Informační servis

V Budapešti pokračují demonstrace proti vládě premiéra Viktora Orbána. Původně akce začaly jako odpor proti novele zákoníku práce přezdívané otrocký zákon - podle té může zaměstnavatel za rok místo současných 250 požadovat 400 hodin práce přesčas a na výplatu náhradní mzdy má až tři roky. Nakonec to však vyústilo až v širší odpor proti vládě strany Fidesz. V neděli večer se situace vyhrotila v momentě, kdy protestující oblehli budovy maďarské veřejnoprávní televize a několik opozičních poslanců proniklo dovnitř - dožadovali se možnosti přečíst v přímém přenosu svých pět požadavků vládě: kromě zrušení zmíněné “přesčasové” novely mimo jiné šlo o zajištění nezávislého soudnictví a veřejnoprávních médií. Jeden z nich byl násilím vyvlečen, zbytek zůstal uvnitř. 

Tisícové protesty proti vládě nejsou v Budapešti nic neobvyklého, v tomto případě jde ale o dvě novinky. V prvé řadě jejich důvod - nejde tentokrát o občanské svobody či nezávislost institucí, nýbrž o zásah do pracovního práva, který se bezprostředně dotýká milionů Maďarů. V druhé řadě policie sáhla k násilí - a to jak vůči odvlečenému poslanci, tak proti protestujícím venku. Viktor Orbán si přitom vždy dával velmi záležet na tom, aby protesty proti jeho vládě policie nepotlačovala a chovala se co nejkorektněji. Protesty budou pokračovat i pondělí večer.

Vláda na pondělním zasedání schválila návrh novely, která umožní premiéru Andreji Babišovi neúčastnit se jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Doposud jí jako premiér musel předsedat, nově to nemusí být předseda vlády. Je to reakce na požadavky eurokomisaře Günthera Oettingera, který (spolu s celou Evropskou komisí) podezírá Babiše, že se proviňuje proti nařízení o střetu zájmů.

Oettinger v dopise pro českého premiéra nabídl tři cesty, jimiž se Babiš může vydat - buď se zcela zbavit Agrofertu, nebo Agrofert (toho času ve svěřenském fondu) nebude pobírat žádné eurodotace, anebo se Babiš vyváže ze všech funkcí, kde by mohl o směřování eurofondů jakkoliv rozhodovat. Babiš se zjevně vydává třetí, pro něj nejschůdnější cestou. Otázka je, zda to bude stačit. Podle Transparency International nikoliv. Nabízí se otázka, zda eurokomisařova formulace o “zdržení se účasti na rozhodnutích, které se týkají vašeho zájmu” neznamená v důsledku i složení premiérské funkce.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal v pondělí varování před spoluprací s čínskými technologickými velkofirmami Huawei a ZTE. Podle českého úřadu představuje jejich hardware i software bezpečnostní hrozbu kvůli možným vazbám na čínskou armádu a tajné služby. Huawei je celosvětovým lídrem ve výrobě komunikační infrastruktury; několik západních zemí už přístup Huawei ke své citlivé infrastruktuře zakázala, v poslední době Austrálie a Nový Zéland.

 Světovou pozornost k firmě přitáhlo zatčení její finanční ředitelky (a dcery zakladatele) Meng Wan-čou ve Vancouveru na žádost amerických úřadů. Čína proti tomu ostře protestuje a s velkou pravděpodobností jako odplatu už zadržela dva kanadské občany na svém území.

Ač se Evropská unie zatím neshodla na jednotném postupu, francouzské berní úředníky to nezastaví. Země jako první zavede od příštího roku daň pro velké technologické firmy - Google, Apple, Facebook či Amazon. Ty často využívají daňové ráje pro své evropské působení (jakkoliv jsou těmito ráji členské státy jako Nizozemí či Irsko). Podle kritiků jsou takové zákony k technologickým firmám nefér, neboť by pro všechny měla platit stejná pravidla. Zastánci tvrdí, že působení, vliv a podnikatelský model těchto velkofirem jsou natolik nové, že “osvědčené” daňové zákony v jejich případě nedává smysl.

Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo muže, které pokácel dva stromy na železniční tratě. Muži, kterému je 70 let a který nastražil stromy na koleje, přičemž se skrze letáky snažil přesvědčit okolí, že jde o útok džihádistů, hrozí až patnáct let vězení. Obžalován je z teroristického útoku a a vyhrožování teroristickým činem. Činy spáchal v létě loňského roku na Mladoboleslavsku. Nikomu se nic nestalo. Pachatel je rodilý český občan.

Láska k matce je chvályhodnou ctností, pokud zpráva o láskyplném vztahu přežije tisíce let, tím lépe. Na vstup do galerie nejlepších synů dějin aspiruje egyptský duchovní, který sloužil faraonům páté dynastie (u moci v letech 2500 př.n.l až 2350 př.n.l) a jehož hrobku před nedávnem objevili v Egyptě. Nález z archeologické oblasti Sakkára nacházející se na jih od Káhiry je unikátní zejména tím, že do hrobky nevstoupila lidská noha přes čtyři tisíce let, a přesto byla nalezena v téměř dokonale zachovalém stavu.

Při podrobnějším výzkumu pak vědci zjistili, že dvoupatrovou úvodní místnost hrobky plnou soch a kreseb, naplnil kněz – či přesněji ti, kdo mu místo posledního odpočinku vyrobili a vyzdobili - velkým množstvím zmínek o ženě, která ho porodila. „Zmiňuje svoji matky na mnoha místech,“ cituje deník The Washington Post šéfa nejvyššího památkového úřadu Mostafu Waziriho. Nyní se egyptologové chystají prozkoumat spodní patra hrobky a očekávají další unikátní nálezy.