Přichází „elitní nevolič“ i do Česka?

Upozornění přišlo z Německa. V tamní předvolební debatě se kromě konkrétních návrhů stran a dalších otázek debatovalo také o fenoménu společném všem demokratickým zemím – o rostoucím počtu těch, kteří nechodí k volbám.

Do této skupiny totiž začínají přibývat i lidé patřící k té části společnosti, jež má volební účast obvykle na programu. Tedy ti vzdělaní a s vyššími příjmy, ale hlavně informovaní a jinak angažovaní. Politolog z Institutu Maxe Plancka Armin Schäfer pro ně vymyslel nové pojmenování: mluví o nich jako o „elitních nevoličích“.

Zatím pro to nemáme tvrdá data, nicméně existují indicie, že podobný fenomén pomalu probublává i v Česku. Volební účast tu klesá ještě strměji než v západní Evropě, Spojených státech či zemích Latinské Ameriky. Poslední troje volby do Poslanecké sněmovny nepřesáhla účast pětašedesát procent.

„Znamená to, že minimálně každý třetí český občan s volebním právem nebyl hlasovat ve volbách, které mají přímý vliv na složení vlády a které jsou obecně považovány za nejdůležitější v zemi,“ shrnuje to sociolog Lukáš Linek ze Sociologického ústavu AV v knize Kam se ztratili voliči? - vůbec první obsáhlé analýze polistopadového vývoje volební účasti.

I v Česku sice platí, že k volbám mají tendenci více chodit lidé vzdělanější a bohatší; zároveň však v této části společnosti čím dál rychleji narůstá podíl nevoličů. Oproti volbám v roce 1992 přišlo v roce 2010 o čtvrtinu méně lidí se základním vzděláním, u lidí s vysokou školou propad činil 13; a u lidí se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou dokonce 23 procent. Nemusí se to pořád zdát tolik - nicméně je třeba si uvědomit, že se zároveň zvyšuje podíl lidí s univerzitním vzděláním.

Trend se potvrdil i při nedávné prezidentské volbě, kdy se vůbec poprvé řada vlivných a vzdělaných osobností veřejně přihlásila k tomu, že buď vůbec volit nešli, nebo protestně vhodili prázdnou obálku či obálku s neplatnými lístky.

Z předvolebních šetření, která provádí agentura Median pro Českou televizi, vyplývá, že bychom se letos mohli dočkat ještě výraznějšího nástupu „elitního nevoliče“. Ze skupiny lidí s příjmy nad třicet tisíc měsíčně pětina dotazovaných přímo vylučuje, že k volbám půjde. U vysokoškoláků desetina z nich oznamuje, že tentokrát k volbám rozhodně nepřijdou.

„Ve většině převládá velká ochota účastnit se voleb, ale lze sledovat jisté oddělení skupiny bohatších lidí, kteří jsou rozhodnuti vynechat volby,“ říká Daniel Prokop z Medianu.

To nejobtížnější na konec: tedy odpověď na otázku, proč tomu tak je? Experti upozorňují, že jak rozhodnutí k volbám jít, tak zůstat doma je obvykle kombinací mnoha důvodů, přičemž některé nezjistíme ani tak, že se lidí přímo zeptáme. Některých si totiž nejsou ani vědomi.

Nicméně jak v Německu, tak v Česku jde podle všeho o koktejl klesající důvěry v politické strany, zklamání z jejich vlády (nikoliv náhodou dnes více tápají voliči pravicových stran, které tu s přestávkami vládly posledních sedm let) a oslabování víry, že volbami lze něco změnit, jež začíná nahlodávat i „elity“.

A na závěr výzva čtenářům: Patříte mezi elitní nevoliče? A proč?

Text o účasti ve volbách najdete v pondělí novém Respektu 39/2013