Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou, podle kterého by se poté, co se podaří ošetřit rizikové skupiny populace, měla její zdravá část setkat s nemocí COVID-19 nebo ji prodělat. "Je to riskantní. Neumím si to představit. My jdeme cestou chytré karantény,“ reagoval v pondělí pro Radiožurnál Babiš. Projekt chytrá karanténa, jejž má na starosti právě Prymula, využívá data z mobilu nebo platebních karet a podle těchto údajů vytváří mapu pohybu nakaženého.  Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že názor na promořenost  změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu nakažených. Tvrdá opatření nelze podle něj držet další dva tři měsíce, postupně bude muset dojít k jejich uvolnění.  „Neříkám, že se mají promořit všichni, ale ti, pro něž nebude horší než chřipka. A to jsou lidé nižšího věku, lidé zdraví,“ uvedl.

Šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) si myslí, že by takto zásadní strategické změně měla předcházet odborná diskuze.  Pokud Prymula změnil názor, měli by postup probrat odborníci a až poté by mělo následovat politické rozhodnutí. Některé země, které se vydaly cestou řízeného promoření populace, nyní opatření naopak zpřísňují, doplnil ministr.Vláda podle něj tuto debatu v pondělí zahájí, ale rozhodnutí nepadne v horizontu dní. „Pokud toto rozhodnutí učiníme, tak bude nejvážnějším rozhodnutím v rámci  současného stavu a není cesta zpátky,“ vyjádřil se Hamáček pro ČTK. S promořováním populace a zároveň ochranou seniorů v pondělí souhlasil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha půjde omezení přijatá kvůli pandemii nového koronaviru zmírnit, pokud se situace do středy nezmění. Mohly by se otevřít některé prodejny, například stavebniny nebo papírnictví. „Opatření nesmí být zavedena na půl roku či na rok. Nejsme schopní v sevřených podmínkách karantény vydržet další měsíce. Zároveň s tím musí jít chytrá karanténa,“ řekl ministr. Prodejny ale budou muset pouštět málo zákazníků, aby se netvořily fronty, dezinfikovat a zaměstnancům měřit každý den teplotu. Otevřít by se měla také sportoviště pro individuální sporty. Velké akce budou naopak jednou z posledních rušených opatření. Nikdo nicméně podle něj nemůže čekat, že během měsíce se vše vrátí do normálu.

O možném uvolnění opatření informoval i Ústřední krizový štáb. Podle svého šéfa, ministra vnitra Jana Hamáčka, navrhne vládě zrušit od 14. dubna zákaz vycestování z České republiky; ten zatím trvá do Velikonoční neděle. Češi by ale mohli vyjet ze země jen v odůvodněných případech. Hranice mají být dál uzavřené, fungovat budou nadále vybrané přechody. Podle Hamáčka by pravidla vycestování měla fungovat s omezeními jako u vnitrostátního pohybu. Podrobnosti bude štáb ještě řešit. Návrh krizového štábu  počítá také s novými pravidly pro pendlery: nemuseli by pokaždé do karantény, ale museli by být všichni testováni. Nadále by měl platit zákaz vstupu cizinců do země. Hamáček zároveň v souvislosti s Velikonocemi připomněl, že současná nařízení nedovolují tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy.

Francouzi své pacienty v těžkém stavu, které měla na plicní ventilaci přijmout brněnská Fakultní nemocnice, nakonec neposlali. Přílet šestice lidí nakažených nemocí COVID-19 Česká republika očekávala v pondělí dopoledne. Francouzský premiér Édouard Philippe ale telefonoval premiéru Andreji Babišovi (ANO) s tím, že se situace zlepšila, a tudíž nabídku Česka zatím nebude nutné využít. Francie požádala českou vládu o pomoc o víkendu. Podle Babiše zatím Česko svá nemocniční lůžka nenabídne nikomu jinému. Fakultní nemocnice v Bohunicích, která měla původně  Francouze přijmout, má pro pacienty nakažené koronavirem nachystáno sto lůžek a v záloze další.

