Informační servis

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se rozhodl odejít z vlády. Na konci angažmá se už dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl serveru Novinky.cz. Babiš se chce ve středu sejít s prezidentem Milošem Zemanem a jednat s ním o změnách ve vládě. Spekuluje se, že by mohl nahradit i ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou nebo ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (oba za ANO). „Dlouhodobě chci z vlády pryč, už nechci být v politice. Už jsem se na tom dohodl s panem premiérem,“ řekl Ťok.

O odchodu Ťoka se spekuluje od konce loňského roku, kdy se kvůli sněžení a průtahům oprav na dálnici D1 vytvořily mnohahodinové kolony. V pondělí při příchodu na jednání sněmovny odmítl, že by ho Babiš o odchod požádal. Jestli se vzdá i poslaneckého mandátu, si ještě rozmyslí. Demisi prý Ťok podal již v lednu, ale premiér ji nepřijal, nyní nechává aranžmá na Babišovi. Jedním z důvodů odchodu mají být i dlouhodobé útoky, které ho měly oslabit.  Například firmě Kapsch, která provozuje mýtný systém, se prý hodilo, že ministr je slabý, aby dělal to, co je v zájmu firmy.  Kapsch se ohradil s tím, že firma pouze upozorňovala na to, že ministr zvolil nejméně hospodárné řešení mýta.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) tvrdí, od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) dostal zásadní slib: vláda splní závazek, podle kterého mají mít učitelé v roce 2021 průměrný plat 45 tisíc korun. Vládu to vyjde na zhruba 23 miliard korun. Ještě v letošním roce by měli učitelé opět dostat přidáno 15 procent. V loňském roce byl jejich průměrný plat 35 089 korun. Během roku 2019 má podle Plagy dojít k dalšímu patnáctiprocentnímu navýšení platů. „Z jednání s ministryní Schillerovou jsem si odnesl potvrzení vládního závazku, tedy že bude dodržen slib, že učitelé budou mít na konci roku 2021 průměrně 45 tisíc měsíčně,“ uvedl Plaga podle Aktuálně.cz .

O tom, jak a kdy chce prostředky na platy učitelů Plaga konkrétně rozložit, chce teď prý jednat s odbory. Učitelé dostali v lednu tohoto roku přidáno patnáct procent; deset jim šlo přímo do tarifní složky a pět do netarifní, tedy na odměny. Pedagogická komora podle iDnes.cz  přesto vyhlásila kampaň Týden škol v černé. Chce tím upozornit na to, že české školství má i další problémy, než jen výši platů-nekoncepčnost, byrokracii, chybějící finance. Pedagogové budou pracovat v černém oblečení nebo s černou páskou na ruce, školy vyvěsí černé vlajky.

Pražský vrchní soud v pondělí definitivně uzavřel spor někdejšího textaře skupiny Katapult Ladislava Vostárka a Strany zelených. Zelení se nynějšímu advokátovi Vostárkovi museli už dříve omluvit, že bez jeho vědomí použili v předvolební kampani slogan „A co děti? Mají si kde hrát?“. Teď vysoudil ještě 350 tisíc korun, kterými se strana podle soudů na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Další desetitisíce mu zelení budou muset uhradit za náklady, jež mu vznikly v souvislosti s vedením sporu. Slogan z písně „Až“ využili zelení v roce 2010 při kampani v Ústeckém kraji. Objevil se na internetu, v novinách, na autech či zazněl na některých předvolebních mítincích.

Vostárek v žalobě tvrdil, že ho to výrazně poškodilo na pověsti. Jako advokát totiž zastupoval klienty z oblasti průmyslu. Na základě předchozího rozsudku se zelení museli Vostárkovi omluvit a omluvu zveřejnit v deníku Blesk. Neuspěl jejich argument, že k užití sloganu měli souhlas od frontmana Katapultu Oldřicha Říhy. Následně soudy řešily ještě finanční odškodnění. Pražský městský soud Vostárkovi původně přiřkl půl milionu korun, vrchní soud však tuto část verdiktu v minulosti zrušil s tím, že je nepřezkoumatelná. Městský soud si poté přizval znalce, který se vyjadřoval k tomu, jaká by byla obvyklá odměna za užití díla. Zelení zpochybňovali jeho odbornost a uváděli, že je podjatý, protože se s Vostárkem zná a tykají si. Nabízeli Vostárkovi k vyplacení 250 tisíc, což advokát nepřijal.

