0:00
0:00
Agenda10. 9. 20086 minut

V Gruzii se podniká daleko lépe než v Česku

Světová banka zařadila Česko na 75. příčku v žebříčku hodnotícím podnikatelské prostředí. Mezi zeměmi OECD jsme druzí nejhorší.

Astronaut
Autor: ČTK

Prostředí pro podnikání se zjednodušuje po celém světě. Ve své nové zprávě to uvádí Mezinárodní finanční korporace (IFC) při Světové bance. Zpráva „Podnikání 2009“, která hodnotí, jak snadné je podnikat ve 189 zemích světa, chválí reformní kroky hlavně ve východní Evropě a střední Asii. Špatně si nevedou ani africké země.

↓ INZERCE

Většina zemí s nejlepším podnikatelským prostředím je ale stále mezi vyspělými zeměmi. První tři příčky obsadil Singapur, Nový Zéland a USA. Zajímavostí je 15. místo, na kterém se umístila Gruzie. Daleko tak předstihla Českou republiku, která obsadila až 75. pořadí, hned před sousedním Polskem. Naopak Slovensko se umístilo na slušném 36. místě. Mezi členskými zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se hůře než Česko umístilo jen Řecko, které je 96. v celkovém pořadí.

Hlavně reformy

Zpráva se ale zaměřila hlavně na reformní snahy sledovaných zemí. Mezi největší reformátory podnikatelského prostředí patří Ázerbájdžán, Albánie a Kyrgyzstán. Podle viceprezidentky Světové banky Penelope Brook bychom neměli být překvapeni. „Mnoho menších rozvojových států si uvědomilo, že musí mobilizovat své domácí zdroje a vytvořit mnohem lepší podnikatelské prostředí,“ tvrdí. Upozorňuje na to, že složité globální ekonomické prostředí vzbuzuje mezi těmito státy otázku, jestli globalizace skutečně prospívá všem, což je ještě více motivuje k modernizaci ekonomik a lákání investic.

A co přineslo Ázerbájdžánu pozici největšího reformátora tohoto roku? Země zavedla „místo jednoho zastavení“ pro založení společnosti, čímž zkrátila dobu nutnou pro založení firmy na polovinu. O polovinu se také snížily náklady na založení firmy a počet kroků, které je nutné provést. Výsledkem byl nárůst počtu společností o 40 procent za 6 měsíců od zavedení tohoto opatření. Daňoví poplatníci mohou nově vyplňovat daňové přiznání a platit daně online, což jim uspoří v průměru více než 500 hodin papírování ročně.

Česko má stále co dohánět

Česko IFC chválí za zavedení insolvenčního zákona a úpravu pracovního práva, která přinesla více flexibility do oblasti přesčasů a zkušební a pracovní doby. IFC se také líbí nápad projektu Czech Point, který umožňuje získat potřebné dokumenty pro registraci společnosti na jednom místě. „Výsledkem bylo spojení tří procedur do jedné a doba nutná pro vznik společnosti byla zkrácena o dva dny,“ uvádí zpráva.

Stále máme ale co dohánět. „Máme stále problémy s náročností procesu založení firmy. Paradoxní je, že ať tady máme vládu levicovou nebo pravicovou, tak s tím moc neděláme, ale na Slovensku ať je vláda jakákoliv, tak se vždy posunou o několik příček nahoru,“ upozornil Respekt.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček. Česká vláda si podle něj zaslouží pochvalu za reformu důchodů nebo zdravotnictví, ale chybí dodělat důležité drobnosti. „Takové věci jako centrální nákupy a státní pokladnu měli na Slovensku už před čtyřmi lety a ušetřilo jim to značné prostředky,“ tvrdí.

Do konce volebního období se podle Sedláčka už příliš věcí nezmění. „Teď bylo období dvou tří let relativního klidu, kdy se daly celkem bezbolestně provádět reformy. Ministrům se do toho ale příliš nechce, když stále vítr fouká. Až foukat přestane a my budeme potřebovat ten zrezlý motor, tak už bude na jeho opravu pozdě,“ doplnil.

Podnikatelé: Je to džungle

Samotným podnikatelům vadí nejvíce nepřehlednost systému. „Největší problém je zahlcené legislativní prostředí, ve kterém se už nevyznají ani daňoví poradci a dokonce ani státní úředníci,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Podle něj zde navíc neexistuje vymahatelnost práva na obou stranách sporů. „Když se v Americe stane nějaký podvod, tak se vytahují smlouvy deset let dozadu, proč se to neděje taky u nás,“ ptá se.

Odchod českých firem například na Slovensko, kde jsou pro podnikání lepší podmínky, ale podle něj nehrozí. „Je velmi složité převést firmu do zahraničí. Slováci jsou na tom ale mnohem lépe. Například při přejímání evropské legislativy tam necpou úředníci žádné blbosti, jako to dělají u nás,“ upozornil.

Stejně jako Sedláček neočekává, že by se něco do konce volebního období změnilo. „Vláda měla před sebou takový balík problémů, že zaplať pánbů alespoň za zrušení minimální daně a registračních pokladen. Teď jim bude opozice házet akorát klacky pod nohy a před volbami se do toho sami určitě nepohrnou,“ myslí si.

MPO: Budeme pokračovat

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) by podle slov tiskového mluvčího Tomáše Bartovského chtělo pokračovat hlavně ve snižování administrativní zátěže pro podnikatele. „Teď jsme probrali živnostenský zákon, kde se nám to povedlo docela dobře. Další kroky přijdou na podzim a příští rok,“ prozradil Respektu.cz. Ministerstvo by se chtělo zabývat například autorskými poplatky. „Nejsou to ale žádné velké věci. Snižování administrativy je taková mravenčí práce,“ dodal.

Podle Bartovského je navíc problém v metodice. "Data v této publikaci jsou platná k 1. červnu, a například novela živnostenského zákona, která výrazně zjednodušuje vstup do podnikání, vstoupila v účinnost o měsíc později. Podobně nemohli autoři publikace do svých analýz zahrnout novelu energetického zákona, která mimo jiné zjednodušuje podnikání v energetických odvětvích."

Své plány má také ministerstvo financí (MF). „Zlepšení podnikatelského prostředí je jeden z důvodů, proč připravujeme daňovou reformu. Do konce roku by měl být předložen věcný záměr do vlády, a některé části by mohly být účinné od 1. ledna 2010,“ informoval Respekt.cz Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva. MF slibuje, že reforma přinese stabilitu daňového systému, a nebude tak nutné měnit formulář daňového přiznání každý rok, na což si podnikatelé také často stěžují.

IFC hodnotí země na základě deseti indikátorů z oblasti regulace (kolik času a nákladů stojí firmy vyjít vstříc vládním požadavkům při založení a fungování společnosti), mezinárodního obchodu, platby daní a ukončení podnikatelských aktivit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].