Informační servis

Za způsobení nehod dvou vlaků poslal soud seniora Jaromíra Baldu na čtyři roky do vězení a nařídil mu psychiatrické léčení. Verdikt zatím není pravomocný, Baldův obhájce si vzal lhůtu pro případné odvolání. Žalobce seniora vinil z teroristického útoku a vyhrožování teroristickým činem. Podle zákonné sazby mu hrozilo 5 až 15 let, státní zástupce ale sám chtěl, aby soud Baldu poslal za mříže na čtyři roky. Tomu středočeský krajský soud vyhověl. Přihlédl totiž k tomu, že podle znalců byla mužova příčetnost při obou útocích na vlak zmenšená, informuje ČT24. Balda stanul před soudem kvůli dvěma železničním nehodám – na tratě nastražil stromy, do kterých narazily motorové osobní vlaky. Podle znalce neměli strojvedoucí šanci včas zabrzdit. Že vlaky nevykolejily a nikdo se nezranil, prohlásil za šťastnou náhodu.

Podle předsedy senátu středočeského krajského soudu Jiřího Wažika je zjevné, že Balda se na skutky delší dobu připravoval. „Nešlo o náhlý nápad, náhlý vztek, náhlé zatmění obžalovaného,“ konstatoval soudce. Obžalovaný se přiznal, že nastražil stromy na koleje, i k tomu, že poblíž činu i jinde zanechal letáky s texty, které měly vyvolat dojem, že je psal vyznavač džihádu. Odmítl však, že by byl teroristou, jak tvrdí žalobce. „V žádném případě jsem nedělal žádný teror. Nechtěl jsem nikomu ublížit nebo někoho zabít. Chtěl jsem pouze vyvolat odpor, aby k nám ta hrůza nepřišla,“ řekl Balda soudu. Hájil se tím, že se mu zdálo, „že se sem valí vlakem jako v indických filmech – na stupačkách, na střeše – a že nám znásilňují ženské“. Nastražením stromů na trať chtěl podle svých slov varovat.

Vedení hlavního města chce ze smlouvy o partnerství s Pekingem odstranit článek obsahující souhlas s politikou jedné Číny, která neuznává nezávislost Tchaj-wanu. Shodli se na tom zástupci pražské koalice složené z pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL). Podle politiků byl Praze článek vnucen a ve smlouvě mezi dvěma městy je zcela nadbytečný. Pokud záměr schválí rada, primátor Zdeněk Hřib (piráti) zahájí jednání o úpravě smlouvy. Pokud by protistrana odmítla, ve hře je i její úplné vypovězení. To by muselo schválit zastupitelstvo.

Radní nicméně na pondělním zasedání zatím o záměru nehlasovali, protože podle Hřiba ještě není formálně připraven. Vedení města by ho chtělo schválit do konce ledna. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) Deníku N řekl, že by se od takového kroku hlavního města musel distancovat. „Pokud se tak stane, bude to v rozporu s dlouhodobým postojem vlády České republiky. Politiku jedné Číny zastává Česká republika kontinuálně od sametové revoluce, plně v souladu s oficiální politikou EU a USA. Jako ministr zahraničí bych se od takového kroku musel distancovat,“ konstatoval.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory. Učinil tak poté, co mu soud věc vrátil k dalšímu řízení. Sdělil to v pondělí mluvčí univerzity Václav Hájek. Škola podle něho znovu zvažuje podání správních žalob. Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015, tehdy své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. „Univerzita Karlova obdržela prostřednictvím ministerstva školství rozhodnutí prezidenta republiky o nejmenování docenta Fajta a o nejmenování docenta Ošťádala profesory,“ konstatoval Hájek. Doplnil, že instituce předala záležitost advokátní kanceláři a konzultuje s ní i s oběma docenty další postup. K obsahu rozhodnutí a jeho odůvodnění se škola nevyjádřila.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Zeman u uměleckého historika Fajta dříve kritizoval údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezidentovi vadí údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nespala nyní uvedl, že Hrad v novém rozhodnutí tyto prohřešky „katalogizoval“ a zejména poukázal na „zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení“.

