Špidlovy děti

Evropská komise schválila na začátku října návrh českého eurokomisaře Vladimíra Špidly na zvýšení a prodloužení mateřské. Ženy by si tak na mateřské mohly přijít až na 100 procent svého předchozího výdělku a pobírat jej ne 14 ale 18 týdnů.

Jednotlivé státy by si přitom mohly hranici vyplácené náhrady snížit až na úroveň nemocenské. Návrh by měl být dokončen příští rok, a pokud jej ministři sociálních věcí schválí, začne platit pravděpodobně od roku 2012.

České ženy na mateřské by si ale nemusely polepšit vůbec. Už nyní zde trvá mateřská 28 týdnů, což je po Velké Británii druhé nejvyšší číslo mezi státy OECD. „Návrh je problematický ze dvou hledisek. Jednak je otázkou, zda by se měla prohlubovat evropská úprava v této oblasti a také by takové návrhy měly respektovat stav veřejných financí,“ okomentoval Špidlův návrh pro Respekt.cz ministr práce Petr Nečas.

Pokud by se Česko rozhodlo vyplácet 100 procent původního příjmu matky, znamenalo by to podle Nečase zdvojnásobení výdajů na mateřské. Ty v současnosti činí zhruba 6 miliard korun ročně. „Možná spíše než úsilí o zvýšení porodnosti jde o nadcházející volby do Evropského parlamentu a výměnu členů Evropské komise,“ myslí si Nečas.

Projde?

O Špidlově návrhu bude rozhodovat kvalifikovaná většina ministrů. Nespokojený ale zřejmě nebude pouze ten český. „Mluvil jsem například s německou ministryní pro záležitosti rodin Ursulou von Leyenovou, a ta je k návrhu také skeptická,“ tvrdí Nečas. V některých státech totiž platí mateřskou zaměstnavatel, a nastávající matky by se tak podle ministra Nečase mohly stát hůře zaměstnavatelné.

S tím souhlasí také analytik ČSOB Tomáš Sedláček. „Čím delší mateřská, tím to více diskriminuje ženy na trhu práce, protože jsou firmy méně ochotné je zaměstnávat,“ upozornil Respekt.cz. Spíše by se podle něj mělo na evropské úrovni zavést něco jako „česká“ vícerychlostní rodičovská dovolená, která dává ženám na výběr, jak dlouho chtějí být s dítětem doma.

České budoucí matky se ale na druhou stranu nemusí obávat ani zkrácení mateřské nebo rodičovské dovolené, která je mezi zeměmi OECD suverénně nejvyšší. „U nás je tradice dlouhých mateřských a rodičovských dovolených. Proto i drtivá většina matek volí ve vícerychlostní rodičovské dovolené tří a čtyřletou dobu než nejkratší dvouletou variantu,“ doplnil Nečas.

Demografové: Porodnost to nezvýší

Samotný dopad na porodnost je podle demografů sporný. „Problémy s nízkou porodností v Evropě to nevyřeší. Rozhodně ne dlouhodobě,“ uvedla v rozhovoru pro Respekt.cz vedoucí katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze Jitka Langhamrová. „Ve většině zemí Evropy již proběhly či probíhají změny, které jsou nazývány druhým demografickým přechodem a je pro ně typické snížení plodnosti pod hranici prosté reprodukce, postupné zvyšování věku matek, a také přibývá dětí narozených mimo manželství.“ Například podle Českého statistického úřadu v loňském roce překročil průměrný věk matky v Česku 29 let.

Pokud by skutečně zvýšení sociálních dávek vedlo k nárůstu porodnosti, přineslo by to spíše problémy. „Přineslo by to jednorázovou vlnu, kdy nejprve není dostatek míst v porodnicích, pak ve školkách, školách, a tak dále. Nepravidelná, rozkolísaná věková struktura s sebou přináší nepravidelné nároky na všechna odvětví, která s populací souvisejí,“ upozorňuje Langhamrová.

Česko si už něčím podobným prošlo v sedmdesátých letech, kdy stát dával rodičům levné novomanželské půjčky, rodiny s dětmi dostávaly nové bydlení. Vysoká porodnost ale trvala jen krátce. Nyní tyto takzvané Husákovy děti mají své vlastní potomky, díky čemuž loni Česko podle Eurostatu zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst porodnosti mezi zeměmi EU. Na jednu českou matku tak připadá „už“ 1,44 dítěte.

A co tedy čeká obyvatelstvo Evropy a prakticky celý vyspělý svět? „Již pociťujeme důsledky spojené se stárnutím populací, tím jak se prodloužila délka života, snížila se plodnost. Většina vyspělých zemí se musí připravit na možné důsledky do sociální a zdravotní politiky a do všech oblastí, které souvisejí se stárnutím populace,“ uvádí Langhamrová. Migrace může pomoci v kompenzaci úbytku počtu obyvatel, stárnutí se však neubráníme.

(Související diskuse - ZDE.)