Informační servis

Právníci premiéra Andreje Babiše podali odvolání proti rozhodnutí černošického úřadu v kauze střetu zájmů. Novinářům to oznámil sám premiér. Postup svých právních zástupců nechtěl blíž komentovat. Zopakoval, že případ vnímá jako pokus vytlačit ho z politiky. Městský úřad v Černošicích u Prahy, pod které spadají Průhonice, v nichž premiér žije, vydal rozhodnutí kvůli údajnému přestupku proti zákonu o střetu zájmů před dvěma týdny. Výsledek nezveřejnil. Tamní úředníci řešili, zda je předseda vlády ve střetu zájmů, když v jeho svěřenských fondech jsou i média. Z Babišovy reakce bylo zřejmé, že stanovisko bylo v jeho neprospěch.

„Nemám potřebu to komentovat. Nechal jsem to na právníky a ti jsou určitě přesvědčeni o tom, že pravda je na naší straně. Já myslím, že odvolání podali. Já nechávám právníky, aby pracovali. Skutečně to neřeším. Řekli, že podají odvolání, tak ho určitě podali,“ řekl Babiš. Znovu řekl, že za kauzou je politický boj a snaha vytlačit ho z české politiky. Premiér se hájí tím, že holding vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tak splnil povinnosti, které ukládá zákon o střetu zájmů. Podle předsedy pirátů Ivana Bartoše by úřady měly začít reagovat na to, že podle řady analýz je Babiš ve střetu zájmů. Obává se však, že svou roli by v kauze mohly sehrát i banky, u kterých má podle něj Agrofert úvěry v hodnotě asi 35 miliard korun.

Když před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 získal předseda ANO Andrej Babiš na kandidátku jako lídra Pavla Teličku, považoval to tehdy za jeden ze svých největších úspěchů. Telička měl v Evropě pověst a kontakty, které má jako jeden z místopředsedů Evropského parlamentu dodnes. Co se ale naprosto zásadně změnilo, je vztah mezi těmito dvěma muži. Telička předloni přerušil s ANO kontakty a už dlouho dával najevo, že do letošních voleb půjde pod jinou značkou, píše Aktuálně.cz.

„Rozhodl jsem se založit politické hnutí HLAS, které není cíleno jen na evropské volby, ale i pro další budoucnost. Chtěli bychom přispět k tomu, aby naše země měla nejen v Evropě hlas, který bude více slyšet a bude hlasem rozumu, ambice a odpovědnosti ,“ prohlásil Telička v úterý po poledni. Podle něj nepůjde o jednorázovou platformu pro evropské volby. „Chceme hnutí etablovat jako otevřenou politickou platformu v pravém středu politického spektra, jejímž cílem bude prosazování liberální demokracie, vytváření podmínek pro modernizaci a vyšší konkurenceschopnost české i evropské ekonomiky,“ uvedl Telička.  Společně s ním jde do projektu také další europoslanec Petr Ježek.

Česká bankovní asociace v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta z říjnových 2,9 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky a nejistota kolem ekonomického vývoje v zahraničí. Nadále však platí, že v ČR bude ještě letos přetrvávat nízká nezaměstnanost a s ní spojený výrazný růst mezd. Vývoj inflace by letos i příští rok neměl být podle odhadů asociace problém. Měla by se totiž pohybovat kolem dvou procent. Koruna by přitom měla podle odhadů asociace posílit letos na průměrných 25,39 Kč/EUR z loňských 25,64 koruny za euro. V roce 2020 by měla posílit pod hranici 25 korun za euro.

„Prezentovat přesný odhad růstu HDP v době, kdy se zdánlivě láme řada trendů, je samozřejmě rizikem. V diskusích na půdě ČBA ale panovala jednoznačná shoda, že se dnešní situace nijak nepodobá předkrizovému roku 2008,“ cituje ČTK hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška. Hlavní nejistotou do budoucna zůstává v prognóze asociace vývoj světové ekonomiky, dopad obchodních válek a narůstající pravděpodobnost, že nebude uzavřena kompletní dohoda o všech aspektech brexitu.

