V první prezidentské debatě podali oba kandidáti solidní výkon
Celkově McCain působil více uvolněně až žoviálně, dovolil si dokonce několik vtipů. Obama se rozhodl pro serióznější styl a snažil se více věcně argumentovat.
Ačkoliv nebylo dlouho jasné, zda k setkání kvůli probíhající finanční krizi vůbec dojde, dorazili nakonec oba kandidáti na úřad prezidenta USA v pátek večer na University of Mississippi, aby strávili hodinu a půl diskusí v první ze série prezidentských debat. Přestože večer neměl jasného vítěze, debata nabídla několik zajímavých momentů.
Dohodnutým tématem debaty byla zahraniční politika a národní bezpečnost, i tak byla první půlhodina věnována ekonomickým otázkám souvisejícím s chystaným plánem ozdravění americké ekonomiky. Oba kandidáti ovšem pozornost rychle stočili na svá obvyklá předvolební témata, senátor John McCain hovořil o nutnosti dostat vládní výdaje zpět pod kontrolu a senátor Barack Obama zmiňoval především svůj plán daňové reformy.
Současné krizi se kandidáti věnovali pouze při hledání jejího viníka, demokratický kandidát vinil současnou Bushovu administrativu, jeho republikánský rival vinu přisuzoval obecně nezodpovědnému prostředí Washingtonu a Wall Streetu.
Zahraniční politika
Hlavní část večera se zaměřila na nejpalčivější zahraničněpolitické otázky, tedy Irák, Afghánistán, Írán a Rusko. Největší výměny argumentů přišly během diskuze, zda by Spojené státy měly přistoupit na vyjednávání s nepřátelskými režimy na nejvyšší úrovni (McCain útočil na svého protivníka, že by jednal bez jakýchkoliv podmínek) a zda je větší prioritou pro americkou národní bezpečnost Irák či Afghánistán (Obama trval na tom, že Irák odvádí pozornost od důležitějšího Afghánistánu).
V obsahově asi nejzajímavější části, debatě o roli Pákistánu v současné válce proti terorismu, byl Obama nakloněn případné americké vojenské akci v Pákistánu. Pikantním faktem je, že tento postoj je poměrně blízko prezidentu Bushovi, zatímco McCain se silně vyslovil pro spolupráci s pákistánskou vládou.
Styl argumentace
Protože účastníci debaty nabídli velmi málo nových argumentů, bylo více zajímavé sledovat, jaký polemický styl zvolí a jaké bude jejich celkové sdělení. Obama se často snažil poukázat na spojení mezi McCainem a současnou republikánskou administrativou s argumentací, že Spojené státy si nemohou dovolit další čtyři roky nefunkční politiky.
V tomto ohledu mu dobře posloužil McCainův důraz na válku v Iráku i jeho plán ponechat v platnosti Bushovy daňové škrty. McCain se pochopitelně snažil vykreslit sám sebe jako jiný typ republikána, v jeden moment dokonce označil Bushovu administrativu za „stejně paličatou“ jako je senátor Obama.
McCainovým hlavním argumentem byly jeho zkušenosti a přehled, zejména ve srovnání s jeho oponentem. Několikrát za večer se vyjádřil, že Barack Obama „nerozumí“ a „nechápe“, zatímco on byl přítomen u řešení krizí přes dvacet let. Jeho odpověď na téma nedávné války na Kavkaze dokonce připomínala výklad učitele k žákovi, což podtrhl fakt, že senátor McCain ani jednou za večer svého rivala neoslovil, ačkoliv moderátor usiloval o přímou interakci obou kandidátů.
Celkově John McCain působil více uvolněně až žoviálně, dovolil si dokonce několik vtipů. V druhé části večera věnované zahraniční politice viditelně ožil, což opět svědčí o tom, že otázka národní bezpečnosti je skutečně jeho silná stránka.
Senátor Obama se rozhodl pro serióznější styl a snažil se více věcně argumentovat. Ačkoliv chvílemi působil defenzivním dojmem, rozhodně se v debatě neztratil a ukázal, že se v otázkách národní bezpečnosti může směle měřit s někým, koho americká veřejnost považuje za dobrého potenciálního vrchního velitele.
Série debat pokračuje již tento čtvrtek duelem kandidátů na viceprezidenta, mezi kterými je rozdíl v politických zkušenostech ještě větší, tentokrát ovšem ve prospěch demokratů.
Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].