Informační servis

Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit se zhruba 70 miliardami korun. Je to o pět miliard více, než byl původní návrh státního rozpočtu schválený vládou, řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO).  Rozpočet ministerstva dopravy se proti původnímu plánu měnit nebude a zůstane 60,2 miliardy korun.  Na jednání se Schillerovou mířil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jenž chce zvýšit rozpočet resortu o 1,5 miliardy korun proti původně plánovaným 7,9 miliardy korun. Dodatečné peníze jsou podle něj nutné kvůli plnění vládních priorit a mezinárodních závazků včetně nelegální migrace.

Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu s deficitem 40 miliard korun, pro ale hlasovali pouze ministři za ANO, nikoli za koaliční ČSSD. Ministři podle Schillerové poté vznesli požadavky na další dvě desítky miliard korun, z toho zhruba 18 miliard korun žádali členové vlády za ČSSD. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že původní návrh státního rozpočtu neodpovídá vládnímu programu. Schillerová označila požadavky ČSSD za nerealistické. V pondělí se ale dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), že ministerstvo zemědělství pro příští rok dostane proti původnímu návrhu 23 miliard korun z národních zdrojů o miliardu více. Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do Sněmovny do konce září.

Ministerstvo zemědělství svolalo kvůli likvidaci přemnožených hrabošů na pátek jednání s odborníky. Chce zhodnotit, zda zachovat možnost plošné aplikace jedu proti nim. Žádný zemědělec podle úřadu zatím plošné použití jedu nevyužil. Musel by ho nahlásit tři dny před aplikací, což se nestalo. Ochránci přírody, ministerstvo životního prostředí a někteří politici ministerstvo zemědělství za povolení plošné aplikace jedu proti hlodavcům zkritizovali.  „V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle úřadu nejsou proti přemnoženým škůdcům účinné klasické agrotechnické metody, jako je orba. Nestačí už ani sypat jed do nor. Ministerstvo životní prostředí však rozhodnutí o možné aplikaci jedu zkritizovalo: ohrožuje zvěř a ptáky, a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, označilo ji rovněž za extrémně rizikovou pro životní prostředí. Také vybídlo Českou inspekci životního prostředí, která bude případné porušení zákona prověřovat. Riziko je o to závažnější, že se nyní ptáci shromažďují před tahem do jižních krajin na místa, kde je jejich potrava, což jsou často právě hlodavci. „Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět,“ dodala mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu, která byla zveřejněna v Ženevě. Kromě změn ve využívání půdy se v ní doporučuje také změna stravování, konkrétně snížení spotřeby masa. „Nepřesvědčujeme lidi, aby přestali jíst maso. V nějakým zemí nemají jinou možnost. Ale je zřejmé, že na západě se masem živíme přespříliš," říká environmentální vědec z anglické Aberdeen University Pete Smith. Ten se společně s dalšími více než 100 vědci na vzniku dokumentu podílel.

Ve zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC, na níž se podílela stovka expertů z několika desítek zemí, se také uvádí, že v následujících desetiletích se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří. V řadě regionů se naopak dají čekat častější extrémní deště. „Půda, kterou využíváme může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ píše IPCC. Zprávu zveřejnil po týdenním zasedání v Ženevě. Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy se přitom podle ní podílejí na skleníkových plynech produkovaných člověkem 23 procenty. Důležitý je tak udržitelný způsob hospodaření s půdou, který má zahrnovat podporu zadržování vody v krajině i obnovu rašelinišť.

Bývalý kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev, který je podezřelý z podvodného a korupčního jednání, se po dvoudenním obléhání své rezidence těžkooděnci vzdal policii. Přivolané policejní posily nakonec souboj rozhodly proražením vchodových dveří a nasazením vodních děl. Exprezidentovi přívrženci chránili bývalou hlavu státu od středečního odpoledne, kdy policisté přišli Atambajeva zatknout, a odrazili několik pokusů o dobytí. Bývalý prezident, který byl v červenci zbaven imunity, odmítá obvinění z korupce a z podvodů a tvrdí, že jde o politické pronásledování ze strany nynějšího vedení státu v čele s prezidentem Sooronbajem Žeenbekovem.

Při opakovaných pokusech o Atambajevovo zatčení byl jeden policista zabit a zraněna byla další padesátka lidí, z toho asi polovina policistů. Do policejní akce se údajně zapojily dva tisíce mužů. Země se podle agentury AFP ocitla v hluboké politické krizi. Rusko mezitím dalo najevo, že považuje dění v Kyrgyzstánu za vnitřní záležitost středoasijské republiky. Prezident Žeenbekov zkrátil dovolenou svolal bezpečnostní radu, aby svého předchůdce obvinil z porušení ústavy a dalších zákonů. Na mimořádném zasedání parlamentu odmítl kritiku slabosti úřadů a ujistil, že dělá vše, aby nepřipustil krveprolití a vyhrocení situace.

Odbory odmítají plán ministerstva financí na zavedení stravovacího paušálu kromě nynějších stravenek. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď řekla, že by pracovník mohl dostávat od zaměstnavatele daňově zvýhodněný paušál na jídlo. Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek.

Izraelská sonda Berešit, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, mohla na zemského souputníka přivézt život. Nevyvedené přistání mohly přežít extrémně odolné organismy zvané želvušky, které byly součástí nákladu sondy, napsal magazín Wired. Sonda soukromé izraelské organizace SpaceIL měla na Měsíci zkoumat magnetické pole a zmapovat jeho povrch, vezla však s sebou i data, vzorky DNA a tisíce dehydratovaných mikroskopických živočichů.

Želvušky jsou známé svou nesmírnou odolností. Za nepříznivých podmínek upadnou do stavu zvaného anabióza, během kterého prakticky dokážou zastavit svůj metabolismus a přežít i ty nejkrutější podmínky, podle vědců dokázaly bez újmy přežít i ve vesmírném vakuu. Je tedy pravděpodobné, že želvušky jako jediné přežily i havárii sondy, uvedl Nova Spivack, který je za náklad mikroorganismů zodpovědný. Se svou neziskovou organizací Nadace mise archa se snaží na různých místech sluneční soustavy založit archivy schraňující lidské vědomosti. Podobné místo mělo vzniknout i na Měsíci, data a vzorky převážela právě izraelská sonda. I přes neúspěšné přistání Spivack věří, že želvušky jsou alespoň částečně v pořádku a v normálních podmínkách se opět probudí k životu. Sonda Berešit byla prvním izraelským a zároveň soukromě financovaným aparátem, který se pokusil dosednout na Měsíc.