Informační servis

Na dopis čínské společnosti Huawei má primárně odpovědět Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, rozhodla na pátečním jednání vláda. NÚKIB nedávno varoval před technologiemi této čínské firmy; společnost nyní oznámila, že je připravena bránit se kvůli tomu u soudů i prostřednictvím mezinárodní arbitráže a požaduje zrušení tohoto bezpečnostního varování. Vicepremiér Richard Brabec (ANO) už před jednáním řekl, že vláda určitě nechce tlačit na NÚKIB, aby měnil rozhodnutí. Úřad je podle něj nezávislý.

„Ten dopis tak, jak jsem o něm slyšela, je adresován NÚKIB, takže primárně odpoví NÚKIB, ostatní ho měli na vědomí,“ řekla po jednání ministryně financí Alena Schillerová a dodala, že podrobnosti sdělit nemůže, neboť vláda o věci jednala v utajeném režimu. „Problém je pořád stejný - NÚKIB vydal varování, vydal metodiku, která je podle mého soudu velmi obecná, a de facto je na každém zadavateli veřejných zakázek, aby posoudil rizika, provedl si vyhodnocení rizik a případně zvážil další postup podle zákona o veřejných zakázkách,“ doplnila. Analýzu rizik musí podle ní provést právě konkrétní zadavatelé, nikoli jednotlivá ministerstva. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek řekl, že jeho úřad bude chtít analýzu ještě konzultovat s NÚKIB. „Obecně platí, že vycházíme z varování, které NÚKIB vydal. Na druhou stranu nechceme a nebudeme někoho automaticky vylučovat z výběrového řízení, pokud to nebude odůvodněno právě výsledkem analýzy,“ uvedl.

Nicolás Maduro, který je teď fakticky jedním ze dvou prezidentů Venezuely, hrozí zablokováním přísunu humanitární pomoci do své země. Pomoc posílají Spojené státy, které chtějí Madura svrhnout a za přechodnou hlavu státu již uznaly vůdce opozice Juana Guaidóa - stejně jako asi 40 dalších zemí včetně Česka. Humanitární konvoj ve čtvrtek dorazil na kolumbijsko-venezuelskou hranici. Maduro, jehož vládu naopak uznává Rusko, Čína či Turecko, však prohlásil, že by humanitární dodávky považoval za zahraniční invazi. Armáda, která je k Madurovi loajální, s pomocí kontejnerů a vozů zablokovala hraniční most z Kolumbie - a Maduro oznámil, že bude blokovat i další přechody.

Názory Venezuelanů, které se své reportáži zaznamenal deník Financial Times, se liší: někteří se dožadují pomoci kvůli hluboké hospodářské krizi, jiní se obávají, že to ještě vyhrotí napětí v zemi, a navrhují rozdávání pomoci Venezuelanům přímo na hranicích. To zase odmítá Kolumbie, která patří k alianci podporující venezuelskou opozici. Každopádně dodávky léků a potravin se staly nástrojem americké strategie, což podle FT kritizoval Mezinárodní výbor Červeného kříže a další humanitární organizace. “Pomoc nesmí sloužit politickým zájmům,” dodala katolická organizace Caritas. Americký ministr zahraniční Mike Pompeo mezitím na Twitter napsal “NECHTE POMOC DOPUTOVAT K HLADOVĚJÍCÍM” a Bílý dům vydal video ve španělštině, ve kterém Madura přirovnal ke Stalinovi, Mussolinimu, a Saddámu Husajnovi. Opoziční vůdce Guaidó řekl, že pokud humanitární pomoc nebude vpuštěna do země, byla by oprávněná zahraniční intervence.

Sociální demokracie a hnutí ANO se nakonec dohodly, že pro příští rok nebude koalice prosazovat obědy zdarma pro všechny děti, píše CT24. Místo toho se má ztrojnásobit částka ve stávajícím dotačním programu ministerstva školství na obědy zdarma pro děti z chudých rodin. V něm by mělo být k dispozici až 100 milionů, což by mělo stačit na bezplatné obědy pro asi 25 tisíc dětí. Po jednání koaliční rady to řekla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.

