Německo se v létě dočká blackoutů

Prudký rozvoj větrné energetiky a útlum jaderných zdrojů si začíná v Německu vybírat první daň v podobě možných výpadků proudu. Co bude dál? Dražší elektřina, a to i v Česku.

Předseda německé energetické regulační agentury Matthias Kurz vydal před nedávnem jasné varování: v létě se Německo může dočkat výpadků proudu (tzv. blackoutů). Za výpadky může stát nedostatek chladící vody v elektrárnách nebo bezvětří. Německá energetika je totiž z pěti procent závislá na větrných elektrárnách. „Jejich soustavu to rozhazuje. V létě budou mít navíc některé elektrárny odstávky na opravy a údržbu. Při vyšších teplotách tak k výpadkům může dojít,“ potvrdil pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Novák.

Před blackouty varovali také šéfové největších energetických firem v zemi RWE a E.ON. Zároveň požádali vládu o povolení k výstavbě dalších elektráren a přehodnocení dohody o kompletním útlumu jaderné energetiky do roku 2021. „Ještě utlumují černé uhlí, takže budou více závislí na plynu. Pokud nepostaví dostatečné kapacity, tak se to může ještě zhoršit,“ varoval Novák.

Za útlum jaderné energetiky Německo kritizovala také Mezinárodní energetická agentura (IEA). „Ústup od jaderné energetiky bude pro ekonomiku znamenat překážku v rozvoji, neboť si vyžádá v blízké době dodatečné investice do nových kapacit, kterým by se jinak bylo možné vyhnout,“ uvádí IEA ve své loňské zprávě. Jen investice do obnovitelných zdrojů by Německo měly stát do roku 2020 přibližně 75 miliard eur (téměř 2 biliony korun).

V současnosti je německá energetika na zdrojích z jádra závislá z více než čtvrtiny. Přitom v roce 1996 to bylo 36 procent. Dohoda schválená vládnoucí koalicí v roce 1988 po tlaku zelených počítá s normativní životností německých jaderných elektráren 32 let. Jako poslední má být tedy v roce 2021 odpojena od sítě jaderná elektrárna Neckarwestheim 2 s výkonem 1365 MW (zhruba o třetinu méně než má JE Temelín).

Podlehne Německo kritice?

Energetickou koncepci kritizuje i bývalý ředitel Institutu energetiky v Lipsku Dietmar Ufer.„Odstoupení od jaderné energetiky vede k rychlému zvyšování nákladů na energii. Při preferovaném způsobu náhrady jaderných elektráren se musí počítat s poklesem spolehlivosti zásobování. Současně vyvstává otázka, nakolik jsou tyto kroky v souladu s vyhlášeným cílem snižování emisí CO2,“ tvrdí.

Na možnost zvýšení závislosti na zahraničních zdrojích upozornil i analytik Novák: „Dochází k útlumu těžby uhlí, protože se jim nevyplatí těžit ho doma. Závisí tak čím dál více na dovozu uhlí z Austrálie, Nového Zélandu a JAR. Plyn zase dováží z Ruska.“ Pokud se Německo rozhodne dát jaderné energetice opět prostor, mělo by to podle Nováka přijít co nejdříve. „Mají problém, jak to personálně pokrýt, protože nikdo tam jaderné inženýrství už nestuduje. Dalo by se s tím něco dělat, ale je to politická otázka,“ tvrdí.

Jak dál s německou energetikou

Existuje několik prognóz budoucího vývoje německé energetiky. Většinou ale počítají s tím, že se do roku 2020 sníží celková spotřeba elektřiny. Takzvaný Energetický report IV předpokládá, že se spotřeba elektrické energie do roku 2010 mírně zvýší na 617 TWh/rok, poté začne klesat a v roce 2020 bude s 594 TWh pod současnou úrovní (v roce 2005 činila spotřeba 611 TWh). „Nepřijde mi to pravděpodobné. Vybavenost domácností spotřebiči se bude zvyšovat. Jsou si ale vědomi energetické náročnosti budov, kterou se snaží snižovat,“ okomentoval tyto plány Novák.

Tato studie počítá zhruba se zdvojnásobením podílu plynu v energetickém mixu (z 12 na 24 procent). Obnovitelné zdroje by měly vyrábět pětinu elektřiny (oproti dnešním 12 procentům). Jiné práce počítají dokonce se čtvrtinovým podílem těchto zdrojů. Nárůst plynových a obnovitelných zdrojů totiž musí pokrýt výpadek, který způsobí „dosluhující“ jaderné elektrárny.

Důsledky pro Česko

Přechod od relativně levné jaderné energie k dražším alternativám v Německu může mít svůj odraz také v Česku. „Nastavení energetické politiky v Německu ovlivňuje celý region. Stačí se podívat na ceny elektřiny na burze v Lipsku a v Praze. Jsou prakticky totožné,“ prozradil Novák.

Do hry navíc vstoupí nový systém obchodování s emisními povolenkami, který by měl být platný od roku 2013. Obchodní ředitel společnosti ČEZ odhadl, že by cena elektřiny mohla vzrůst o 30 procent. „Emisní povolenky jsou od roku 2008 přenosné do dalšího období po roce 2012. Nárůst cen elektřiny tak nebude skokový,“ upozornil Novák na to, že se dočkáme pozvolného zdražování, ale mnohem dříve, než se původně předpokládalo. „Začátek bych viděl na rok 2010, možná i dříve,“ odhadl.