Španělský recept na recesi

Španělská vláda vzhledem k ekonomické situaci v zemi přerušila každoroční dovolenou a připravila balíček 24 různých opatření, které by měly povzbudit ekonomiku. „Vláda pracuje na tom, abychom se z této situace dostali co nejdříve,“ uvedl k tomu španělský premiér Luis Rodriguez Zapatero.

Některá opatření ve výši 18 miliard eur už Zapatero představil v dubnu, nyní tedy španělská vláda přidává další. Celkově ji to vyjde na 40 miliard eur (zhruba bilion korun – částka odpovídající českému státnímu rozpočtu na celý rok).

Mezi opatření, které místní socialistická vláda představila, patří podle agentury AFP například zjednodušení prostředí pro veřejné práce, zrušení milionářské daně nebo omezení byrokracie pro malé a středně velké podniky. „Taková fiskální politika je za současné situace na místě,“ okomentoval španělský plán pro Respekt.cz analytik Patria Finance David Marek.

Podle analytika České spořitelny Luboše Mokráše může jít ale částečně o populismus. „Podpora spotřeby prostřednictvím snižování daní z příjmů má více populistický charakter, než třeba větší podpora investic,“ sdělil Respektu.cz. Snahy vlády kritizuje také konzervativní opozice a španělská média, podle kterých jde pouze o snahu premiéra zvítězit v březnových volbách.

Španělské problémy

Španělsko patřilo až donedávna mezi nejrychleji rostoucí rozvinutou ekonomiku na světě, když jen za loňský rok posílila o 3,8 procenta. Postupně ale tato čtvrtá největší ekonomika eurozóny zpomaluje v důsledku prasknutí bubliny na realitním trhu, který rostl konstantně už deset let. Mohou za to rostoucí úrokové sazby a mezinárodní úvěrová krize, která se ve Španělsku následně rozšířila i do dalších sektorů.

„Španělsko zažilo boom nemovitostního trhu a teď tam je spousta nevyužitých bytů. Vláda se snaží dosáhnout toho, aby to, co bylo postaveno, bylo taky prodáno,“ upozornil Mokráš. Tamější vláda totiž plánuje podpořit úvěrování státních bytů, aby nezůstaly prázdné. „To je vždy otázka, zda podporovat ekonomiku selektivně nebo plošně. Podle mě je lepší podpořit snížením daní celou ekonomiku, než vybírat jen některé její části,“ nesouhlasí příliš s tímto krokem Marek.

Unijní cesta do recese?

Podle předběžných odhadů španělská ekonomika posílila ve druhém čtvrtletí o desetinu procenta oproti prvnímu kvartálu, meziročně vzrostla o necelá dvě procenta. Jde ale o nejnižší úroveň za posledních více než deset let. „Bude docházet k dalšímu zpomalování. Byl bych spíše opatrný. Podle mě bude útlum delší, ale ne příliš hluboký,“ předpovídá další vývoj Mokráš.

Analytička německé Deutsche Bank Susana Garcia pro deník Guardian uvedla, že španělská ekonomika se dostane do mínusu už v tomto čtvrtletí. „Očekáváme, že zde dojde v druhé polovině roku k mírné recesi.“ Podobné problémy zažívají další velké ekonomiky eurozóny. Německo, Francie i Itálie vykázaly hospodářský propad už v druhém čtvrtletí.

„Zatím se nepředpokládá, že se Unie dostane do recese, ale pokud se zopakují špatné výsledky také v tomto čtvrtletí, tak už technicky o recesi půjde. Nejde ale o nálepku, situace je skutečně výrazně horší než před několika lety,“ doplnil Marek. Podle Mokráše by Unii měl pomáhat export do rychle rostoucích ekonomik a do zemí vyvážejících ropu. „Přetrvávat bude problém s domácí poptávkou a investicemi. Firmy jsou teď více opatrné a špatně se teď dostávají k úvěrům.“

Drahé úvěry

Španělsko je oproti zbylým státům Unie hodně náchylné na vyšší úvěrové náklady, protože drtivá většina hypoték ve Španělsku má variabilní úrokovou sazbu a trh s nemovitostmi zde má větší podíl na ekonomice, než je tomu ve zbytku Evropy. Evropská centrální banka přitom zvedla úrokové sazby od prosince 2005 již devětkrát.

„Španělsko má problém v tom, že nemůže ovlivňovat měnovou politiku, kterou řídí v eurozóně Evropská centrální banka. Potřebovali by uvolněnější měnové podmínky, ale ECB drží sazby kvůli celé Unii nahoře,“ zdůvodnil současné problémy Mokráš. Podle oslovených analytiků je v letošním roce nepravděpodobné, že by ECB své sazby snížila.

Vláda doufá, že představená opatření pomohou dostat ekonomiku do roku 2010 opět na tříprocentní růst. Minulý měsíc nicméně španělský kabinet snížil odhady ekonomického růstu pro letošní a příští rok na 1,6 respektive 1,0 procenta. Španělský ministr hospodářství Pedro Solbes navíc varoval, že opatření vlády povedou k prvnímu deficitu veřejných rozpočtů za poslední čtyři roky.

Rozpočtové deficity hlídá v eurozóně Pakt stability a růstu, podle kterého by státy neměly přesáhnout deficit veřejných financí na úrovní tří procent HDP. „Podmínky jsou nastaveny tak, aby byly rozpočty vyrovnané v rámci hospodářského cyklu. Pokud země nedokázaly provést dostatečné reformy, tak se teď mohou dostat do problémů,“ myslí si Marek. Francouzi a Němci podle něj částečné reformy provedly, ale větší riziko hrozí například Itálii.

O tom, jak se vede Česku a Unii čtěte v článku Češi brzdí, Unie spadla do mínusu.