Sociální demokracie původně navrhovala bezplatné obědy pro všechny děti ze školek a z prvního stupně základních škol, což by vyšlo ročně zhruba na 5,4 miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) navrhoval kompromis, podle kterého by na bezplatné obědy dosáhly jen děti z těch rodin, které pobírají přídavky na děti. To by vyšlo státní rozpočet na 1,7 miliardy. Ústup od plošného zavádění bezplatných obědů do škol naznačoval před týdnem i premiér Babiš, podle něj by se koalice mohla přiklonit spíše k rozšíření dosavadních projektů.

List The New York Times v pátek zveřejnil odhalení, jež dále posiluje podezření, že opozičního novináře Džamála Chášukdžího nechal loni na podzim zavraždit přímo saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Podle deníku odposlechly americké zpravodajské služby hovor mezi princem a jeho předním poradcem ze září roku 2017. Bin Salmán v něm varoval, že „použije proti novináři kulku“, pokud ho nepřestane kritizovat. Chášukdží ale saúdský režim i jeho osobně kritizoval stále intenzivněji: popisoval zatýkání opozice, sílící vládu jednoho muže, tedy korunního prince, i humanitární katastrofu způsobenou vojenskou intervencí v Jemenu.

CIA na záznamy narazila během současného zkoumání veškeré princovy zaznamenané komunikace posledních let. Saúdská vláda však nadále ostře odmítá, že by k vraždě došlo na příkaz nejvyšších míst. “Je to pokračování snah spojit Jeho královskou výsost s tímto hrůzostrašným zločinem. Tato snaha se ale ukáže být marnou,” citují NYT vysoce postaveného princova poradce. Saúdové z vraždy novináře obvinili jedenáct agentů, s nimiž v Rijádu začal soud. Američtí zpravodajci jsou však zřejmě opačného názoru. Republikánský senátor Lindsey Graham koncem minulého roku řekl, že je “nulová šance”, že k vraždě došlo bez vědomí korunního prince.

Jeden z agentů ruské tajné služby zapojený do případu loňské otravy Sergeje Skripala v britském Salisbury figuruje i v jiném neúspěšném pokusu o zabití nervovou látkou novičok. Podle webu CT24 to tvrdí ruský server The Insider a mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Podle nich byl tímto jedem v roce 2015 kvůli zbraním pro Ukrajinu otráven bulharský obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev.

Ruský agent vojenské rozvědky GRU, známý pod falešným jménem Sergej Vjačeslavovič Fedotov, začal používat pas na toto jméno v roce 2010. Od té doby často cestoval po Evropě a Střední Asii. Server Fontanka.ru dříve zveřejnil, že Fedotov současně s dalšími agenty zapojenými do loňské neúspěšné otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Skripala v Salisbury přijel v roce 2014 do Prahy; bylo to ve stejné době, kdy se zde nacházel i Skripal.  Ve chvíli důstojníkovy otravy v březnu 2018 Fedotov rovněž pobýval v Británii. The Insider a Bellingcat nyní uvedly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Gebrev. Byl 28. dubna v bezvědomí převezen do nemocnice v Sofii, měsíc po útoku se probral z kómatu a jeho zdravotní stav se zlepšil. Podle expertů proti němu byla použita stejná nervově paralytická látka novičok jako proti agentu Skripalovi o tři roky později.

Woody Allen zažaloval společnost Amazon o 68 milionů dolarů. Slavný režisér tvrdí, že divize Amazon Studios odmítla distribuovat jeho nový film A Rainy Day in New York (Deštivý den v New Yorku) a pokračovat v natáčení dalších tří dohodnutých snímků poté, co se v médiích v rámci kampaně MeToo začalo přetřásat obvinění ze znásilnění, které proti němu vznesla jeho adoptivní dcera Dylan Farrow. Allen nikdy nebyl oficiálně obviněn a vždy také popíral, že by se něčeho takového dopustil.

„Amazon se pokouší omluvit své kroky 25 let starým a smyšleným obviněním proti panu Allenovi. Toto obvinění navíc bylo Amazonu a také veřejnosti dobře známo,“ cituje Reuters žalobu. Amazon se ke kauze zatím nevyjádřil. Allen tvrdí, že od právních zástupců společnosti dostal dopis, ve kterém byl postup firmy zdůvodněn opětovnými obviněními a jeho kontroverzním komentářem k této věci. Podle Allena ale takové vysvětlení nemůže být důvodem pro zrušení dohody.