Ropa za 200 dolarů

Jedna z největších amerických firem Exxon Mobil před nedávnem získala soudní příkazy ke zmrazení aktiv venezuelské státní ropné společnosti PDSVA v hodnotě až 12 miliard dolarů (213 miliard korun). Majetek má být obstaven po celém světě, o rozhodnutí se bude jednat v soudních síních ve Velké Británii, Holandsku a Spojených Státech. Firmu k tomuto kroku vedlo zejména rozsáhlé znárodňování majetku ropných společností ve Venezuele v loňském roce. Jedná se o vůbec nejradikálnější krok ropné společnosti proti vládě, která se v době rostoucích cen ropy a plynu snaží získat kontrolu nad přírodními zdroji. Což se v Latinské Americe týká zejména Venezuely, Bolívie či Ekvádoru. Venezuelská společnost PDVSA je jedním z největších dodavatelů ropy do Spojených Států, ale i přes rozsáhlé znárodňování se potýká s nedostatkem odborníků, zadlužením, technologickými a zejména provozními problémy. Velkou část jejích příjmů také spolyká financování sociálních programů a tzv. „bolívarské revoluce“ současného prezidenta Huga Cháveze.

Ten nenechal krok Exxon Mobilu bez odezvy. V nedělním pořadu Aló presidente firmu nazval „imperialistickými bandity, zloději v bílých límečcích a zkorumpovanými svrhávači vlád“. Zároveň také pohrozil Spojeným Státům, jmenovitě prezidentu Bushovi tím, že Venezuela přestane dodávat ropu do Spojených Států a začne ekonomická válka, jež povede k tomu, že se ceny ropy vyšplhají na 200 dolarů za barel. Rozhodnutí Exxon Mobilu považuje venezuelský prezident za snahu Spojených Států o to, aby opustil prezidentské křeslo dříve než G.Bush.

Hugo Chávez, největší současný latinskoamerický demokraticky zvolený populista je zcela závislý na dvou věcech: plošném rozdávání sociálních výhod či subvencovaných potravin (již pět let jsou ve Venezuele státem kontrolovány ceny základních potravin, jichž je díky vysoké inflaci a umělým cenám na trhu nedostatek) a vysokých cenách ropy. Dnes je Venezuela pátým největším vývozcem ropy na světě. Přesto neinvestuje do modernizace státního těžebního podniku PDVSA a z jeho rozpočtu utrácí téměř devět miliard dolarů na sociální programy zvané „misiones“, čili o dvě třetiny více, než kolik investuje do rozvoje společnosti. Před několika lety také došlo k hromadnému propouštění zaměstnanců, kteří nebyli dostatečně loajální k Chávezově socialistické revoluci, mezi nimi také schopných inženýrů a manažerů. Přes 20 000 nalezišť pak přestalo být využíváno pro nedostatek kvalifikovaných odborníků. 25 miliard dolarů Chávez utratí za podporu spřízněných prezidentů v Bolívii, Ekvádoru, Nikaragui či na Kubě. Jsou to zejména venezuelské dodávky ropy, jež udržují Castrův režim při životě. Odstřižením Spojených Států od venezuelské ropy hrozil Hugo Chávez v minulosti již několikrát, nikdy však svému slovu nedostál.