do města přijíždějí německé tanky,“ vzpomíná na nejčernější okamžiky svého života v předmluvě knihy Dopisy z Prahy. V ní se sestrou Helgou v roce 1991 vydaly korespondenci, kterou jim do Londýna z Prahy posílali příbuzní. 

Ti, kteří z Československa před nacisty odejít nestihli a které pak již nikdy neviděly. „Byly jsme se sestrou jako klacíky vytažené z ohně - s pomyšlením na všechny, kdo vytaženi nebyli,“ popisuje Raya Schapirová. Třiadvacet let poté, co knihu vydala, potvrdil americký Kongres do pozice velvyslance USA v Praze jejího syna, člověka z okolí prezidenta Obamy a zároveň úspěšného právníka.

Pro česko-americké vztahy to byl důležitý impuls. Po krachu vyjednávání o americkém obranném radaru, který nejdřív zdejší a pak i nová americká administrativa odmítla, byly poněkud vyprázdněné - a příchod nového ambasadora se silnými rodinnými kořeny dával naději, že by mohly projít nejen jistou renesancí, ale hlavně obsahovým naplněním. Chtělo to však přidat druhý kamínek do mozaiky: od začátku bylo hodně v rukách Prahy, zda šanci dokáže využít. 

Jak to před časem glosoval kolega Daniel Anýž v Hospodářských novinách. Současnému americkému prezidentu Baracku Obamovi lze donekonečna vytýkat, že středoevropský region jej v podstatě nezajímá, ovšem následná otázka musí logicky znít: A proč by měl? Po nedělním rozhovoru prezidenta Miloše Zemana pro Parlamentní listy, kde oznámil, že Andrew Schapiro má odteď dveře na Hrad zavřené, tato otázka ještě nabyla na důležitosti.

Důvodem Zemanova „ne“ byla Schapirem krátce před tím decentně formulovaná výtka v České televizi, že pokud česká hlava státu vyjede v květnu na oslavy konce války a postaví se po bok Vladimira Putina, bude to poněkud prekérní situace. Vzhledem k tomu, že bude stát na tribuně z představitelů Evropské unie osamocen, ale i proto, že před nimi budou defilovat jednotky, jež mohly před tím zabíjet na Ukrajině.

Ze strany Zemana jde o zcela nepřiměřenou reakci, zvlášť když dokola říká, že s kritikou své osoby nemá problém. Na pomstychtivé diplomacii prezidenta může přitom Česko jedině tratit. V očích Američanů nebudeme přitažlivou zemí pro investice a obranné komponenty – budou-li je dál ve střední Evropě umísťovat - půjdou daleko spíše třeba do Polska. Ovšem je dost dobře možné, že právě o tohle prorusky orientované hlavě státu jde, a slova o zavřených dveřích vypustil cíleně, nikoli jako důsledek své nedůtklivosti.

Proto je dobrou zprávou, že se od nich distancoval premiér i někteří další politici (nikoliv ale například vicepremiér Andrej Babiš). A povznesl se nad ně i sám Schapiro: o víkendu se nechal slyšet, že u něj má Zeman dveře dál otevřené. Snad ne proto, že by si myslel, že podobné jednání není pro jeho rodinu v Česku ničím novým.