Britská premiérka Theresa May vyzvala poslance Dolní sněmovny, aby při úterním hlasování podpořili její brexitovou dohodu. Jinak podle ní hrozí odchod země z Evropské unie bez dohody, ale i „mnohem větší nebezpečí, že neodejdeme vůbec“. Předsedkyně vlády zároveň zdůraznila, že se jí podařilo v jednáních s Bruselem dosáhnout nových hodnotných záruk ohledně takzvané irské pojistky. „Ve Westminsteru jsou někteří lidé, kteří si přejí odložit či dokonce zastavit brexit a kteří využijí jakéhokoli nástroje, aby toho dosáhli,“ uvedla. Zablokování odchodu Británie z EU je podle ní nyní mnohem pravděpodobnější než neřízený brexit bez dohody.Premiérka zároveň řekla, že se jí podařilo získat od EU hodnotné záruky, jež by podle ní mohly upokojit poslance, kterým vadí v brexitové dohodě takzvaná irská pojistka. Ta má zajistit, aby na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstává součástí EU, nevznikl po brexitu přísný hraniční režim. Mnoho poslanců v ní ale vidí riziko dlouhodobého připoutání Británie k unijním strukturám. May pak zdůraznila, že usilovně pracuje na tom, aby v úterý poslanci její dohodu s EU schválili. Několik zákonodárců podle ní od prosince změnilo názor a postaví se na její stranu. V reakci na informace listu The Guardian, podle kterého by se mohl termín brexitu odložit přinejmenším do července, premiérka  uvedla, že by Británie podle ní neměla žádat o odložení brexitu a měla by z EU vystoupit podle plánu: tedy 29. března.

Starosta polského Gdaňsku Pavel Adamowicz, na kterého v neděli večer na charitativní akci zaútočil muž nožem, v nemocnici zemřel. Adamowicz při útoku utrpěl vážná zranění srdce, lékaři ho v místní univerzitní nemocnici pět hodin operovali. Podezřelým z útoku je 27letý Stefan W., který na politika zaútočil 15centimetrovým vojenským nožem. Po násilném činu byl zadržen a ještě v pondělí by si měl vyslechnout obvinění z pokusu o vraždu, uvedla Gazeta Wyborcza. Třiapadesátiletý starosta v neděli hovořil na pódiu, na které vběhl útočník. Televizní stanice TVN24 uvedla, že vykřikoval slova o tom, že byl během vlády nyní opoziční Občanské platformy neprávem uvězněn. Adamowicz byl dříve členem této strany. Pachatele čeká kromě obvinění z vraždy též psychiatrické vyšetření. Podle vyšetřovatelů se zatím zdá, že jednal sám.

Předseda Evropské rady Donald Tusk starostu označil za „muže svobody“ a svého osobního přítele. Prezident Andrzej Duda vyzval Poláky k národnímu pochodu proti násilí. Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, už pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita, který v přístavním městě vznikl. Byl považován za liberála, podporoval například boj za práva sexuálních menšin a loni se zastal i místní židovské komunity poté, co na gdaňskou synagogu zaútočili vandalové. Jménem Gdaňsku nabízel péči syrským dětem zraněným během války, za což obdržel od nacionalistické organizace Všepolská mládež dopis, který oni sami nazvali „politická výhružka smrtí“.

Norská veřejnoprávní televize NRK zveřejnila doposud neznámý recitál jednoho z nejznámějších československých písničkářů a básníků Karla Kryla, informuje Aktuálně.cz. Má 22 minut a a vznikl pravděpodobně v létě 1969, během první písničkářovy cesty na Západ. Podle předsedy Klubu Karla Kryla Vojtěcha Klimta jde o mimořádné archivní video, jiné podobně dlouhé se kvůli totalitní cenzuře v Česku nedochovalo.

Podle údajů norské televize byl recitál odvysílán na stanici NRK1 28. října 1969. Záznam televizního vystoupení tehdy 25letého písničkáře nese podtitul „… přehlídka skončila, vězení je místo, kde žijeme“. Upozornil na něj předseda Klubu Karla Kryla Vojtěch Klimt, podle něhož jde o naprosto unikátní záběry.

„Kryl sice v Československu nějaké záznamy v roce 1968 a 1969 natočil, ale většina toho se na začátku sedmdesátých let kvůli cenzorům smazala. Nic takového se tedy nezachovalo. Tyto záběry zůstaly díky tomu, že je Kryl natočil na Západě,“ vysvětlil Klimt pro server iROZHLAS.cz. „Český stát by měl záznam koupit, protože se jedná o národní kulturní památku,“ dodal předseda Klubu Karla Kryla.