Sarkozy: Zregulujeme všechny finanční instituce

Summit Evropské unie měl konečně přinést jednotu v přístupu Evropy k finanční krizi. Jako obvykle šlo ale hlavně o kompromisy. Například Česko jelo na jednání s názorem, že za současnou krizi nemůže selhání liberálního kapitalismu. „Právě naopak. Jde o fatální selhání intervencí do trhu," řekl ve svém projevu na summitu premiér Mirek Topolánek. Česko tak varovalo Unii před ukvapenými kroky, které mohou mít v budoucnosti negativní dopady.

České delegaci vadí zejména rozvolňování tvrdých pravidel pro státní podporu soukromých firem. Pokud by Unie v tomhle Česku nevyšla vstříc, měl premiér dokonce mandát závěry vetovat. Nakonec ale Česku stačila jediná věta, že Unie bude odhodlána respektovat hospodářskou soutěž a principy vnitřního trhu. „Náš požadavek, aby se respektovala pravidla férové soutěže, se v závěrech summitu objevil. Dosáhli jsme tedy toho, proč jsme sem jeli,“ potvrdila to přímo z místa Respektu.cz tisková mluvčí ministerstva pro evropské záležitosti Michaela Jílková.

Jednota a regulace

Ve středu večer tak mohl francouzský prezident Nicolas Sarkozy vystoupit s prohlášením: „Evropa jako celek, bez výjimky, podporuje akční plán dohodnutý na nedělním summitu eurozóny.“ Evropské státy tak investují v podobě státních záruk a kapitálových injekcí do bank dohromady přes 2 biliony eur. Pro srovnání, s takovou částkou by dokázal český stát hospodařit přibližně 50 let.

Sarkozy ale na summitu představil ještě jedno stanovisko, které vzbuzuje mezi analytiky rozpaky. „Regulaci nesmí uniknout ani jedna finanční instituce. Mám na mysli například regulaci, kterou musíme zavést vůči ratingovým agenturám, a nezbytný je dohled nad fondy rizikového kapitálu,“ prohlásil francouzský prezident. „Nedovedu si představit, jak to ten Sarkozy myslel. Jak chce regulovat například uzavřené private equity. Proto se přece zakládají, aby byly uzavřené,“ okomentoval pro Respekt.cz Sarkozyho nápad ekonom Miroslav Zámečník.

Zámečník naráží na to, že investice do fondů rizikového kapitálu v podobě private equity (investujících zpravidla do menších podniků, které nejsou obchodovány na burze) nebo hedgových fondů (které využívají obchodovatelné instrumenty) nejsou k dispozici běžným investorům. „Vykládám si to tedy tak, že jen kdyby tyto fondy učinily nějakou veřejnou nabídku, tak by měly daleko větší informační povinnost,“ myslí si Zámečník.

Listopadová konference

Unie ve středu také podpořila myšlenku uspořádat v listopadu celosvětovou konferenci o změně fungování finančních systémů. „Je to totální hloupost. Po asijské krizi v devadesátých letech jsme potřebovali několik let odstup. Musíme probrat bilance bank, abychom vůbec zjistili, v čem jsou ty hlavní problémy,“ neschvaluje tento nápad Zámečník. S tím souhlasí i premiér Topolánek. „Připadá nám příliš brzy uspořádat konferenci v listopadu,“ prohlásil na summitu.

Podle slov premiéra se na summitu probírala i možnost vrátit se k brettonwoodskému systému, ve kterém byly jednotlivé měny vázány na dolar a ten byl směnitelný za zlato. „Je to blábol. Dolar už nemůže plnit úlohu rezervní měny, takže by musela být vytvořena nějaká umělá, a Mezinárodní měnový fond by se pak rovnou mohl stát centrální bankou s veškerými zásobami zlata,“ argumentuje proti této úvaze Zámečník. Spojené státy by navíc s takovou alternativou podle něj nesouhlasily. „Zkuste si něco takového říct někde na středozápadě USA a vytáhnou na Washington,“ dodal.

Banky v problémech

Paralelně se summitem EU oznámilo také Švýcarsko, že pomůže největší tamější bance UBS.  Podle zprávy BBC švýcarská vláda napumpuje do UBS přes 5 miliard eur, a zároveň prostřednictvím švýcarské centrální banky bude zřízen speciální fond na výkup toxických aktiv až do výše 60 miliard eur (přibližně 1,5 bilionu korun).

Problémy začínají mít i české banky. Po České spořitelně, která investovala do islandských aktiv stovky milionů korun (více v článku MMF: Ekonomiky zpomalí, náklady krize rostou), nyní ČSOB oznámila, že musí odepsat dokonce miliardy korun z přecenění některých aktiv. Kvůli finanční krizi zaznamenala ČSOB zisk za první tři čtvrtletí pouze 2,7 miliardy korun. Bez vlivu krize by ale zisk dosáhl 8,9 miliard korun. „České banky mají dostatek kapitálu, a když jsou pořád v zisku, tak to neznamená pro klienty problém. Není to sice nic k chlubení, ale nebezpečí nehrozí,“ uklidňuje Zámečník.