Spravedlnost ve věci Janoušek

Narcis se sníženou schopností empatie. Tato krutá slova zazněla v psychologickém posudku lobbisty a kmotra Romana Janouška, který si nechal udělat soud, než rozhodl o jeho vině a trestu za předloňskou nehodu, při níž svým porsche těžce zranil ženu a poté ujel.

Člověk ale nemusí být psycholog, aby Janouška mohl takhle zhodnotit. U úterního odvolacího soudu, který mu pravomocně uložil 4,5 roku žaláře a sedmiletý zákaz řízení, se totiž podnikatel hájil například slovy: „Neřešil jsem nehodu, myslel jsem, že je to nějaká past.“

Nebo když poukazoval na svůj někdejší hematom v hlavě, který údajně mohl ovlivňovat jeho chování, a mohl tak být agresivnější než normálně. „Začalo mi to být jasnější až ve chvíli, kdy jsem skončil na operaci mozku. Nicméně když vidím, jak dopadl pan Schumacher, jsem na tom ještě dobře,“ přesvědčoval kmotr soudkyni, aby mu snížila či zcela zrušila tříletý trest za zmasakrování subtilní vietnamské ženy, původně uložený pražským městským soudem.

Jinými slovy, podnikatel Janoušek, svého času přítel všech politiků a řady velkých byznysmenů, řešil těsně nejen po nehodě, ale i po více než dvou letech u soudu hlavně sebe. Ženu, kterou ve svých hovorech označoval jako „cigošku, co mu hodila šipku na kapotu“ sice odškodnil necelým milionem, ale to v jeho případě nebyl tak velký problém. V milionu je navíc zakomponováno ze třetiny bolestné, které by musel platit tak jako tak; zbytek jsou náhrady za ženinu neschopnost pracovat a škody na autě.

Litoval tedy spíš sebe než svou oběť, byť se jí na závěr u soudu ještě omluvil. A tak si také spravedlivě vysloužil vyšší trest. Spravedlivé je na druhé straně i to, že soud nepřistoupil na návrh žalobce, aby bylo předloňské najíždění na ženu uprostřed křižovatky překvalifikováno na pokus o vraždu. Ač může být Janoušek jakkoliv nesympatická osoba, ublížení na zdraví je vzhledem k tomu, co řekly posudky o nehodě, podle všeho výstižnější. Janoušek sice o ženě věděl, nicméně nabral ji z boku a důvod, proč šlápl na plyn, byla spíše skutečně snaha rychle zmizet než nebohou ženu zabít.

Čtyři a půl roku vězení se zdá být celkem vysoký trest, ale vše je třeba vidět v souvislostech. Když se bude Janoušek dobře chovat, mohl by být zhruba za dva roky venku. Jeho oběť podle všeho bude mít následky na celý život.

Další patálie navíc Janouška ještě čeká. V běhu je další jeho vyšetřování kvůli podezření z manipulace veřejných zakázek spadající do megakauzy kolem Jany Nagyové-Nečasové. Pokud i tady nakonec justice udeří, čekají jeho ego ještě horší časy. Už odsouzení za bouračku je vlastně dobrý signál, že mocní nejsou všemocní – byť někdo může mít pocit, že je to trochu jako s Al Caponem, kterého kdysi do vězení dostalo krácení daně.