Informační servis

Francie o půl roku odloží plánované lednové zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.  Hnutí má velkou podporu Francouzů a protesty jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.

Podle médií kvůli vlně demonstrací zažívá prezident Emmanuel Macron největší krizi od svého nástupu do funkce v květnu 2017. Protesty jsou totiž zaměřené i obecně proti jeho reformní politice. „Museli bychom být hluší a slepí, abychom nevnímali ten hněv,“ řekl v úterý premiér. Kromě odkladu pro zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty premiér slíbil, že vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu. Půlroční moratorium by podle něj měly obě strany sporu využít k tomu, aby našly konstruktivní řešení. Ani nečekaný ústupek vlády nejspíš organizátory protestů neuklidní, hnutí žlutých vest plánuje další demonstrace a blokády v Paříži už během následujícího víkendu. „Je to první krok, ale nespokojíme se s drobky,“ řekl ještě před premiérovým vystoupením jeden z lídrů protestů Benjamin Cauchy.

Estonská společnost Taxify nabízející zprostředkování sdílené jízdy nesmí podle rozhodnutí Městského soudu v Praze dál působit na území metropole. Porušuje totiž zákonné podmínky pro provozování taxislužby a představuje tak nekalou konkurenci pro zbytek trhu. Je to první rozsudek českého soudu zabývající se samotnou podstatou fungování nových taxikářských platforem. Firma hned uvedla, že se proti rozsudku odvolá a bude v Praze dál fungovat.

Taxify se u soudu bránila zejména argumentem, že není taxislužbou, nýbrž pouze provozovatelem mobilní aplikace, skrze kterou se vzájemně propojují řidiči a cestující. Pasovala se tak do role vývojáře, který za využití aplikace nenese odpovědnost. Tyto argumenty však soudkyně Zuzana Čížková nepřijala a ztotožnila se s argumentací soudu v Barceloně, který řešil obdobný spor se společností Uber. „Primární účel služby aplikace je zprostředkování přepravy, nikoliv, jak se domnívá žalovaný, zprostředkování kontaktu mezi řidičem a jednotlivými cestujícími, a proto nelze tuto činnost považovat za službu informační společnosti,“ uvedla soudkyně Čížková a dodala, že nebýt aplikace Taxify, řidiči by se se zákazníky nikdy vzájemně nespojili.

Slovenská generální prokuratura nařídila propustit z vazby všech dvanáct ekologických aktivistů organizace Greenpeace. Tu na ně uvalil soud  kvůli jejich protestům proti těžbě uhlí na věži dolu Nováky na středním Slovensku - aktivisté tu vyvěsili minulý týden transparent proti těžbě uhlí a upozornili na znečištění přírody a ohrožení zdraví lidí. Policie je obvinila z poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení. Po protestu zadržela 15 lidí a 12 z nich následně obvinila. Kromě Slováků a dvou Čechů jsou mezi nimi také Belgičané a Finové.

Podle prokurátora Jaromíra Čižňára důvody vazby neexistovaly již při podání návrhu a dodal, že jsou aktivisté ve vazbě neprávem. Podle jeho slov nebyl dobře kvalifikován ani trestný čin, ze kterého byli ekologové obviněni. Případ se bude muset nyní došetřit. Uvalení vazby na ekology dříve kritizovala část slovenských politiků. Greenpeace pak tvrdilo, že aktivisté nejsou zločinci, kteří by měli být stíháni vazebně. Provozovatel dolu v Novákách, společnost Hornonitrianske bane Prievidza, tvrdil, že ekologové protestem ohrozili více než 340 horníků, kteří v té době byli v podzemí.

