Informační servis

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel, informuje ct24.cz. Během týdenní turecké ofenzivy zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic. "Vyvíjejí na nás tlak, abychom ukončili operaci. Oznamují sankce. Náš cíl je jasný. Nebojíme se sankcí,“ zdůraznil Erdogan. „Navrhujeme, aby teroristé složili zbraně, veškeré vybavení, zničili nastražené pasti a opustili chystanou bezpečnou zónu, kterou jsme vytyčili,“ prohlásil.

Turecký prezident se měl během čtvrtka setkat v Ankaře s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Nakonec ale schůzky odmítl s tím, že by se sešel jedině se samotným šéfem Bílého domu. Pence v pondělí varoval, že protiturecké sankce budou ještě tvrdší, pokud Turecko nepřistoupí na okamžitý klid zbraní a nezačne vyjednávat o podmínkách urovnání situace na syrsko-turecké hranici. Šéf Bílého domu Donald Trump čelí nebývalé vlně kritiky, že zradil Kurdy, kteří s ním předtím bojovali proti Islámskému státu, když nechal Turkům v Sýrii volné ruce. Proti Trumpově rozhodnutí stáhnout z oblasti americké vojáky se postavila i řada jinak loajálních republikánů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54 miliard korun. Ústavní soud, který se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad církvím, podle něj záležitost posuzoval jen z právní stránky. Při návštěvě Nemocnice Na Bulovce řekl, že se příjmy mají danit a že restituce byly tunelem schváleným v půl jedné v noci o jeden hlas.

Premiér ve středu na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti mluvit také o jaderné energii: Česko prý musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, ale neuvedl. V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruská firma Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.

Několik slovenských médií obdrželo odkaz, odkud lze stáhnout soubor s názvem Gorila. Mělo by jít o nahrávku, která se týká jedné z největších kauz na Slovensku, píše Aktuálně.cz. Nahrávka měla podle deníku SME vzniknout v bratislavském bytě ve Vazovské ulici, který slovenská rozvědka před lety vybavila odposlouchávacím zařízením. Policie ji vloni objevila během domovních prohlídek v bytě podnikatele Mariána Kočnera, obviněného z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Pravost nahrávky policie potvrdila, ale není jasné, jestli je identická s tou, již obdržela nyní média.

Podle SME záznam zachycuje konverzaci mezi Jaroslavem Haščákem, spolumajitelem investiční společnosti Penta, a nejméně třemi dalšími lidmi: bývalým premiérem Robertem Ficem (SMĚR-SD), bývalým slovenským ministrem hospodářství Jirkou Malchárkem a Ficovým asistentem Határem. Korupční aféra známá jako Gorila začala v roce 2011, kdy na veřejnost unikly dokumenty tajné služby SIS. Ty popisují korupci v nejvyšších patrech politiky a státní správy mezi roky 2005 a 2006, za vlády někdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy. Policie aféru zatím nevyšetřila. Penta nekalé jednání v kauze dlouhodobě popírá a kvůli zveřejnění údajných nahrávek hodlá podat trestní oznámení.

Poslední volné místo v Radě ČTK obsadila bývalá novinářka Angelika Bazalová, kterou nominovali piráti. Sněmovna jí dala ve středečním druhém kole tajné volby přednost před kandidátem hnutí SPD, místopředsedou spolku Akce D.O.S.T. Michalem Semínem. Bazalovou volilo 131 poslanců, ke zvolení bylo nutných 88 hlasů. Semín dostal 33 hlasů.  V prvním kole volby na minulé schůzi poslanci zvolili do rady veřejnoprávní agentury kandidáta ANO, zastupitele Prahy 3 Davida Soukupa. Místopředsedy rady jsou nyní Jaroslava Wenigerová (za ODS) a publicista Petr Žantovský (za ANO). Dalšími členy jsou kromě nově zvoleného Soukupa a Bazalové Pavel Foltán (za ANO), Jana Gáborová (za SPD) a od začátku května bývalá ministryně práce Michaela Marksová (za ČSSD).

Semínova kandidatura vyostřila vztahy v koalici mezi ČSSD a hnutím ANO. Pro sociální demokracii byla jeho volba nepřijatelná. Snahu zvolit Semína radním ČTK tehdy kritizovala i Federace židovských obcí, podle ní vystupuje antijudaisticky. Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží jmenování a odvolání generálního ředitele či schvalování rozpočtu agentury.

Okresní soud v Náchodě ve středu rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností ve vězení. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení. Jiří Wonka se u soudu domáhal toho, aby soud řekl, zda vzetí Pavla Wonky do vazby a jeho trestní stíhání bylo oprávněné, či nikoliv. Tuto otázku podle něj dosud soudy neřešily. S návrhem na rehabilitaci se ztotožnil i státní zástupce Vladimír Štěpánek, podle kterého bylo zbavení Pavla Wonky osobní svobody v dubnu 1988 nezákonné.

Pavel Wonka byl vzat do vazby 5. dubna 1988 a 20. dubna byl Okresním soudem v Trutnově nepravomocně odsouzen za porušení takzvaného ochranného dohledu k pěti měsícům vězení. K soudu byl tehdy dopraven ve špatném zdravotním stavu na kolečkovém křesle. Proti rozsudku se Pavel Wonka odvolal, ale odvolacího rozhodnutí se nedočkal, protože šest dní po rozsudku zemřel ve věku 35 let ve věznici v Hradci Králové. Celé řízení pak odvolací Krajský soud v Hradci Králové zastavil.

Severokorejský lídr Kim Čong-un si vyjel na bílém koni na nejvyšší korejskou horu Pektusan, tedy soudě podle fotografií, které zveřejnila tamní státní média. Co by ovšem v normální zemi znamenalo trochu zvláštní PR, může v totalitním státě ohlašovat zásadní rozhodnutí. Alespoň podle analytiků, na něž se odkazuje BBC, v minulosti Kim na 2750 metrů vysoký vulkán, na němž se měl podle propagandy narodit jeho otec, vyjížděl před tím, než oznámil nějakou zásadní zprávu. V roce 2017 kupříkladu po výletu na zasněžený Pektusan ohlásil uvolnění vztahů vůči Jižní Korei. Spekuluje se, že tentokrát by se oznámení mohlo týkat jaderných zbraní nebo střel dlouhého doletu.