Informační servis

Pokud by se ČEZ rozhodl prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany o deset let (tedy do roku 2035) namísto toho, aby se stavěl nový jaderný blok, stálo by to méně peněz, než kolik za tu dobu elektrárna vydělá.V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZu Martin Novák. Náklady na renovaci starší ze dvou tuzemských jaderných elektráren by byly zhruba dvacet miliard korun. Výstavba nového bloku by byla desetkrát dražší.

 O tom, co s Dukovany, se aktuálně vede debata. Ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) i premiér Andrej Babiš v minulých dnech uvedli, že vláda může odložit rozhodnutí o stavbě nového bloku právě ve prospěch renovace současného zařízení. Dukovany pokrývají pětinu tuzemské spotřeby elektřiny.

Po mnoha měsících veřejné kritiky odvolal americký prezident Donald Trump svého ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Ten byl přitom jedním ze strůjců Trumpova prezidentského vítězství:  jeho podpora jakožto bytostného zástupce republikánského establishmentu zmírnila obavy mnoha umírněných republikánů z nepředvídatelného kandidáta. Krátce po převzetí úřadu ale Sessions rozezlil Trumpa tím, že v březnu roku 2017 sám sebe vyloučil z vyšetřování speciálního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabývá podezřením z ovlivňování amerických voleb Ruskem. Důvodem bylo to, že Sessions zatajil své setkání s ruským velvyslancem v průběhu prezidentské kampaně. Od té doby byl Trumpovi trnem v oku.

Právě mise Roberta Muellera a jeho týmu je nyní hlavním bodem zájmu. Ministr spravedlnosti má pravomoc speciální šetření ukončit. Sessionovým dočasným nástupcem se stal Matthew Whitaker, který - stejně jako Trump - celé vyšetřování kritizuje a považuje je za “hon na čarodějnice”. Demokraté proto varují , že Bílý dům utne šetření, které může prokázat spolupráci Trumpova týmu se zástupci Ruska. Proti této možnosti se už vyslovili i někteří republikáni, například senátorka Susan Collins nebo novopečený senátor Mitt Romney, bývalý prezidentský protikandidát Baracka Obamy.

Pákistánská křesťanka Asia Bibi, která strávila osm let v cele smrti kvůli zločinu rouhání, je na svobodě. Minulý týden ji v ostře sledovaném procesu osvobodil Nejvyšší soud, což vyvolalo mohutné protesty islamistů, kteří pro ženu dál žádají smrt. Zároveň chtějí, aby Bibi nebyl dovolen odjezd ze země, s čímž vláda oficiálně souhlasila. Není zřejmé, zda žena v zemi skutečně je, i když úřady tvrdí, že ano. Podle agentury Reuters je v ochranné vazbě na bezpečném místě kvůli obavám, že by se mohla stát terčem útoků. Její právník Sajful Malúk již kvůli výhrůžkám požádal o azyl v Nizozemí. Bibin manžel se nechal slyšet, že oba již kvůli bezprostřední hrozbě smrti rovněž požádali o azyl - a několik západních zemí o tom s rodinou údajně jedná.

Matka čtyř dětí Asia Bibi byla zatčena v roce 2009 po hádce s muslimskými ženami. Kvůli její podpoře byli v roce 2011 zavražděni pákistánský ministr pro menšiny a guvernér provincie Paňdžáb. Bibi se stala první ženou odsouzenou k trestu smrti podle přísných pákistánských zákonů o rouhání; podle soudců Nejvyššího soudu ale nebyli státní zástupci schopni dokázat, že porušila zákon. Urážka islámu se v Pákistánu trestá smrtí. Zákon přitom rouhání nedefinuje a důkazy nemohou být zopakovány před soudem kvůli obavám, že by se svědci dopustili nové urážky.

Příbramští policisté stíhají čtyřicetiletého muže za to, že na sociální síti Facebook sdílel nenávistné příspěvky, prohlašoval, že určitou skupinu lidí (policie zatím nepodala bližší informace) je třeba vyhladit nebo alespoň tlouct, protože jsou v jeho očích “parazité”. Za to mu hrozí až tři roky vězení. Muž se ke svým činům doznal a uvedl, že jej k nim dovedla “frustrace a zklamání ze života” - což ohodnotil jako svou hloupost a chybu.

