Rakušané zveřejnili, kolik platí protiatomovým sdružením

Hornorakouská vláda poskytla českým protiatomovým sdružením v loňském roce téměř půl milionu eur. Vyplývá to z rozpočtu této spolkové země, který byl zveřejněn na jejich webových stránkách.

Nejvyššími českými příjemci pak bylo sdružení V havarijní zóně, které získalo 73 488 eur, a sdružení Jihočeské matky s příjmem 32 748 eur. Obě sdružení Respektu.cz potvrdila, že čísla jsou správná.

Ředitel Agentury J. L. M. Vladimír Labuda, která monitoruje pro ČEZ rakouský a německý tisk s ohledem na jadernou problematiku, uvedl, že prostředky vynakládané hornorakouskou stranou meziročně stoupají. Dosud se uváděla cifra kolem tři sta tisíc eur ročně, loni se však suma již blížila půlmilionu eur.

Dostáváme víc

Vladimír Halama ze sdružení V havarijní zóně JE Temelín potvrdil, že příspěvek od hornorakouské vlády pokrývá jejich rozpočet z více než 80 procent. Sdružení, které má asi 15 členů, tak financuje odborné expertizy alternativní energetické koncepce státu, vydávání časopisu Zelená životu a především se angažuje ve správním řízení a právních krocích proti stavbě a provozu temelínské elektrárny.

„Dříve zůstávalo nejvíc prostředků v Rakousku, nyní se to srovnává, že dostáváme víc,“ potvrdil stoupající trend v rozhovoru pro Respekt.cz Halama. „Také ale odvádíme více práce. Podáváme víc projektů. Na všechny projekty se však nekývne,“ dodal. Zdůraznil, že s českými úředníky mají špatnou zkušenost, tak jim už ani své projekty ke schválení grantů nepředkládají.

Nikdo nás nevyhledal

Rovněž Daniela Magersteinová z občanského sdružení Jihočeské matky potvrdila, že rakouské peníze umožňují sdružení pracovat v protiatomové agendě. Tyto prostředky dokonce v rozpočtu sdružení činí 94 procent všech příjmů. „Kdybychom se soustředili na jinou oblast než jadernou energetiku, v nějaké podobě bychom jistě fungovali, jako mnoho jiných občanských sdružení, které se zabývají méně kontroverzními tématy,“ uvedla Magersteinová.

Odmítla však, že by Jihočeské matky byly lobbistickou skupinou Horních Rakous. „Tuto námitku slyšíme od našeho vzniku (v roce 1992) opakovaně. Je to absurdní. Sdružení vzniklo jako občanská iniciativa, nikdo nás nevyhledal, nikdo nás neustanovil. Založily to tři ženský z Lišova,“ zdůraznila.

Nesouhlasí ani s interpretací, že by hornorakouská vláda nějakým způsobem zasahovala do výběru projektů, které předloží. „Máme ovšem koordinační schůzku, kde sdělujeme naše priority, kdy dárci naslouchají nám,“ dodala Magersteinová s tím, že aktivity koordinují s rakouskými nevládními organizacemi a s hornorakouským zmocněncem pro jaderná zařízení Radko Pavlovcem.

Předseda sdružení Calla Eduard Sequens, které je také jedním z příjemců hornorakouských peněz (v roce 2007 9 776 eur), Respektu.cz sdělil, že tento příspěvek v rozpočtu sdružení zaměřeném na ochranu ekosystémů jižních Čech a podpory obnovitelných zdrojů činí zhruba osm procent.

„Je to čím dál tím méně. Prostředky jdou na projekty hlubinného úložiště a uranu. Není to vyloženě Temelín,“ vysvětlil pro Respekt.cz Sequens. „Na tyto aktivity nemáme šanci získat finance z jiných zdrojů,“ postěžoval si na přístup jihočeského kraje. „Naopak ministerstvo životního prostředí politicky nerozhoduje. Problém však je, že prostředky v průběhu let nenavyšuje,“ přiblížil realitu Sequens.

Mluvčí ČEZu Eva Nováková k výši prostředků z hornorakouského rozpočtu pro česká ekologická sdružení pouze uvedla: „Je čistě na hornorakouské vládě, komu, kolik a na co poskytuje prostředky, nijak toto nekomentujeme.“

Volnost a nezávislost

Ředitel obecně prospěšné společnosti Neziskovky.cz Marek Šedivý pro Respekt.cz sdělil, že podpora přeshraničních projektů je v neziskovém sektoru běžná. Varoval však před tím, aby některé subjekty založily své financování na jednom dárci. Pak hrozí riziko diktátu ze strany donátora. „Vždy musíme posuzovat hranice volnosti a nezávislosti,“ řekl Šedivý.

Analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák, který se zaměřuje na energetiku, se nad výší podpory z rakouské strany podivil. Podle něj to je v Evropě z hlediska energetické problematiky nestandardní postup. „Je to podle mého soudu krátkozraké, když elektrické dráty z Temelína stejně vedou do Rakouska,“ připomenul Novák pro Respekt.cz.