Největší dlužník? Kuba

Za socialismu nám nevznikly jenom dluhy, ale paradoxně i pohledávky. Na rozdíl od dluhů, které nás v podobě transformace ekonomiky stály stamiliardy, pohledávky jsou jen těžko vymahatelné. Dluží nám totiž dříve „spřátelené země“, které se změnou režimu v Československu začaly své dluhy popírat.

Na konci minulého roku České republice cizí státy dlužily přes 23 miliard korun. Z toho více než 5 miliard tvoří takzvané speciální úvěry, které podléhají režimu utajení. Jde většinou o vojenské dodávky.

V současnosti nám dluží například Čína, Irán, Kambodža, KLDR nebo Rusko. Největším dlužníkem je ale Kuba s více než 6 miliardami korun, následuje ji Irák (přes 2 miliardy) a Sudán (více než 1,5 miliardy). „Nelze přinutit stát, aby zaplatil. Mezinárodní právo počítá s principem svrchovanosti. Všechny státy jsou si rovny,“ osvětlil Respektu.cz komplikovanou situaci Česka při vymáhání právník Marek Nemeth.

Deblokátoři

Česko tak již řadu dluhů prominulo nebo je prodalo soukromým společnostem (takzvaným deblokátorům) za zlomek původní hodnoty. „Deblokátory byly historicky jak české, tak zahraniční fyzické či právnické osoby. Jejich možnosti v daných případech vyplývají zejména z lepších znalostí daného prostředí,“ vysvětlil Respektu.cz jejich funkci Petr Plášil z referátu zahraničních pohledávek ministerstva financí. Letos český stát odpustil například dluh 65 milionů Kambodži nebo polovinu z 23 milionového dluhu Sýrii.

Velikost zadlužení vůči Česku tak postupně klesá. Ještě na začátku roku 1993 činily dluhy 165 miliard korun. „Z toho vůči Rusku bylo 95 miliard a vůči arabským zemím přibližně 40 miliard,“ upřesnil Plášil. Kolik z celkové částky Česko dostalo zaplaceno, nám Plášil nesdělil. „Konkrétní částky by bylo nutno dohledat v archivu,“ uvedl. Česko jiným zemím nic nedluží.

Problematikou ruského dluhu se zabýval i týdeník Respekt. Před dvěma lety vyhrál spor nad ministerstvem financí, které odmítalo zveřejnit smlouvu o prodeji této pohledávky firmě Falkon Capital. Tehdejší vláda Miloše Zemana prodala tuto pohledávku bez výběrového řízení za pětinu její hodnoty, i když ruská vláda na umoření dluhu vyčlenila v přepočtu 50 miliard korun (čtěte ZDE ).

Těžkosti s Kubou

Splacení pohledávky od Kuby se Česko pravděpodobně v blízké době nedočká. „V tuto chvíli nelze odhadnout další vývoj kubánské politiky, ČR se nicméně snaží postupnými kroky připravovat půdu pro alespoň postupné řešení některých částí kubánského dluhu,“ potvrdil těžkou situaci českého státu Plášil.

Lepší situace by mohla nastat po změně režimu na Kubě. Převzetí moci bratrem Fidela Castra Raúlem k tomu ale pravděpodobně nepovede. „Za jeho vlády nedojde k radikální změně. Bude jen mírně uvolňovat podmínky, jak to vidíme teď, když Kubánci mohou používat mobily a podobně,“ okomentoval tamější situaci pro Respekt.cz politolog Jiří Pehe.

Vzhledem k povaze Kubánců pravděpodobně nedojde ke změně „sametovou“ cestou. „Záleží na tom, kdo se chopí moci. Jestli to budou nesmiřitelní emigranti nebo místní disidenti, kteří by byli paradoxně méně drastičtí při zúčtování,“ dodal Pehe. S tím souhlasí i ředitel Občanského institutu Roman Joch. „Raúlovy změny jsou spíše koupením času. Jak víme z historie, Raúl byl vždycky větším fanatikem, ale chybělo mu Fidelovo charisma,“ řekl Respektu.cz.

Podle Jocha dojde ke změně režimu na Kubě až po Raúlově odchodu. „Mladí členové nomenklatury provedou za beztrestnost přechod ke kapitalismu. Vzhledem k temperamentu Kubánců to ale bude krvavá cesta,“ nastínil podle něj nejpravděpodobnější cestu.