 Není to první případ, kdy se policie zabývá nenávistí na internetu. Podmínku dostal muž, že který na zveřejněném videu instruuje svou dceru, ať pálkou tluče do polštáře, který představoval Roma nebo muslima. S podmínkou odešel od soudu i muž, který kvůli původu vyhrožoval romskému zpěvákovi Radoslavu “Gypsy” Bangovi.

Tým vědce Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie na tuzemské Akademii věd ve spolupráci s německými kolegy popsal mechanismus pasivní dopravy peptidů do buněk bez prostředníka. O dosud neznámý jev se dlouhá léta zajímá farmaceutický průmysl - mohl by totiž pomoci při vývoji nových a účinnějších léku. Vedoucí týmu Pavel Jungwirth nicméně nadšení krotí, o praktickém využití objevu lze zatím jen spekulovat. Pavel Jungwirth je mimo jiné i sloupkařem týdeníku Respekt, jeho texty najdete v rubrice Žádná věda.

Schopnost krátkých peptidů pronikat do buněk byla poprvé pozorována při studiu HIV a dnes se začíná využívat k dopravě léčiv do buněk. Zatím se tak ale děje nejčastěji prostřednictvím transportního váčku, tzv. vezikuly, který se odděluje z buněčné membrány a obepíná přepravovanou látku. Z váčku se léčivá molekula musí posléze opět uvolnit, což podle vědců může představovat technickou komplikaci pro efektivní transport léčiva. 

Plány na proměnu tzv. společné zemědělské politiky (SZP), suverénně nejdražší položky v rozpočtu Evropské unie, dostaly velkou ránu, píše server Politico.eu. Schéma rozdělující každoročně mezi evropské farmáře na dotacích jeden a půl bilionu korun je přitom už dlouho kritizováno jako nespravedlivé a škodlivé: podle odpůrců ze stávajícího systému nejvíc těží velkozemědělci, jejichž těžkotonážní přístup k hospodaření likviduje přírodu a krajinu. Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan proto letos vyhlásil záměr věci změnit – omezit byrokracii a pootočit SZP směrem k větší ochraně životní prostředí. Podle něj tlak Komise donutí národní státy jednat „zeleněji“ a reforma tak přesune obrovský díl rozpočtu SZP (v Hoganově odhadu zhruba 40 procent) na akce pomáhající boji se změnou klimatu.

U zaběhnuté věci, v níž se točí miliardy, ale reforma samozřejmě není jednoduchá. Hogan se postupně dostal pod palbu nejrůznějších kritiků – agrárnickou lobby počínaje a ochránci přírody konče. Z oficiálního Česka byl  například slyšet ostrý nesouhlas s komisařovým plánem „zastropovat“ nejvyšší možné dotace jednotlivým zemědělským podnikům místo současného  přidělování peněz podle rozlohy. V zemi, kde některé postkomunistické farmy obhospodařují až stokrát víc hektarů než jejich konkurenti doma i jinde v Evropě, má takový protest logiku. Teď ale všichni kritici nalezli zastání u hlídače unijních financí, Evropského účetního dvora, který ve své čerstvé zprávě označil Hoganovy plány na reformu SPZ za „zmatené“ a z hlediska cílů neefektivní.

Podle auditorů postrádá Hoganova reforma nástroje na krocení eventuálně nespolupracujících národních vlád a dává jen minimum důkazů o údajném ozdravném působení na přírodu. Údajných 40 procent určených v „novém“ rozpočtu na klimatické cíle označila kontrolní zpráva za nerealistické číslo, které přitom může vést ke snížení výdajů na boj s oteplováním v jiných evropských agendách.

Nález účetního dvora nadšeně přivítali jinak nesmiřitelní protivníci. Podle Politica mu aplaudoval jak šéf bruselské agrární lobby Pekka Pesonen, tak například člen týmu mezinárodní nevládky Birdlife Europe Ariel Brunner. „Závěry dvora potvrzují to, co o bruselských plánech na ochranu životního prostředí říkáme již léta,“ řekl posledně jmenovaný serveru Politico. „Vytrvale se posunujeme k ekologické katastrofě bez ohledu na všeobecně známá fakta o obrovském zničení přírody a varovné zprávy OSN, že pokud se nic nestane, hrozí lidstvu zkáza.“

Komisař Hogan závěry účetního dvora odmítl jako „nedorozumění“ a Evropská komise oznámila, že s podrobnější odpovědí přijde poté, co si zprávu auditorů prostuduje dopodrobna.