Vyhnání z ráje?
Zemědělství lidé pravděpodobně vynalezli „ze zoufalství“, v reakci na zhoršující se podmínky. To ale neznamená, že by předchozí éra byla zlatým věkem lidstva. Udivující schopnost člověka obstát nám dává naději i do budoucna.
Převážnou část své existence na Zemi člověk prožil současný člověk jako lovec-sběrač. Až do vzniku zemědělství tvořilo jeho jídelníček ulovené maso a rostlinná potrava získaná sběrem.
Některé skupiny, například obyvatelé ostrova North Sentinel v Bengálském zálivu, tak žijí dodnes. Sentinelci jsou jedinými lovci-sběrači, kteří se dosud brání kontaktu s okolním světem. Chodí úplně nazí, jen s úzkým opaskem z rostlinných vláken kolem pasu, a dokonale odpovídají představě vznešeného divocha. Podle genetiků žijí původní obyvatelé Andamanských ostrovů v izolaci již od doby před více než 60 000 lety, kdy se moderní člověk poprvé rozšířil mimo Afriku.
Zhruba před 12 000 lety se naši předkové pustili do experimentu zvaného zemědělství a podle některých názorů se z něj lidé ani jejich planeta už nikdy nevzpamatovali. Zemědělství s sebou přineslo populační explozi, nedostatek bílkovin a vitaminů, nové nemoci a odlesnění. Tělesná výška se na Blízkém východě po zavedení zemědělských plodin snížila o bezmála 15 centimetrů. Bylo tedy zemědělství „největší chybou v dějinách lidstva“, jak kdysi konstatoval Jared Diamond, evoluční biolog a profesor geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
