Mimořádné pozornosti nemohla uniknout zpráva, že Barack Obama navštíví počátkem dubna Prahu. Protože se jedná o událost poměrně vzácnou (i když od poslední návštěvy nejmocnějšího muže planety neuplynuly ještě ani dva roky), je na místě položit si otázku, co lze od prezidentovy cesty očekávat.
Nabitý program, mnohá setkání
Obamovo pražské zastavení je třeba vnímat v kontextu jeho celého evropského turné. Za méně než týden absolvuje americký prezident summit G20 v Londýně, oslavy šedesátin Severoatlantické aliance ve Francii a Německu a nakonec summit EU-USA v Praze.
Na všech těchto akcích se prezident Obama setká s dalšími světovými státníky, včetně evropské sedmadvacítky v Praze, což poměrně přesvědčivě rozbíjí jakékoli iluzorní dojmy, že Barack Obama přijíždí především na návštěvu své oblíbené středoevropské země.
Jestliže schůzka G20 má za cíl nalézt efektivní a přijatelné řešení globální ekonomické krize na celosvětové úrovni a oslavy NATO se ponesou pravděpodobně ve znamení bilancování působení Aliance i debat o jejím stávajícím a budoucím angažmá, pražský summit bude především příležitostí jednat o transatlantických vztazích. A jelikož je Barack Obama stále na počátku svého volebního období, lze od něj očekávat přednesení své vize jak pečovat o vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, v čem navázat po jeho předchůdci a čeho se raději vyvarovat.
Transatlantická vize
Základní kontury této vize nejsou, alespoň doufejme, zas tak velkou neznámou. Vztahy mezi Evropou a USA zůstanou základním hospodářským i bezpečnostním pilířem stávajícího světového pořádku. Spojené státy vyjádří ochotu spoléhat se více na diplomatické a multilaterální postupy, od Evropy se na oplátku bude očekávat větší zapojení do války proti terorismu.
Prezident Obama vyvine snahu jasně se odlišit od předchozí Bushovy administrativy, jak již učinil například svým rozhodnutím uzavřít věznici na Guantánamu. Zajímavou iniciativou, kterou zmínili někteří členové Obamovy administrativy, by v tomto ohledu bylo úsilí o světovou dohodu o uhlíkových emisích, tedy něco na způsob Kjótského protokolu s účastí USA (a tedy i Indie a Číny).
Protiraketová obrana
Pro Českou republiku ovšem Obamova návštěva má i význam v souvislosti s projektem americké Národní protiraketové obrany, do jehož podpory i zatracení investovali vybraní čeští političtí představitelé značný politický kapitál. Téma zcela jistě přijde během prezidentovy cesty na přetřes, zájem o jeho projednání vyjádřil i prezident Dmitrij Medveděv, se kterým se Obama setká v Londýně a který by si od Spojených států přál „kreativnější“ přístup.
Americký prezident dozajista poděkuje České republice za její ochotu podílet se na celém projektu, avšak zásadní změny nebo průlom v jeho postoji očekávat nelze. Již během své prezidentské kampaně dával Barack Obama jasně najevo svůj rezervovaný postoj k protiraketové obraně.
Ujišťoval, že je přesvědčen, že USA podobný systém potřebují, ovšem zdůrazňoval, že je třeba mít na paměti náklady na celý systém (kde se již vynaložené dolary počítají v desítkách miliard) a porovnat je s dosažnými výsledky (kde se úspěšnost systému počítá v desítkách procent).
Stávající ekonomická situace navíc nákladným vojenským projektům bez konkrétních zisků příliš nenahrává. Zpomalení implementace celého projektu by navíc zapadalo do koncepce „stisknout tlačítko reset“ ve vztazích s Ruskem, jak se vyjádřil viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově.
Příjezd amerického prezidenta do Prahy bude velkou událostí pro Českou republiku. Obama ovšem bude mít na starosti spíše 27 šéfů států EU, než aby z protiraketové obrany udělal hlavní téma své návštěvy jako jeho předchůdce. Když k tomu přičteme jeho o něco chladnější přístup k celému projektu, lze v Praze v tomto ohledu jen těžko očekávat nějaké zásadní kroky směrem kupředu.
Pozn. red.: Agentury přinesly informaci, že Obama poslal ruskému protějšku dopis, ve kterém navrhuje "výměnu" radaru v Evropě za společný postup vůči Íránu. Medveděv následně popřel, že by dopis obsahoval "konkrétní vzájemně provázané iniciativy". Nevyloučil však ochotu spolupracovat s USA na řešení íránského nukleárního programu. (Více např. v článku NYT)
Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
