Kvůli euru se změní stovky zákonů

Přijetí eura si vyžádá přepočtení všech korunových částek v ekonomice do nové měny. Náklady ale neponesou jen obchody, které budou muset měnit cenovky, nýbrž i samotný stát, který se bude muset připravit na jednu z největších novelizací právního řádu v historii.

„Přípravné práce na zavedení nové měny budou spojeny s rozsáhlou změnou právního řádu, která si vyžádá novelizaci velkého množství právních předpisů,“ uvedl pro Respekt.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí (MF).

Přesné číslo dotčených právních norem Haas nesdělil, ale podle našich odhadů by mělo jít o více než 1.200 zákonů, nařízení vlády a ministerských vyhlášek. „Nejčastějším případem jsou ustanovení s uvedením částky v Kč, v řadě právních norem bude ale souvislost se zavedením eura obecnější. Například to bude formou odkazů na pojem česká koruna, diskontní sazba, a podobně,“ tvrdí Haas.

Mluvčí Legislativní rady vlády Simona Cigánková Respektu.cz sdělila, že legislativní přípravu na přijetí eura má na starosti ministerstvo spravedlnosti. „Pracovní skupinu pro změnu právních předpisů pro přijetí eura vede pověřená pracovnice mininsterstva spravedlnosti; ministr spravedlnosti Pospíšil si tuto oblast vzal již za předchozí vlády do své gesce.“ Podle ní se skupina ještě nedobrala k jednotnému názoru na způsob promítnutí celé změny do právního řádu.

Pracovní skupina vznikla v roce 2006, nyní je však její činnost pozastavena. „V současnosti není určeno datum vstupu ČR do eurozóny, proto je činnost pracovní skupiny dočasně pozastavena a nyní řeší v neformální rovině pouze metodické otázky,“ potvrdila pro Respekt.cz tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje vstup do eurozóny na rok 2018. "Jelikož se nyní nejčastěji mluví o přijetí eura až v roce 2018, bylo by předčasné určovat, jak proběhne změna všech zákonů."

Oficiální přepočet

U korunových částek bude podle Haase použit oficiální přepočítací koeficient. „V ostatních případech bude případ od případu provedeno přizpůsobení právní úpravy tak, aby byla v souladu se zavedením nové měny,“ dodal. Podle metodického textu MF bude přepočítací koeficient vyjadřovat počet korun za euro s přesností na šest desetinných míst. Ministerstvo zřídilo pro zavedení eura informační webové stránky www.zavedenieura.cz.

Velké změny očekává také právník Marek Nemeth. „Ze zkušenosti vím, že řada zákonů obsahuje například sousloví „československý občan“ a myslí se tím „český občan“ a podobně. Je ale pravda, že například zákon o soudních poplatcích a další se budou muset převádět na eura. A takových norem mohou být stovky,“ řekl Respektu.cz.

Mimo masivní novelizaci by parlament měl přijmout také takzvaný Obecný zákon o zavedení eura v České republice. V základních principech zákona se uvádí, že: „Obecný zákon by měl poskytnout základní právní rámec pro úspěšný a hladký přechod na novou měnu.“ Norma by tak měla řešit zaokrouhlování, duální cirkulaci koruny a eura, konverzi prostředků na bankovních účtech nebo proces výměny oběživa. Účinnosti by měl nabýt dnem zavedení eura.

Euro versus koruna

Přepočítání koruny na eura a obráceně, ale přináší i další problémy. Všechny evropské normy obsahující nějakou částku jsou totiž vyjádřeny v eurech. Evropská unie tak například nařizuje členským státům minimální sazbu spotřební daně na naftu 302 eur na 1000 litrů a 359 eur na 1000 litrů benzínu.

Před dvěma a půl roky, kdy cena benzínu v Česku atakovala hranici 33 korun za litr, mnoho motoristů žádalo vládu o snížení spotřební daně. Ta se ale odvolávala právě na minimální hranici EU. Díky posilování koruny nicméně limit přepočtený do korun postupně klesá a vláda by si tak mohla dovolit za současného kurzu snížit spotřební daň z 1.000 litrů benzinu z 11.840 korun na 9.150 korun a u nafty z 9.950 na 7.700 korun.

Benzín levnější o tři koruny? Vláda je proti

Pokud by tedy pohonné hmoty v důsledku rekordně drahé ropy a masivního využívání biopaliv neúměrně zdražily, mohla by vláda motoristům odpustit dvě až tři koruny za litr.

Nyní se ale k tomu kabinet nechystá. „V současné době neuvažujeme o snižování spotřební daně na pohonné hmoty. Nebylo by vhodné, aby se sazby spotřebních daní měnily podle vývoje kurzu měny,“ prozradil Jakub Haas z ministerstva financí. Stejnou politiku sleduje podle Haase ministerstvo i u spotřebních daní na jiné výrobky.

Změnu připravuje nicméně sama Unie. Evropský parlament před dvěma týdny navrhnul, aby sazba u nafty vzrostla na 359 eur do roku 2015 a dorovnala tak současnou sazbu u benzinu. Chce tak omezit tankovací turistiku. Rozdíly mezi některými zeměmi jsou totiž značné. Například v Polsku je daň z nafty o 40 procent nižší než v Německu.