Minulý týden poskytli část svých kapacit francouzským pacientům také Němci. Ve Francii na jednotkách intenzivní péče leží podle posledních údajů téměř sedm tisíc pacientů. Na celém světe se už dosud novým typem koronaviru nakazilo více něž 1,2 milionu lidí, přičemž nejvíce jich evidují USA s téměř 337 tisíci případy. V Itálii zaznamenali téměř 130 tisíc a ve Španělsku 135 tisíc nakažených.  Tisíc nových případů za jeden den přibylo v Rusku, což je rekordní nárůst za 24 hodin. Kvůli koronaviru byl do nemocnice převezen i britský premiér Boris Johnson, přesto podle jednoho z ministrů i nadále řídí vládu.

Vrah slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové dostal v pondělí trest vězení ve výši 23 let. Miroslav Marček ještě v úvodu procesu na začátku letošního roku přiznal, že zmíněnou dvojici v jejich domě v únoru roku 2018 zastřelil. Podle prokuratury vraždil na objednávku, kterou zadal kontroverzní podnikatel Marian Kočner. Soud Marčekovi vyměřil mimořádně snížený trest, původně mu hrozilo 25 let vězení nebo doživotí. Sedmatřicetiletý bývalý voják Marček je druhým z původně pěti obviněných v případu, který si v nejsledovanějším soudním procesu v novodobých dějinách Slovenska vyslechl rozsudek.

Ještě loni uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó, který přistoupil na trest vězení 15 let. Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal zmíměný podnikatel  Kočner ze msty za to, že novinář poukazoval na jeho rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval se svým bratrancem Marčekem. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu odmítli.

Ministryně práce a sciálních vcí Jana Maláčová  představila kurzarbeit z programu Antivirus. Z něj mohou příspěvky na mzdy od státu získat firmy, na které dopadla nařízená omezení proti koronaviru.  Firmy by mohly dostat příspěvky od státu na mzdy do několika dnů. Žádosti o peníze je možné podávat elektronicky na webu www.uradprace.cz. O přesné částky pak mohou zaměstnavatelé začít žádat od středy.  „Na každého se dostane. Klíčovým bodem je to, aby zaměstnavatelé žádost vyplnili správně,“ uvedla ministryně. Antivirus by se mohl týkat 3,1 milionu zaměstnanců a 280 tisíc zaměstnavatelů. Program pokrývá zatím období od 12. března od vyhlášení nouzového stavu do konce dubna a má bránit propouštění.

Stát poskytne dva druhy příspěvků. Uhradí 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do výše 39 000 korun. Ze 60 procent se pak bude stát podílet na výplatách ve firmách, které omezily výrobu či služby kvůli výpadku pracovníků, surovin a dalších vstupů či kvůli poklesu poptávky. Nejvýš pošle 29 000 korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Březnové výdaje by mohly podle propočtů  činit 10,9 miliardy. Příspěvky dostanou firmy, které dodržují zákoník práce. Musí v řádném termínu vyplatit mzdy a uhradit odvody. Zaměstnanci nesmí být ve výpovědi. Nezaměstnanost v březnu dosáhla tří procent. Zůstala tak stejná jako v únoru.

Festival Pražské jaro se vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru letos uskuteční on-line. Organizátoři připravují přibližně deset živě přenášených koncertů, které budou k dispozici zdarma prostřednictvím webu festivalu. Vybrané koncerty do svého programu zařadí Česká televize a Český rozhlas.  Na festival už se prodaly vstupenky za 25 milionů korun, peníze se za ně budou vracet. Ani Má vlast Bedřicha Smetany, erbovní dílo festivalu, nebude moci 12. května zaznít naživo, Pražské jaro ale jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z úspěšných provedení minulých let. Jubilejní 75. ročník měl nabídnout 53 koncertů a začít 7. května. „Rozebrali jsme festival na součástky, některé části musíme odložit o mnoho let, jiné třeba o rok,“ řekl ředitel festivalu Roman Bělor v ČT.  V on-line programu se diváci mohou těšit třeba na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován. Největší prostor budou mít právě čeští umělci, všechna jejich vystoupení budou plně honorovaná.