Ruské rakety Iskander zatím v Kaliningradu rozmístěny nebudou

Z ruského ministerstva obrany pronikla 28. ledna na veřejnost neoficiální informace o prozatímním pozastavení veškerých příprav na rozmístění ruských raket krátkého doletu Iskander (celým názvem Iskander SS-26). Tomu předcházela návštěva ruského prezidenta Medvěděva v Uzbekistánu, kde vyhlásil zvýšenou podporu USA v boji proti Talibanu, ovšem za podmínky „rovnoprávné“ spolupráce. Jedná se o další signál změkčování napjatých vztahů Spojených států a Ruské federace?

Rusko dříve vyhrožovalo, že Iskandery rozmístí v Kaliningradské oblasti, ruské enklávě ležící mezi Polskem a Litvou. Měla to být reakce na americké záměry vybudovat v Polsku protiraketovou základnu a v Česku radar, což Rusko vnímá, jako čistě nepřátelský akt. Tyto plány byly ústy prezidenta Medvěděva vysloveny v listopadu, krátce po vyhlášení výsledků voleb amerického prezidenta.

Ruská zkouška Obamy

Se vší pravděpodobností šlo o gesto, které mělo naznačit, aby nová americká administrativa nepočítala s ruskými ústupky. Rusové nejspíše také počítají s tím, že v případě Baracka Obamy mohou uspět, neboť ten nemá na systém protiraketové obrany v Česku a Polsku natolik vyhraněný názor jako jeho předchůdce George Bush. Rusko tedy spojilo přítomnost Iskaderů v Kaliningradské oblasti s postupem budování amerických protiraketových a radarových základen ve střední Evropě.

V Kaliningradské oblasti je v současné době dislokována jedna raketová brigáda, která by mohla být namísto dosavadních raket krátkého doletu Točka-U vyzbrojena modernějšími Iskandery. Iskandery prý dle tvrzení ruské strany nemohou být sestřeleny protiraketovou obranou. Mají být rozmístěny i v Bělorusku, neboť běloruská armáda počítá s jejich zakoupením a zavedením do operačního použití.

Iskandery mají maximální dolet až 400 kilometrů (v závislosti na hmotnosti bojové hlavice), takže z Kaliningradské oblasti do České republiky nedolétnou. Z Běloruska to mají ještě dále, protože zatímco z Kaliningradu je to k plánovanému radaru v Brdech přibližně 650 km, z Běloruska (resp. z jeho nejbližší jihozápadní části) asi 700 kilometrů. Rusové sice mohou dolet Iskanderů technicky prodloužit, ale pouze v případě vypovězení Smlouvy o omezení raket středního a krátkého doletu. Tato smlouva z roku 1987 zakazuje vlastnit rakety s doletem 500 – 5 500 km.

Stále ve fázi testování

Několik Iskanderů je rozmístěno na severním Kavkaze. Byly použity v srpnové válce s Gruzií. Údajně ale několikrát minuly cíle a zasáhly obydlené oblasti. Iskandery podle vojenských expertů nejsou přesné tak, jak se očekávalo a stále se nachází ve fázi testování.

Žádné „volné“ Iskandery prý k dispozici nejsou, takže v podstatě není co odvolávat a prohlášení o pozastavení plánů na rozmisťování těchto raket není nic jiného než gesto dobré vůle bez žádných větších reálných dopadů. Z vojenského hlediska tedy nemá větší smysl je v ruské enklávě rozmisťovat. Oba prezidenti Obama a Medvěděv se setkají na schůzce G-20, konající se 2. dubna.

Je možné, že vydají nějaké společné prohlášení o průlomu v budování systému (proti)raketové obrany. Ve vztahu k USA Rusko mimo jiné usiluje také o prodloužení, resp. nahrazení smlouvy o omezování počtu strategických zbraní (START I), jejíž platnost vyprší v prosinci 2009.

Pozn. red.: Obama podle středečních internetových The Times bude usilovat o dohodu s Ruskem na největším jaderném odzbrojení za několik posledních desítek let (státy by si měly ponechat pouze tisíc hlavic), výměnou za to, že americká administrativa odloží plány na vybudování protiraketové obrany v Evropě.

Autor je členem Východoevropského programu Asociace pro mezinárodní otázky.