Informační servis

Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, a vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval soud.  Spokojenost s nálezem vyjádřila katolická církev i opozice. Ministři i prezident Zeman ho budou respektovat. Stejně mluví i KSČM, byť má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé.

Plánované zdanění finančních náhrad podle soudu vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo tedy primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Žádnému jinému okruhu restituentů se podle něj po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.

„Kurdové nám nepomohli v průběhu 2. světové války, nebyli s námi během dne D v Normandii.“ Tak zní už památná věta prezidenta USA Donalda Trumpa, kterou zdůvodňoval, proč opustili Američané své spojence z války s Islámským státem. Nyní ale své kroky zřejmě přehodnocuje: vyzval totiž svého tureckého kolegu Recepa Erdogana k okamžitému zastavení útoku proti Kurdům v Sýrii. Podle viceprezidenta Mika Pence, který se chystá odletět do Turecka, nedaly Spojené státy Turecku zelenou k invazi do Sýrie a  nebudou ji tolerovat. Podle Pence hovořil Trump v pondělí telefonicky s vojenským představitelem Kurdů. Americké ministerstvo financí mezitím oznámilo, že na sankční seznam kvůli ofenzivě v Sýrii už zařadilo turecká ministerstva obrany a energetiky a také turecké ministry obrany, vnitra a energetiky.

Veškerý majetek vyjmenovaných ministrů a také obou ministerstev bude na území USA zmražen. Těm, kteří se navíc se sankcionovanými osobami pokusí obchodovat či uzavírat transakce, hrozí rovněž zapsání na černou listinu. Podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi jsou však prozatím vyhlášené sankce nedostatečné. Trump poté na svém oblíbeném Twitteru pohrozil uvalením cel na dovoz turecké oceli: „Stejně tak budou zvýšena cla na ocel až na 50 procent, což je úroveň před květnovým snížením. Spojené státy také okamžitě zastaví jednání o obchodní dohodě s Tureckem v objemu 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), které vede ministerstvo obchodu.”

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na tři procenta, což bude nejslabší tempo od globální finanční krize. Ve svém podzimním výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond. Ještě v červenci počítal na letošní rok s růstem o 3,2 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,6 procenta. Fond rovněž předpověděl, že hrubý domácí produkt Česka se letos zvýší o 2,5 procenta a příští rok o 2,6 procenta. Potvrdil tak svou prognózu z červnové tiskové zprávy ke konzultacím s Českem.

Za letošním zpomalením růstu světové ekonomiky stojí podle MMF mimo jiné rostoucí obchodní bariéry, zvýšená geopolitická nejistota a strukturální faktory, například nízký růst produktivity a stárnutí populace ve vyspělých zemích. „Vyšší cla a vleklá nejistota kolem obchodní politiky podkopaly investice a poptávku po kapitálovém zboží,“ uvedl měnový fond. byť negativní dopad obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou pomohla zmírnit stimulační opatření centrálních bank. Odhad růstu globální ekonomiky na příští rok měnový fond snížil na 3,4 procenta z 3,5 procenta, s nimiž počítal v červenci. Upozornil ale, že toto zrychlení tempa růstu proti letošnímu roku nebude mít široké základy, fond je hodnotí jako nejisté.

Jak napsal server iHned, od začátku příštího roku zřídí česká armáda prapor bezpilotních prostředků. Postupně zahrne různé velikosti dronů, a to včetně dronů bojových, s jejichž pořízením armáda v příštích letech počítá. Nový prapor bude mít na starosti i analýzu získaných dat. Na akci k oslavě stého výročí vzniku českého generálního štábu to oznámili ministr obrana Lubomír metner a náčelník GŠ Aleš Opata.

Nová jednotka by měla začít vznikat od příštího roku a bude postupně vybavena bezpilotní technikou všech velikostí, dostane se i na moderní bojové drony. Armáda už drony využívá - hlavně k průzkumu na zahraničních misích v Afghánistánu nebo v Mali. „Podrobnosti ale neoznámíme, protože jsme ve fázi přípravy jednotky,“ sdělil generál Opata. Jednotka by měla být postavena v budoucích pěti letech.

Slovenský investigativní novinář Marek Vagovič uveřejnil status na své facebookové stránce, kde hovoří o vyšetřovacím spisu slovenské policejní inspekce, která před čtrnácti dny obvinila tři policisty z nezákonného lustrování novinářů – obvinění policisté zjistili ze svých databází informace o dvaceti osmi novinářích, o jejich práci i soukromí a rodinách, tyto informace předali Mariánu Kočnerovi, podezřelému z osnování vraždy dalšího investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Podle Vagoviče bylo hodně smutným čtením, jak se dnes už bývalí policisté vymlouvají jeden na druhého, i když z jejich výpovědí lze dovodit, že si uvědomovali riziko, které lustrováním novinářů mohou způsobit jim samým i fungování spravedlnosti.

Slovenská média už dříve psala o tom, že Kočner nechal novináře sledovat a že se na tom podílela slovenská tajná služba. Z komunikace zajištěné v jeho mobilním telefonu podle dostupných informací vyplývá, že Kočner se známým chlubil získanými údaji o soukromí žurnalistů. Marián Kočner v roce 2017 v telefonickém rozhovoru Kuciakovi vyhrožoval, že najde „špínu“ na něj a na jeho rodinu a získané informace zveřejní. Kvůli tomu se Kuciak, který psal o Kočnerových kontroverzních podnikatelských aktivitách, obrátil na policii, ta však věc odložila.

Čínská státní firma Citic se chystá prodat fotbalový klub Slavie Praha. Informoval o tom minulý týden prezident Miloš Zeman. Tuhle zprávu měl prý z českých, nikoli čínských zdrojů. Těžko říct, zda má pravdu, podle soudu má dovoleno lhát. Kdyby měl náhodou pravdu, současný nejlepší tuzemský fotbalový tým by tak přišel o investora, jehož peníze jej dotáhly až do slavné Ligy mistrů.

Krátce na to přišla tuzemská média s další novinkou. Slavii se prý možná chystají koupit katarští šejkové, podle některých může mít zájem tamní letecká společnost Quatar Airways. Představitelé Slavie v čele s Jaroslavem Tvrdíkem zatím mlčí, podle Lidových novin se v obchodě angažovala bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „Je mi líto, ale opravdu vám k tomu nemohu nic sdělit," odpověděla prý tajemně Lidovým novinám.

Tuzemský fotbal je hodně neprůhledná a tajemná funkcionářská záležitost. Je tedy slibné, když se dva roky poté, co byl zadržen a obviněn předseda fotbalového svazu Miroslav Pelta, do záležitostí tuzemského fotbalu a záchrany slavného klubu vložila bývalá vrcholná reprezentantka tuzemské spravedlnosti Renata Vesecká, která se už snažila zachránit pravicovou vládu Mirka Topolánka svérázným právním rozhodnutím, které vedlo k zastavení stíhání člena tohoto kabinetu.