Odbory souhlasí se snižováním mezd

Pracovníci britsko-holandské ocelárny Corus nabídli vedení desetiprocentní snížení mezd v zájmu zachování pracovních míst. Tři odborové organizace zastupující přibližně 25 tisíc zaměstnanců přišly podle Financial Times s návrhem snížit si takto na šest měsíců své mzdy. „Plat si sníží ve firmě úplně všichni. Od pomocného personálu až po top management,“ stojí ve sdělení odborů.

Přesto bude firma zřejmě ještě propouštět. Do března by měla společnost Corus kvůli slábnoucí poptávce snížit svou produkci o třetinu. V posledních týdnech opustilo výrobu už 500 lidí. Prohlubující se ekonomický pokles totiž razantně zasáhl poptávku po oceli. Mezi hlavní odběratele totiž patří automobilky a stavebnictví, což jsou krizí nejvíce zasažená odvětví. Už začátkem měsíce společnost Corus, která spadá pod indický ocelářský gigant Tata Steel, požádala premiéra Gordona Browna o vládní pomoc.

Společnost Corus má své zastoupení i v Česku. „V Česku působíme už od roku 1994, když to byla ještě společnost British Steel,“ řekla Respektu.cz Zdeňka Kolingerová z Corus Central Europe. Krize se ale českého zastoupení zřejmě nedotkne. „V Česku a na Slovensku máme pouze zastoupení pro prodej, není zde výroba ani sklady,“ prozradila Kolingerová s tím, že zde celkem pracuje pouze 8 lidí.

Odbory krotí své požadavky

Vstřícné jsou odbory prakticky po celém světě v odvětvích, které jsou poznamenány krizí. Například odborové centrály detroitských automobilek Ford, Chrysler a General Motors nabídly vedení seškrtání některých svých benefitů. Více v článku Automobilky na kolenou.

Ze svých požadavků ale slevují také odboráři v Česku. Ve stavebnictví původně zaměstnanci požadovali dvouciferný růst mezd pro příští rok. Teď už to považují za nereálné a se stavebními firmami se dohadují o nižším růstu. Kolik to nakonec bude, se ještě neví. Firmy by nejraději mzdy zmrazily úplně.

České aerolinie požadují po pilotech dokonce snížení platů o 15 procent a zmrazení mezd ostatních zaměstnanců. Zástupci pilotů, kteří pobírají průměrnou mzdu 200 tisíc korun, jsou proti. Nepožadují ale růst platů, chtějí vybojovat alespoň nižší pokles. Mzdy rostou vůbec nebo málo také v dalších firmách. Energetická společnost RWE zvedne zaměstnancům mzdy o 3,2 procenta, konkurenční E.ON dokonce jen o 2 procenta. „Odboráři vycházejí zaměstnavatelům vstříc. My jsme jim doporučili nárůst o 7,5 procenta, ale letos se to bude více než kdy předtím lišit podnik od podniku,“ uvedla pro Respekt.cz místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková.

Státní pomoc státním zaměstnancům

Nečekaného dárku se v příštím roce dočkají státní zaměstnanci. Při středečním projednávání rozpočtu ve sněmovně totiž poslanci schválili návrh ministra práce a sociální věcí Petra Nečase (ODS) na zvýšení platů ve státní správě o další 2,7 miliardy. V průměru si tak státní zaměstnanci polepší o 6,6 procenta. Nečas chce tímto krokem mimo jiné podpořit hospodářský růst.

„Je to v zásadě správné rozhodnutí. Vyrovnává to výpadek reálných příjmů v tomto roce. Jsem ale skeptický k tomu, že to bude mít nějaký stimulační efekt pro ekonomiku,“ okomentoval rozhodnutí sněmovny pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Podle něj jde o relativně nízkou částku a navíc by to mohlo vést více ke zvýšení importů, než k podpoře produkce domácích firem. „Pro malou otevřenou ekonomiku nemá moc smysl stimulovat poptávku. Stát by se měl snažit podporovat hlavně stranu nabídky, čili samotné firmy,“ tvrdí Bureš.

Odbory zvýšení mezd ve státní správě vítají. „Dokázala bych si představit i vyšší zvýšení například na úkor porcování medvěda. Dobří zaměstnanci ze státních služeb odchází, a pak ta státní správa vypadá, tak jak vypadá,“ tvrdí Kubínková. Místopředsedkyně ČMKOS také varuje před zvyšující se nezaměstnaností. „Obávám se, aby vlivem současné krize nedošlo k radikalizaci společnosti. Taková situace bývá vždy půdou pro osvíceného vůdce, který má to řešení.“

Záhadný balíček

Vláda připravuje celý soubor opatření na podporu ekonomiky, ale zatím k tomu nechce sdělovat podrobnosti. Firmy tak neví, zda bude vůbec balíček schválen, v jaké výši, nebo jaké opatření bude obsahovat. Cílem by podle Bureše mělo být hlavně zachování pracovních míst kmenových zaměstnanců. „Firmám by mohlo ulevit například snížení odvodů na sociální pojištění,“ tvrdí.

Žádná opatření ale podle Bureše všechny problémy nevyřeší. „Dříve jsme bývali částečně osamoceným ostrůvkem díky cenové výhodě a nízké zadluženosti domácností a firem. To už ale neplatí,“ upozornil. V malé otevřené ekonomice je navíc daleko účinnější měnová politika. Očekávané snížení sazeb ze strany ČNB by tak mohlo postrčit banky k většímu úvěrování. Zároveň by to mělo vést k oslabení koruny, což by zase ulevilo exportérům.

Podpůrný balíček není jedinou neznámou pro hospodaření státu v příštím roce. Rozpočet je totiž postaven na nereálných odhadech růstu ekonomiky, a schválený deficit přibližně 38 miliard se tak zřejmě nepodaří dosáhnout. „Pokud se nebude škrtat na straně výdajů, dostaneme se na 80 až 90 miliard,“ předpovídá Bureš. Otázka je, jak velká ochota ke škrtům na ministerstvu financí bude, a v jakých oblastech. Pokud by šlo o odkládání veřejných zakázek, mohlo by to vést k vyrušení pozitivních efektů případného stimulačních balíčku.