Donald Trump s blížícími se volbami dál přitvrzuje boj proti migraci. Tak se vykládá informace, že americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsen po rozhovoru s Donaldem Trumpem rezignovala. S odvoláním na její rezignační dopis o tom napsaly světové agentury. Informaci ovšem nejprve na svém Twitteru zveřejnil prezident Donald Trump. Zároveň doplnil, že nově bude funkci vykonávat dosavadní šéf amerického Úřadu celní a hraniční ochrany Kevin McAleenan. Šestačtyřicetiletá politička funkci zastávala od prosince 2017 a její odbor byl zodpovědný za řadu z kontroverzních kroků , za plány na vybudování zdi podél hranice s Mexikem či oddělování dětských migrantů od jejich rodin.

Podle listu The New York Times v minulých týdnech Trump žádal Nielsenovou, aby uzavřela přechody na jižních hranicích a zastavila přijímání azylantů. Ministryně takový krok považovala za nepatřičný a neúčinný. V neděli se s Trumpem sešla v Bílém domě a přinesla seznam návrhů, které měly její komunikaci s prezidentem zlepšit. Trump ale už na schůzku přišel s rozhodnutím Nielsenovou propustit, napsal newyorský list. Po setkání sama rezignovala. Šéf Bílého domu vyhlásil na hranici s Mexikem stav nouze, aby si zajistil prostředky na stavbu zdi, zastavil finanční pomoc třem středoamerickým státům a opakovaně poukazoval na kolony migrantů směřujících z jihu k americké hranici. „Naše země je PLNÁ,“ napsal v neděli na Twitteru.

Libyjská občanská válka se vrátila do fáze tvrdých bojů. Jednotky, které jsou loajální generálovi Chalífu Haftarovi a vládě sídlící na východě země, obsadily jižní část metropole Tripolis. Proti nim bojují vojáci podporující takzvanou Vládu národní dohody. Ta ovládá Tripolis a většinu západní části země. Evropská unie a USA ji uznávají jako legitimní libyjskou vládu. Haftara podporuje Rusko, Egypt a Spojené arabské emiráty. Při těžkých bojích zemřelo nejméně 25 lidí. Téměř tři tisíce civilistů uprchlo z domů a bytů. Haftarovy jednotky, které si říkají Libyjská národní armáda, dobyly letiště v Tripolisu. OSN vyzvala k uzavření příměří z humanitárních důvodů. Vláda povolává posily z jiných měst.

Jde o nejhorší boje v Libyi od konce roku 2016, kdy vládní jednotky z Tripolisu za pomoci USA porazily ve městě Syrta bojovníky Islámského státu. Dosavadní pokusy přimět znepřátelené kabinety v Tripolisu a Tobruku, kde sídlí vláda východní části země, skončily neúspěchem. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se ostře vyjádřil na adresu generála Haftara, Rusko naopak v neděli v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo přijetí deklarace, jež měla Haftara vyzvat k zastavení postupu na Tripolis. Libyjské pobřeží se stalo v uplynulých letech nástupištěm migrantů na cestu do Evropy, kam směrovali na lodích patřících pašerákům. Itálie se předloni dohodla s vládou v Tripolisu a milicemi ovládajícími část libyjského pobřeží na spolupráci proti pašerákům. Díky tomu se v posledních dvou letech počet plavidel, která dorazila do Itálie, výrazně snížil.

Holanďan Wiebe Wakker se před třemi lety vydal na cestu z Amsterdamu do Sydney. Dopravní prostředek si zvolil netradiční - společnost mu dělal elektromobil, upravený model Golf se jménem Modrý bandita. Cesta mu trvala 1119 dní, ujel více než 95 tisíc kilometrů přes 33 zemí světa.

Svou pouť dokumentoval na webových stránkách Plug Me In Project (projekt Zapoj mě), na kterých zároveň informoval, že cestuje bez peněz a spoléhá na laskavost cizích lidí. Během tří let se mu ozvali nadšenci z celého světa, nabízeli mu nejen dobití elektromobilu, ale také střechu nad hlavou nebo jídlo. „Pomohlo mi zhruba 1800 lidí, kteří se zapsali na mém webu. Díky nim jsem putoval křížem krážem Evropou, Středním východem, Indií, jihovýchodní Asií, až jsem dojel sem,“ řekl podle Aktuálně.cz 32letý Holanďan v cíli cesty, u Botanické zahrady nedaleko Sydneyské opery.

Svým projektem chtěl poukázat na udržitelný způsob cestování stejně jako na odolnost elektromobilů. Jeho dobrodružství má prý inspirovat a zároveň vzdělávat ohledně udržitelných zdrojů energie. „Pokud někdo může dojet elektromobilem na druhý konec světa, pak by rozhodně měl být použitelný pro každodenní ježdění,“ říká Wakker.