Praha má nové metro na vzduch

Datoví analytici z Českého rozhlasu připravili a popsali interaktivní mapu, která je užitečným pomocníkem při hledání odpovědi na klíčovou pražskou otázku dnešních dní: Je v pořádku, že zelené metro nyní končí nad motolskou nemocnicí?

Dvě nejdůležitější čísla, která z mapy vyčteme, hovoří spíše pro variantu “vcelku ne” - tedy že metro bude spíše vozit vzduch, jak říká dopravní žargon. Ta část Prahy 6, kudy se tubus metra vine, je z hlediska přírůstku počtu obyvatel obojaké území. Zažívá jak mírný nárůst (pod Strahovem a Ladronkou), tak mírný úbytek, to především na Petřinách.

Kolik lidí láká území kolem Bořislavky a Veleslavína by mohlo být jedno, protože tam je provoz zajištěn lidmi cestujícími z/na letiště. Proč ovšem z letiště nejede přímo do centra města vlak, to je otázka. Bylo by to rychlejší a pro cestující komfortnější než přestup na stanici metra bez eskalátorů. Zakázku by navíc nevypisoval Pavel Bém, takže by to s velkou pravděpodobností vyšlo i levněji.

I druhé podstatné číslo, tedy absolutní počet obyvatel, budí rozpaky. Všechny podzemní linky v Praze splňují požadavek, aby vedly hustě osídleným územím a končily tam, kde má město alespoň teoretickou možnost rozvoje; jako byly například Letňany. Při pohledu na novou část linky A vidíme, že poslední stanicí, která obsluhuje hustě osídlené území, je - Dejvická.

Jedinou zahuštěnou městskou zástavbou v celém okolí je Břevnov nad Pohořelcem, odkud se při cestě do centra jezdí tramvají na Hradčanskou a jinam to nemá smysl. A pak s výhradou Petřiny. I odtamtud se jezdí na Hradčanskou: tramvají to trvá 12 minut, metrem to nově potrvá minut osm. Ty čtyři minuty rozdílu možná přinesou Petřinám vzmach, ale je třeba upozornit, že jediná myslitelná parcela pro výstavbu je už jen letohrádek Hvězda.

V místech, kde na Motole metro končí, stojí dvě nemocnice. Je jistě teoreticky možné zastavět přilehlou nejcennější pláň na celé Praze 6, což se snad nestane; pak už k rozvoji zbývá jen prostor pod křižovatkou Plzeňské a Bucharovy. Gratulujeme.

Metro ovšem může mít také funkci sběrače řidičů, jež vysadí z aut a transformuje ve spořádané městské cestující, kteří neprodukují výfukové zplodiny, neucpávají ulice a nehlučí. Nové linky metra mají potenciál posbírat řidiče ze tří velkých přístupových silnic: z Plzeňské, Bělohorské a Evropské. Podívejme se tedy na provoz na třech nejbližších křižovatkách: pod Motolem, křižovatkou Plzeňské a Kukulovy, projede denně 57 000 aut. Nad Motolem, na křižovatce Kukulovy a Bělohorské, 47 000 aut, a po Evropské se u Nádraží Veleslavín prožene 35 000 vozidel.

Průměrnou sledovanou pražskou křižovatkou projede za den zhruba 32 tisíc vozidel. Jediná opravdu nadprůměrně frekventovaná silnice, kterou nové metro obsluhuje, je tak Plzeňská vedoucí na Anděl; ale ani tak žádná sláva.

Přesto: pokud by valná část těchto aut zastavila u nových stanic a jejich osazenstvo pokračovalo MHD, byla by to pro Prahu 6 a Prahu 5 značná úleva. Ovšem ona tam nezastaví, protože parkoviště kolem nich nejsou. Jsou prý v plánu…