Informační servis

Volby do Evropského parlamentu se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Evropští občané volí zástupce do parlamentního sboru Unie každých pět let a letos volby v členských zemích proběhnou mezi 23. a 26. květnem. Europarlament bude mít nově po odchodu Spojeného království z Unie 705 křesel místo dosavadních 751. Česko má v dosavadním shromáždění jednadvacet míst.

Volby v roce 2014 provázela v Česku rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. Vyhrálo tehdy hnutí ANO se ziskem 16,13 procenta hlasů. Strana TOP 09 obdržela 15,95 procenta, ČSSD 14,17 procenta, KSČM 10,98 procenta, KDU-ČSL 9,95 procenta a ODS 7,67 procenta hlasů. Europoslance získala i Strana svobodných občanů, která dostala 5,24 procenta hlasů. Pirátům uniklo křeslo v Evropském parlamentu jen těsně, dostali 4,78 procenta. Úsvit Tomia Okamury obdržel 3,12 procenta hlasů. Vítězné ANO získalo v roce 2014 v eurovolbách čtyři mandáty stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a Svobodní jeden.

Prodej nových osobních aut na českém trhu loni poklesl o 3,7 procenta na 261 437 vozů, a nepřekonal tak rekordní rok 2017, kdy automobilky prodaly 271 595 vozů. V loňském prosinci trh klesl o 27 procent. Šlo o první pokles trhu od roku 2013. Prodej v druhé polovině roku ovlivnilo zavádění nových homologačních testů WLTP. Za zkratkou se ukrývá přísnější metoda měření emisí u aut. Tu loni v září zavedla Evropská unie, aby údaje o zplodinách uvedené na papíře odpovídaly více realitě, píše iHned.cz.

Změna způsobila řadě firem značné problémy. Velká část výrobců nestihla včas homologovat všechny varianty vozů a musela v září zcela zastavit prodeje některých modelů. Přísnější pravidla výrazně zpomalila prodej aut v celé Evropě. Nejvíc to bylo znát právě v září, kdy počet registrací nových aut v unii klesl o 23,5 procenta na 1,09 mi­lionu vozů. S velkými komplikacemi se potýkal německý koncern Volkswagen. Tomu od 1. září vypadla z nabídky polovina ze 14 modelů. Firma hlásila zpoždění výroby u 250 tisíc aut.

Poslance a šéfa regionální buňky Alternativy pro Německo (AfD) v Brémách Franka Magnitze napadla v pondělí v podvečer v Brémách skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie vychází z toho, že útok na vedoucího představitele protiimigrační strany měl politické pozadí. Podobně brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné. Trojice zamaskovaných mužů Magnitze podle prohlášení AfD mlátila dřevěnou tyčí, až ztratil vědomí. I když už ležel na zemi, kopali ho hlavy.

Rozsah zranění politika, který se zotavuje v nemocnici, je patrný z fotografie, kterou na Twitteru zveřejnil šéf strany Jörg Meuthen. Šestašedesátiletý Magnitz, který byl po útoku převezen do nemocnice, v péči lékařů zůstane alespoň do víkendu. Německá kancléřka Angela Merkel prostřednictví své mluvčí útok na politického oponentka tvrdě odsoudila a stejně reagovala celá politická scéna. Někteří politici dodali, že by měla skončit i nesnášenlivost šířená stranou AfD proti imigrantům. „Kdo bojuje nenávistí s nenávistí, nechá na konci zase zvítězit nenávist,“ poznamenal k útoku Cem Özdemir ze strany Zelených.

Česká právnička Dagmar Burešová v úterý v Bratislavě dostala vysoké státní vyznamenání od slovenského prezidenta Andreje Kisky. Uděleno jí bylo in memoriam, Burešová před půl rokem zemřela a převzala  ho za ni její dcera. Vyznamenání mimo jiné získala za to, jak před padesáti lety - i za cenu osobních obětí pro ni i její rodinu - zastupovala před soudem matku Jana Palacha, paní Libuši Palachovou. Šlo o proces s poslancem a moskevským agentem Vilémem Novým, který Palacha nactiutrhačně pomlouval a šířil nepodložené teorie o jeho smrti (proces vyhrál).

Burešová i její muž byli vyslýchání StB, perzekvováni, přišla o pas a její dcera neměla nárok studovat na gymnáziu, ale jak pak ve svobodném světě zdůrazňovala: nikdy nelitovala toho, že se dala do předem prohrané, ale důležité bitvy za čest mrtvého Jana Palacha. Po revoluci se Dagmar Burešová stala na krátko ministryní spravedlnosti, poslankyní a také předsedkyní České národní rady.

Na úterní tiskové konferenci představil šéf dopravní policie Tomáš Lerch statistiku: na českých silnicích v roce 2018 zemřelo 565 lidí. Tohle číslo samo o sobě nic neřekne, ale varovný signál mu přidává srovnání s předchozími lety: je to o 63 mrtvých lidí víc než v roce 2017 a zároveň nejvíc za poslední tři roky. Z dopravních nehod si vloni odneslo těžká zranění 2465 lidí, to je o 12 víc než v předešlém roce. Neštěstí vedoucí ke ztrátě životů nebo zraněním vzešla z celkového počtu 104 764 dopravních nehod, to je o tisícovku víc než v předešlém roce. Lerch na základě čísel upozorňuje na nepřímou úměru mezi zvýšením počtu nehod, který nebyl tak výrazný, a zvýšením nejtragičtějších následků, který se vyhoupl výrazně.

Na vině je podle policie zhoršující se chování českých řidičů na silnicích, množství uzavírek a omezení zejména na dálnicích a vliv mělo i počasí - dlouhá horka a z nich plynoucí únava. Nejtragičtějšími měsíci byl vloni srpen a září, při nehodách zahynulo shodně 64 lidí v každém z nich. Nejméně zemřelých lidí zapsal do statistik únor s 21 mrtvými. Policisté nejčastěji určili jako příčinu havárií nepozornost řidiče. „Nepozorný řidič je tím největším fenoménem dnešní doby, který se nejvíce podílí na dopravních nehodách,“ řekl Lerch. Za alarmující označil zvýšený počet mrtvých dětí – zemřelo jich 19, o 10 více než předloni.

Dánsko má vymyšlený plán, jak rozšířit plochu hlavního města, píše ČT24. Kodaň se potýká s nedostatkem bytů, zároveň chce vláda podpořit hospodářství v blízkosti metropole - továrny totiž uvolnily v posledních letech místo moderním kancelářím, stavbě metra i bytům. „Často se soustředíme na pracovní místa v oblasti vysoce rozvinutých technologií a v kancelářích, ale stejně tak je potřeba vyrábět věci každodenní potřeby,“ řekl magazínu Spiegel dánský ministr hospodářství Rasmus Jarlov.

U Kodaně tak má vzniknout devět nových, uměle vybudovaných ostrovů propojených zeleným pásem, a nabídnout tak místo průmyslovým společnostem. Mají se rozkládat na ploše 3,1 milionu metrů čtverečních, délka jejich pobřeží má v úhrnu činit 17 kilometrů a vejde se na ně 380 firem. Nové ostrovy budou ale sloužit také rekreaci, vláda na nich plánuje vybudovat velké zelené plochy. Už v minulosti oznámila dánská vláda, že uvažuje i o výstavbě nového ostrova pro byty.