Informační servis

Miloš Zeman v sobotu odlétá na svou čtvrtou návštěvu Číny. Spolu s ním se akce zúčastní i 70 českých podnikatelů. Delegace míří na importní veletrh v Šanghaji, kde se Zeman - který patří k velkým propagátorům čínských investic v Česku - v pondělí setká s prezidentem Si Ťin-pchingem. V dalších dnech se podnikatelé společně s ministryní průmyslu Martou Novákovou přesunou do Kantonu, kde bude otevřena regionální kancelář agentury CzechTrade.

Na programu je také návštěva sídla společnosti Huawei v Šen-čenu. Právě čínská technologická společnost by se v budoucnu mohla v Česku podílet na vybudování mobilní sítě 5G, která je díky své rychlosti důležitá například pro provoz autonomních vozidel. Kromě obvyklých souputníků, jako jsou zástupci PPF nebo Škody Auto, tedy firem, které mají na čínském trhu své zájmy, s prezidentem letí do Číny například podnikatel Jaroslav Strnad – zakladatel strojírenské a zbrojařské skupiny Czechoslovak Group. Strnad Zemanovi v minulosti přispěl miliony korun na prezidentskou kampaň a minulou neděli od něj dostal státní vyznamenání.

Poslanci Pirátů a SPD iniciují mimořádnou schůzi Sněmovny, aby platy politiků od ledna v příštím roce nestouply o 20 procent, ale méně. Konat by se mohla v pátek 16. listopadu. Domluvili se poté, co většina Sněmovny zablokovala návrh, aby se o platech hlasovalo na listopadové schůzi. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek poté kritizoval vládní hnutí ANO. Právě kabinet Andreje Babiše předložil návrh, který by růst platů politiků přibrzdil, ale poslanecký klub ANO jeho projednávání nepodpořil; podle předsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka však nebyl hlasovatelný kvůli jednacím lhůtám.

Piráti budou na mimořádné schůzi prosazovat, aby se navíc platy politiků neodvíjely od průměrných platů v celé ekonomice, ne od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. A chtějí také, aby pro politiky platila v případě nemoci stejná pravidla jako pro občany. Šéf SPD Tomio Okamura přišel s tím, že se platy politiků mají zmrazit do konce roku 2021. Výbory ale jejich návrhy nepodpořily. Jak navíc podotýká iDnes.cz, i kdyby se schůzi podařilo včas svolat, je velká pravděpodobnost, že se vše nestihne - pokud nebudou senátoři ochotni zákon schválit beze změn a tak, aby ho prezident Miloš Zeman podepsal do Silvestra letošního roku. Základní plat poslance je nyní 75 900 korun hrubého měsíčně; když žádná změna neprojde, od ledna základní plat poslance vyskočí na 90 600 korun.

Severní a Jižní Korea se chtějí společně ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2032. Potvrdila to páteční schůzka sportovních funkcionářů obou znepřátelených zemí. K prvnímu sblížení skrze sport sport došlo už letos na zimní olympiádě v Pchjongčangu. Dalším krokem má být vyslání společné výpravy na příští hry v Tokiu v roce 2020 nebo společný házenkářský tým pro mistrovství světa v Německu příští rok.

Pořadatelství olympiád se určuje dlouho dopředu, letní hry jsou rozebrány až do roku 2028. Po Tokiu se konají zimní hry v Pekingu (2022), pak letní hry v Paříži (2024) a další letní hry v Los Angeles (2028). Zimní hry 2026 a 2030 ještě přiděleny nejsou. O nejbližší volnou letní olympiádu (2032) má kromě Koreje zájem také Austrálie, Čína, Indie a Indonésie. Severní Korea chce podle BBC zabodovat nabídkou největšího stadionu světa pro 150 tisíc lidí.

Saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán v telefonátu s americkými představiteli prezentoval zavražděného novináře Džamála Chášukdžího jako nebezpečného radikála. Napsal to list The Washington Post s odvoláním na zdroje z Bílého domu. Rijád zatím neodpověděl na otázku vznesenou USA, Tureckem a dalšími velmocemi, kdo nařídil vraždu tohoto kritika saúdskoarabské vlády. Princ o novináři hovořil jako o členu radikální organizace Muslimské bratrstvo v telefonátu se zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a hlavním bezpečnostním poradcem Johnem Boltonem. Zároveň se oba snažil přesvědčit, aby USA zachovaly partnerství se Saúdskou Arábií.

Telefonát se odehrál ještě před tím, než Saúdská Arábie přiznala vraždu Chášukdžího, který byl podle tureckého prokurátora uškrcen krátce po vstupu na konzulát v Istanbulu. Představitelé ropné velmoci poté jeho smrt veřejně odsoudili a slíbili potrestání viníků. Kauza otřásla pozicí prince, který je označován za reformátora. Chášukdžího rodina označení novináře za radikála rázně odmítla. Turecko opakovaně vyzývá Rijád, aby objasnil, kde skončilo jeho tělo, a aby při vyšetřování spolupracoval. Saúdská Arábie ale odmítla požadavek Ankary vydat 18 lidí, kteří byli v zemi kvůli kauze zadrženi. BBC v pátek uvedla, že rozřezané tělo novináře bylo po vraždě rozpuštěno v kyselině, aby se nikdy nenašlo. Prohlásil to poradce tureckého prezidenta, nicméně důkazy, které by to potvrzovaly, se zatím nenašly.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima rozhodl o odejmutí dvou magisterských titulů absolventovi školy kvůli plagiátorství. Je to poprvé, co škola k takovému kroku přistoupila. Jde o absolventa Husitské teologické fakulty UK, který na této fakultě vystudoval dva programy. Obě diplomové práce obhájil loni 26. září. „Jakmile byl náznak, tak jsme to začali řešit hned,“ uvedl.Zima. Podle rektora se práce kontrolovaly v antiplagiátorských programech: v běžně používaném softwaru Theses byla shoda nízká, na nesrovnalosti ale ukázal další systém Turnitin. Věc také řešila přezkumná i etická komise.

Zástupci UK rovněž zjistili, že práce vznikaly bez průběžné spolupráce s vedoucím práce, což lze chápat jako projev utajování skutečného postupu; navíc dotyčný postupoval stejně u obou textů. Vedoucího prací žádný trest nečeká. Na kvalitu závěrečných prací upozornila v červenci kauza plagiátorství exministrů Taťány Malé a Petra Krčála, kteří kvůli tomu rezignovali. Problém měl letos i ministr obrany Lubomír Metnar. Všichni odevzdali práce před rokem 2008, kdy se ještě plagiáty neodhalovaly pomocí softwaru.