Při psaní tohoto textu je jediná jistota: Až ho čtenář dočte, zřejmě bude na politické scéně zase všechno jinak. Takže zkusme najít téma, které přežije aspoň zítřek. Třeba, má tato vláda ještě smysl a to v jakékoli podobě?
Není to tak dlouho, co jsem v Respektu napsal, že přes stále narůstající chyby, dělá vláda i dobré kroky. Kdyby se více soustředila právě na ně, stálo by za to, aby setrvala. Už proto, že předčasné volby přinášejí většinou chaos, nejistotu a navíc se může stát, že výsledky hlasování nabídnou nějaký pat či komplikace.
Situace se ale během posledních dvou týdnů dramaticky změnila. Kauza kolem Pavla Béma a Romana Janouška stále roste a zasahuje důvěryhodnost celé ODS. Soud s Vítem Bártou z VV ukazuje horší a horší zprávu o této straně. Nejasní sponzoři Věcí veřejných vzbuzují více než velké podezření, jestli se neopakuje rok 1997, kdy padla vláda Václava Klause kvůli vymyšleným finančním dárcům. A do toho ještě demise, nedemise, demise, nedemise Věcí veřejných.
Jinými slovy, dnes v Česku zavládl tak velký chaos, že jej nemohou případné těžkosti s předčasnými volbami překonat. Důvěra veřejnosti už také nemůže být nižší a nervozita vyšší. V tuto chvíli (třeba se stane nějaký zázrak, ale v Česku není mnoho věřících) už se nezdá, že by se někde na obzoru mělo vyloupnout lepší řešení, než jsou předčasné volby.
Indicie naznačují, že se Věci veřejné rozpadnou a část této strany bude chtít nadále spolupracovat s ODS a TOP 09. Touha dovládnout a ukázat, že reformní kroky měly smysl, bude u těchto dvou stran nepochybně velká. Stejně tak je bude strašit pohled na preference, které naznačují velký propad pravice. Přes to všechno, by na vládu s rozpůlenou či rozčtvrcenou stranou VV neměly přistoupit.
Veřejnost neuvěří tomu, že ti z VV, kteří zůstanou s vládou, nebyli koupeni. Všechno, co vláda udělá, bude mít zpochybněný mandát. I ty nejlepší reformní kroky navíc nemohou vykoupit marasmus, který v politice zavládl. Je na čase začít vracet důvěru v politiku. V to, že jsou nějaké hranice. Že političtí lídři nechtějí zůstat sedět v pohodlných křeslech za každou cenu. I kapitulace je někdy důstojnější než setrvání na pozicích do poslední vteřiny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
