Miliardář z ANO okouzlil ženy z menších měst

Bližší informace o chování voličů tradičně přinášely takzvané exit polls, dotazování voličů tváří v tvář, přímo před volebními místnostmi. V Česku si je klasicky zadávala Česká televize. Letos ale v rámci úspor poprvé exit polls u parlamentních voleb neproběhly, a tak momentálně přináší nejpřesnější data o pohybech mezi voliči šetření čtveřice agentur, které pro Českou televizi zpracovávaly předvolební průzkumy. „Andrej Babiš oslovil hlavně ženy z malých měst,“ říká Bronislav Kvasnička ředitel TNS Aisa, jedné z čtveřice výzkumných společností.

Jak jste Vaše data o chování voličů spolu sbírali?
Sběr dat probíhal na základě telefonického dotazování, celkem šest týdnů před volbami, pracovali jsme s 1 200 dotázaných. Poslední dotazování proběhlo ve čtvrtek před volbami, data se ale před volbami nesměla zveřejňovat.

Jak spolehlivá ta data jsou, jakou máte jistotu, že ti, s nimiž jste mluvili, šli opravdu volit?
Tu jistotu nemáme nikdy. Už jen proto, že během těch šesti týdnů uvádělo, že určitě přijdou k volbám, mezi 60 a 75 dotázaných; v týdnu před volbami dokonce až 78 procent z nich. Jak víme, realita nakonec bývá v nižších číslech.

Čím si vysvětlujete letošní nízkou volební účast?
Toto jsme se explicitně nedotazovali, takže si dovolím spíš osobní vysvětlení – přispěl tomu sváteční víkend. Když se podíváme, jaké procento lidí odvolilo už v pátek, šlo o 40 procent, což je neobvykle hodně. Roli asi hrála i určitá frustrovanost voličů z vývoje politické scény.

V jaké věkové skupině byla letos volební účast nejvyšší?
S klesajícím věkem a vzděláním to rozhodnutí účastnit se voleb klesalo; ti, kdo v našich průzkumech uváděli, že jsou pevně rozhodnuti jít k volbám, byli zejména starší 60 let, s vyšším vzděláním.

Kolik procent voličů se letos rozhodovalo na poslední chvíli?
Asi pětina, k velké nerozhodnosti přispěl počet kandidujících stran i nejednoznačnost jejich programů.

Co mělo největší vliv na nerozhodnuté voliče?
Voliči se netříštili na pravici a levici, ale spíše na protestní a neprotestní hlasy. Roli hrál i rozkol mezi lídry v ČSSD. Bližší data ovšem nemáme.

Kdy začalo v průzkumech posilovat ANO 2011?
Když jsme s průzkumy v prvním zářijovém týdnu začali, mělo hnutí ANO okolo sedmi procent. Rychle ale začalo posilovat, k většímu skoku došlo před dvěma týdny, což byl i okamžik, kdy začalo ČSSD rapidně klesat z původních 26 procent.

Znamená to, že voliči ANO 2011 přišli převážně od ČSSD?
Ne, tak se to říct nedá. Srovnávali jsme preference, které dotazovaní uváděli letos, s tím, co uváděli před volbami 2010, a největší část svých voličů ANO rekrutovalo z bývalých Věcí veřejných – asi 40 procent původních voličů VV přešlo k ANO. Dále ANO ubíralo všem stranám kromě KSČM přibližně stejně.

Kdo je vlastně typickým voličem hnutí ANO?
Struktura voličů ANO se významně neodlišuje od struktury dospělé populace. Přesto můžeme říct, že voliči ANO jsou častěji, ale ne statisticky významně, ženy, lidé ve věku 30 – 59 let, s maturitou a z měst o velikosti mezi pěti a dvaceti tisíci obyvatel.

A kdo typicky volil Úsvit přímé demokracie?
Z pohledu socio-demografického profilu Úsvit přímé demokracie kopíruje populaci, není tam žádná výrazně silnější skupina, ať už z pohledu věku, regionu nebo výše příjmu.

Co je pro vás hlavním překvapením těchto voleb?
Že spojování jména politické strany s osobou prezidenta tu zatím žádné politické straně nepomohlo – Zeleným v případě prezidenta Havla, ODS v osobě exprezidenta Klause – a evidentně ani SPOZ a Miloši Zemanovi.