Opravdu optimistický rozpočet

Vláda na svém pondělním zasedání schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstva by měla utratit 1,152 bilionu korun, naopak do státní kasy by mělo připlout 1,114 bilionu a deficit tak dosáhne 38 miliard korun. Oproti schválenému deficitu pro letošní rok (70,8 miliardy) jde o výrazný posun směrem dolů. Je zde ale jeden problém, který ministerstvo financí (MF) do svých plánů příliš nepromítlo: světová krize.

Dokonce sám ministr financí Miroslav Kalousek označil rozpočet pro příští rok jako krajně optimistický. Analytici jdou ještě dál. „Rozpočet je postavený na nereálných základech. Je to ale dobře, pak totiž budou politici nuceni hledat úspory,“ sdělil Respektu.cz analytik Patria Finance David Marek. Plánovaný rozpočet, který bude muset ještě projít sněmovnou, totiž počítá s růstem českého hospodářství na úrovni 4,8 procenta. „Nebude to více než tři až tři a půl procenta,“ myslí si Marek spolu s dalšími analytiky. Česká národní banka odhaduje růst na 3,6 procenta.

Nižší hospodářský růst se projeví jak v nižším výběru daní, tak ve vyšších výdajích na sociální dávky. Snížení tempa růstu o jeden a půl procentního bodu tak státní kasu vyjde na dalších více než 20 miliard korun. Optimismus ministerstva financí dokládá předpověď míry nezaměstnanosti na příští rok. Ministerstvo odhaduje průměrnou nezaměstnanost v příštím roce na necelá 4 procenta, kdežto analytici očekávají zhruba 5 až 6 procent.

Přišlo špatné počasí

Pravděpodobně tak končí éra rozpočtů do špatného počasí, kdy hospodaření státu končilo výrazně lépe, než se původně plánovalo. Posledním takovým rokem bude zřejmě ten letošní (Více v článku Poloviční deficit). „Když jsme rozpočet začali sestavovat na jaře, tak to ještě nevypadalo, že budou mít turbulence na světových trzích takový vliv na českou ekonomiku,“ uvedl v rozhovoru pro Respekt.cz náměstek ministra financí pro rozpočet Eduard Janota.

Ministerstvo financí předpokládá, že už začátkem roku začne vláda rozpočet upravovat a škrtat ve výdajích. „Technicky to není problém. Vláda může v průběhu roku seškrtat výdaje v řádu desítek miliard korun, ale je otázkou, jak silná koalice na začátku roku bude a jestli bude rozpočet její prioritou,“ upozorňuje Marek. „Musíme nejdříve zhodnotit, jaký dopad na státní rozpočet bude krize mít. Škrtat bychom mohli jak v oblasti běžných, tak investičních výdajů. V jakých resortech to bude, ale ještě není rozhodnuto,“ tvrdí Janota.

Ministerstvo také vyčkává, zda sněmovnou projdou plánované změny daní a sociálního pojištění. Původně se měla od příštího roku snižovat sazba daně z příjmů fyzických osob z 15 na 12,5 procenta. Vláda ale schválila opatření, které má sazbu daně ponechat, a místo toho snížit o jeden a půl procenta sociální pojištění. Bývalí poslanci ODS Juraj Raninec a Jan Swippel ale již dříve prohlásili, že takové změny nepodpoří, a ve sněmovně by tak návrh vlády mohl narazit. „Stát by tak ušetřil zhruba 15 až 20 miliard korun, což je velmi podobná částka té, kterou postihne rozpočet zpomalení ekonomického růstu. Koalice by tak ale porušila jeden ze svých slibů, že si v žádném roce nikdo nepohorší,“ tvrdí Marek.

Evropské peníze

Ministerstva, která dostanou v příštím roce méně než letos (polepší si pouze ministerstva školství, obrany a práce a sociálních věcí), mohou výpadky kompenzovat vyššími příjmy z Evropské unie. Pro příští rok počítá návrh rozpočtu s unijními 97 miliardami korun. Analytik Marek ale varuje před přílišnou závislostí na evropských penězích. „Nejen státní rozpočet, ale řada firem se stává na evropských penězích závislá. Příklady z Řecka a Portugalska ukazují, že se zde vytvořila celá taková odvětví, která po vyschnutí peněz z Unie musela skončit.“

Česko by se tak mohlo dostat do rozpočtových problémů od roku 2013, kdy začíná nové rozpočtové období Unie. Janota se toho ale neobává. „Do roku 2013 je ještě pět let. V té době bude jiná rozpočtová politika a i ekonomicky budeme někde jinde. Naším současným zájmem je, abychom čerpali z Unie co nejvíce,“ sdělil Respektu.cz.

Nespokojení zůstávají také zemědělci, kterým plánovaný rozpočet zkrátí přímé platby o 2,8 miliardy. Na 13. října dokonce ohlásili protestní akce. „Rozhodující bude zítřejší den. Ráno budeme jednat s ministerstvem zemědělství, a pokud se nedohodneme, zasedne krizový štáb a poté představenstvo komory. Tam také dohodneme formu protestů,“ řekl Respektu.cz prezident Agrární komory Jan Veleba.

„Náš zásadní požadavek je, aby byly přímé platby dorovnány na 90 procent našich zahraničních konkurentů, což odpovídá právě 2,8 miliardám. Pokud je nezískáme, bude to znamenat pokles na 78 procent, čili návrat k naší nekonkurenceschopnosti,“ zdůvodnil možné protestní akce.