Nápad Evropské unie dodatečně zdanit obří technologické firmy jako Google nebo Facebook Česko zpočátku odmítalo kvůli nejistotě, jestli něco přinese. Vláda ale nakonec změnila postoj a návrh podporuje. Zavedení daně se však zatím odkládá. Společný francouzsko-německý návrh nenalezl na úterním jednání ministrů financí zemí EU mezi ostatními členskými státy dostatečnou podporu. Pochybnosti má Finsko, Dánsko, Estonsko i Španělsko. Vzdor přichází i z Irska, kde má Facebook své evropské sídlo. Když byl v Praze na konci října francouzský prezident Emmanuel Macron, Babiš mu definitivně potvrdil, že Česko pro návrh zvedne ruku. Právě Francie je hlavním propagátorem snah, aby technologičtí obři museli platit novou daň ve výši tří procent ze značné části svého obratu, například z příjmů z reklamy cílené na uživatele nebo z prodeje dat.

Daň by dolehla na technologické podniky, jejichž globální obrat dosahuje alespoň 750 milionů eur. Evropská komise odhaduje, že ročně vynese zhruba pět miliard eur. Tyto peníze si pak mezi sebou členské státy rozdělí podle toho, nakolik jejich obyvatelé služby Googlu a spol. využívají. Dnes vesměs daní jen ve státech, které jim nabízejí extrémně výhodné podmínky, například právě v Irsku. Česku by taxa mohla podle odhadu ministerstva financí přinést každý rok stovky milionů až nižší jednotky miliard korun. Vůbec poprvé by stát navíc získal daně třeba od Facebooku či Applu. Obě firmy své služby v tuzemsku nabízejí, ale vzhledem k tomu, že v zemi nemají pobočku, tu zatím daně platit nemusí.

Británie může jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z Evropské unie, míní generální advokát Soudního dvora EU Campos Sánchez-Bordona. Učinit tak musí před formálním uzavřením smlouvy o odchodu a v souladu s britským ústavním pořádkem. Sánchez-Bordona to řekl ve svém návrhu pro unijní soud. S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. A podle Sáncheze-Bordony by měl unijní soud skotskému soudu doporučit, aby prohlásil, že britská strana může brexit jednostranně odvolat.

Podle jeho názoru lze článek 50 unijní smlouvy vykládat s ohledem na mezinárodní právo a  na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu. Podle ní mohou strany odstoupit od mezinárodní smlouvy před tím, než taková smlouva vstoupí v platnost. Generální advokát také upozornil, že článek 50 hovoří o tom, že stát, který má zájem EU opustit, Evropské radě oznámí svůj „záměr“ odejít a nikoliv své „rozhodnutí“ - a záměry je možné měnit. Podle Sáncheze-Bordony je článek 50 lisabonské smlouvy výrazem principu respektování k národním identitám členských zemí EU a umožňuje jim odchod. Nesprávnou a omezující intrepretací by podle něj bylo článek vykládat tak, že členská země, která změní svůj názor a přeje si nadále pokračovat v členství, by byla v tomto svém přání omezována.

Server Politico složil žebříček 28 osobností z 28 zemí, které bude podle serveru v roce 2019 důležité sledovat, neboť mohou v nadcházejících letech změnit tvář své země nebo celé Evropské unie. Seznam zahrnuje politiky, aktivisty, umělce, ekonomické lídry – a je rozdělen na „snílky, muže/ženy činy a narušitele“.  Z České republiky server vybral dvaadvacetiletého (a nejmladšího) poslance za TOP 09 Dominika Feriho, který figuruje na seznamu jako číslo 8 mezi snílky.

„Feri není jen nejmladším zákonodárcem v historii své země. Je také prvním tmavé pleti - a to nápadně. Feri, který byl od 18 let radním ve svém domovském městě Teplice, loni snadno získal křeslo v parlamentu, ačkoli byl poslední na kandidátce své středopravicové strany TOP 09," uvedl server Politico.

Na vrcholu žebříčku je italský ministr vnitra a šéf protiimigrační Ligy Matteo Salvini. Loni to byl šéf německých svobodných demokratů Christian Lindner.  „Náš výběr by neměl být považován za znamení podpory. Odráží náš názor na to, kdo bude utvářet evropskou diskusi,“ dodal k letošnímu výběru redaktor Politica a šéf projektu Stephan Faris.