Jednou z priorit německé diplomacie jsou nyní vztahy s Japonskem. Tokio v minulých měsících navštívili ministr zahraničí Maas, ministr hospodářství Altmeier i prezident Steinmeier. Nyní do Japonska přijela i kancléřka Angela Merkel. Hospodářství Německa i Japonska závisí na volném mezinárodním obchodu a oba státy ve světové politice tradičně dbají na multilaterální spolupráci. Tyto pilíře mezinárodního řádu jsou ale nyní v ohrožení - trumpovský protekcionismem na poli ekonomiky, nárůstem nacionalismu v USA a vzestupem Číny na poli politiky. Středně velké demokratické ekonomiky typu Japonska a Německa (a například i Kanady) cítí, že v této situaci potřebují spolupracovat více než dosud.

Zpravodaj deníku Die Welt v Tokiu si všiml pozoruhodného zeměpisného postřehu, kterým Merkel v Tokiu doprovodila svá slova o významu aliance EU s Japonskem: “V principu jsme skoro sousedé. Ležíme daleko od sebe, ale v jádru mezi námi leží jen Rusko.” Merkel a Abé v Tokiu jako známku posílené spolupráce vyzdvihli evropsko-japonskou dohodu o volném obchodu, která v pátek vstoupila v platnost. Jedná se o největší podobnou dohodu na světě - a její význam včetně šancí pro české podniky shrnuje server.

V Německu vznikne státní investiční fond, který bude preventivně bránit nežádoucím zahraničním vstupům do tamních firem. Opatření, které je podle analytiků především ochranou proti čínskému kapitálu, patří k hlavním bodům nové německé průmyslové strategie, již v Berlíně představil ministr Peter Altmeier (CDU).  Němci k ochranářštější politice, která se odklání od dosavadní otevřenosti vůči zahraniční investicím, směřovali od roku 2016. Čínská firma Midea tehdy koupila předního německého výrobce robotů, podnik Kuka. Berlín už nechce, aby další z nejvyspělejších technologií skončily v čínských rukách. V minulých měsících již ministerstvo několika významným čínským investicím improvizovanými kroky zabránilo, nyní tedy přichází systémové řešení.  Altmeierova strategie dále říká, že je přežití některých velkých koncernů v německém národním zájmu. Volá po cíleném budování “šampionů”, kteří obstojí v globální konkurenci s USA a Čínou. I zde se zjevně posouvá uvažování o roli státu v ekonomice.

Velká koalice vedená Angelou Merkel již dříve schválila razantní zvýšení investic do výzkumu umělé inteligence a produkce baterií pro eletroauta.  Altmeier chce nyní strategii probrat s dalšími politiky,  podnikatelui svazy i odbory - na konci dialogu má stát nová průmyslová strategie Německa. Cílem ministra je zvýšení podílu průmyslu na německém ekonomickém výkonu z 23 na 25 procent. Německý ministr průmyslu dle Financial Time požaduje též změnu evropské politiky. Evropské zákony podle jeho soudu kladou velký důraz na zachování otevřené konkurence na národních a regionálních trzích, přehlížejí však situaci na globálních trzích. Evropská komise například s ohledem na konkurenci na vnitřním trhu zabrání spojení železničních divizí firem Siemens a Alsrom. Spojením však měla vzniknout celosvětově druhá největší firma v železničním odvětví, která měla být schopná globálně konkurovat čínské CRRC.

Americký technologický gigant Apple se dohodl s francouzskými úřady na doplacení daně za minulých deset let. Uvedla to firma v úterním prohlášení, částku však nezveřejnila. Podle francouzských médií doplatí firma na daních 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Podle francouzského časopisu L'Express Apple uzavřel tajnou dohodu o urovnání v prosinci. Francie letos zavádí vlastní daň týkající se velkých internetových a technologických firem jako Google a Apple. Francie také tlačí na zavedení celoevropské daně na největší digitální a softwarové firmy, která by zajistila, že tito giganti platí ze svých obrovských operací v Evropě odpovídající daně.

Nízké daně, které tyto giganty platí v EU, jsou již delší dobu trnem v oku mnoha evropských zemích. Velcí američtí technologičtí giganti často nemají v Evropě žádné sídlo a nemohou být tedy na kontinentu daněny, nebo podnikají v těch evropských zemích, kde je výhodný daňový režim. Země EU se však zatím neshodly na tom, jak tento problém řešit. Úřadům ve Francii se nelíbilo, že Apple v uplynulých deseti letech zaplatil v zemi pouze velmi nízké daně, přestože prodeje skupiny v Evropě prudce rostly, zejména díky přístrojům iPhone. Apple využíval praktiku, která mu umožňuje převádět zisky do Irska, kde jsou daně výrazně nižší.