MMF: Ekonomiky zpomalí, náklady krize rostou
Neradostné vyhlídky. Světovou ekonomiku čekají hubená léta a česká ekonomika může zpomalit až pod 3 procenta.
Finanční krize se ve vyspělých zemích začíná postupně přelévat do reálné ekonomiky. Firmám se daří obtížněji získávat úvěry, omezují investice, domácnosti šetří.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tak revidoval svou předpověď světového ekonomického růstu směrem dolů. Příští rok by globální hospodářství mělo růst pouze tříprocentním tempem, což je o čtvrtinu méně, než fond odhadoval v předchozí prognóze.
Zpomalí i česká ekonomika, v letošním roce na 4 procenta, v příštím na 3,4 procenta. Ještě loni jsme se přitom těšili z růstu 6,6 procenta. „Odhad na příští rok je už překonaný. Vzhledem k pokračujícím problémům evropských ekonomik to bude spíše někde kolem 2,5 procenta,“ okomentoval prognózu MMF pro Respekt.cz analytik banky UniCredit Pavel Sobíšek.
Do Česka se zpomalení růstu dostane přes tři kanály. „Ekonomiku se zpožděním zpomalí vysoké ceny ropy, podobně jako posilující koruna, která se plně projeví v prvním pololetí příštího roku. Nedůležitějším kanálem ale bude ochabování zahraniční poptávky,“ vysvětlil Sobíšek. Hospodářství příliš nepomůže ani současné oslabení koruny. „Je to jen mírná korekce. Pořád je koruna k euru o deset procent silnější než loni touhle dobou,“ upozornil Sobíšek.
Neradostné vyhlídky potvrzují i aktuální údaje Českého statistického úřadu. Podle něj meziročně v srpnu poklesla stavební výroba o 1,2 procenta a průmyslová produkce dokonce o 2,6 procenta. Ještě výrazněji pak klesají zahraniční objednávky, které jen v automobilovém průmyslu poklesly o 13,7 procenta.
Nebudeme na tom nejhůř
Podobně začne brzdit také slovenská ekonomika, která se z loňských 10,4 procenta dostane letos na 7,4 a v příštím roce dokonce na 5,4 procenta. Světový růst tak potáhnou zejména africké a asijské země. Premiantem zůstane Čína, která by si měla příští rok polepšit o 9,3 procenta.
Vyspělé státy na tom budou o poznání hůř. Spojené státy se příští rok dočkají pouhého 0,1 procentního růstu, eurozóna si připíše pouze dvakrát tolik. Některé evropské státy navíc podle fondu skončí příští rok v recesi. Půjde o Itálii, Španělsko, Irsko, Velkou Británii a Island, kterému v příštím roce předpovídá MMF pokles hospodářství dokonce o 3,1 procenta.
A právě Island se stal zatím největší obětí současné finanční krize, jejíž celkové náklady nyní odhaduje MMF na 1,4 bilionu dolarů (zhruba 25 českých státních rozpočtů). „Island byl izolovaný případ, protože banky zde byly příliš velké vzhledem k velikosti státu. Takový případ existuje v Evropě snad už jen ve Švýcarsku,“ myslí si Sobíšek.
Islandské problémy
Islandská vláda již převzala kontrolu nad všemi třemi hlavními bankami v zemi, nyní se ale obává možného státního bankrotu. Pomoci by mu měl ruský úvěr ve výši 4 miliard eur. Pro Česko by ale mohly být islandské problémy prvním signálem, že nejsme tak izolováni vůči evropské bankovní krizi, jak se zatím tvrdilo.
Například největší český fond peněžního trhu Sporoinvest České spořitelny investoval do islandských aktiv necelých 1,5 procenta prostředků fondu. Mělo by tak jít o téměř 600 milionů korun (což odpovídá necelé desetině pololetního zisku České spořitelny).
Celkové ztráty z finanční krize ještě banka vyčísleny nemá. „V tuto chvíli nemohu ani řádově odhadovat, kolik to bude. Hospodářské výsledky budeme zveřejňovat na konci října,“ sdělila Respektu.cz tisková mluvčí banky Klára Gajdušková. „Zatím nijak dramaticky nepřehodnocujeme investování našich fondů, ani neomezujeme úvěrové linky vůči evropským zemím.“
Menší expozici na Islandu měla také Komerční banka a pro Respekt.cz připustil „nevýznamné“ investice do islandských aktiv také Ivo Měšťánek z tiskového oddělení ČSOB. „Výsledky budeme zveřejňovat až v listopadu, zatím žádné čísla uvádět nebudeme,“ doplnil.
Zadní vrátka
Právě tyto investice by se přitom mohly stát zadními vrátky, jak se může krize dostat do Česka. Banky působící v Česku totiž mají dostatek likvidity a odčerpávání dividend ze strany mateřských bank by bylo příliš nápadné a ohrožovalo by to jejich důvěryhodnost. Z tohoto hlediska jim tedy problémy nehrozí.
„České banky jsou součástí evropského trhu a tak logicky svou přebytečnou eurovou likviditu umisťují do různých evropských bank,“ upozornil Sobíšek na fakt, že české banky nemohou příliš omezovat své expozice vůči zbytku Evropy. „Nedokážu si ale představit, že by po razantních zásazích evropských vlád a jejich garancí, že nenechají padnout žádnou instituci, došlo k nějakému řetězovému krachu,“ dodal.
Provázanost české ekonomiky se zahraničím je rok od roku vyšší. Jen pro představu, české subjekty podle posledních údajů ČNB vlastní v zahraničí aktiva v hodnotě 2,17 bilionu korun (přibližně dva české státní rozpočty).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].