Kdo vydělá na krizi

Nová prognóza amerického Fedu přidělala pár dalších vrásek nejen americkým společnostem a investorům. Podle centrální banky by si totiž mělo americké hospodářství v letošním roce polepšit pouze o 0,3 procenta (původně 1,0 až 1,6 procenta) a příští rok snížil Fed odhad na -0,2 až 1,1 procenta. Upravená předpověď tak naznačuje další možné snížení sazeb. Už teď ale základní úroková sazba činí pouhé jedno procento.

Trochu to připomíná situaci Japonska, které v 90. letech muselo snížit sazby až na čtvrt procenta a dostalo se tak do takzvané pasti likvidity. Sazby totiž byly tak nízké, že skoro všichni účastníci trhu spekulovali na jejich zpětný růst a prodávali dluhopisy s očekáváním, že je pak zpětně nakoupí levněji. „Nemyslím si, že by k tomu došlo i ve Spojených státech. Spojené státy nejsou tak zadlužené a jejich domácnosti navíc tolik nespoří,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář.

Komu krize pomáhá

Přicházející špatné zprávy jsou ale pro některé firmy důvodem k úsměvu. Jsou to firmy z takzvaných anticyklických odvětví, kterým se zlepšují hospodářské výsledky s tím, jak se ekonomice nedaří. Jako příklad se zpravidla uvádějí autobazary (lidé preferují ojetinu před novým autem) a kabelové televize (turisté sledují krásy zahraničí raději v televizi). V obou případech se ale podle oslovených analytiků jedná pouze o krátkodobé pravidlo, které navíc platí jen v období slabší krize, než je ta současná. „Obecně jsou automobily zbožím dlouhodobé spotřeby, a na takové krize dopadá velmi silně,“ upozornil pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Krize přesto na některá odvětví dopadá v daleko menší míře. Jsou to firmy, po jejichž produktech neklesá poptávka ani v době recese. Jde tedy například o farmaceutické nebo potravinářské společnosti. „Profitovat z krize by mohli producenti tabáku a alkoholu. Přibývá totiž lidí bez práce, a tedy i spotřebitelů tohoto zboží,“ myslí si Marek. Naopak personální agentury, které by na první pohled mohly mít více „zákazníků“, ztrácí. „Platí je firmy a poslední statistiky tak svědčí o propadu jejich tržeb, což je i indikátor pro budoucí situaci na trhu práce,“ tvrdí Marek.

Investice do jistoty

Podobně jako některé firmy, může být v relativním klidu také řada investorů. „V současnosti budou výhodné konzervativní investice, například do zlata, dluhopisových fondů, garantovaných investičních certifikátů nebo zajištěných podílových fondů,“ upozorňuje na v současnosti preferované produkty Sklenář. Svou renesanci zažívá i stavební spoření. Například jen do října uzavřely stavební spořitelny 783 tisíc nových smluv, za celý loňský rok to bylo 862 tisíc. Letos by jich tak mohlo být až o 10 procent více.

Podle ekonoma Marka jsou nyní obecně výhodnější produkty se státní podporou, anebo s pevným výnosem, jako například dluhopisy. Mezi státními dluhopisy jednotlivých států ale narůstají rozdíly. „Zvyšují se spready v rámci eurozóny, to znamená, že řecký dluhopis je jinak oceněný než německý, i když jsou oba v měnové unii. Takové rozdíly jsme nezažili přes deset let,“ upozornil na zvyšující se nedůvěru vůči některým státům Sklenář.

Vítězem Čína a střední Evropa

Různě krize dopadá také na jednotlivé regiony. Například čínská ekonomika by měla v příštím roce růst i přes mírné oslabení slušným tempem 7,5 procenta, kdežto většina vyspělých států bude v recesi. Na mezinárodním poli tak pravděpodobně vzroste její význam. „Už se to prakticky stalo. Summit G20 ukázal, že už se nedá jednat ve skupince sedmi osmi zemí. Obrovsky tak narostl vliv například Brazílie, Ruska, Indie a Číny, která má velkou výhodu ve vysokých úsporách,“ tvrdí Marek.

Jako vítěz by z krize mohl odejít také středoevropský region, na který zatím důsledky krize nedopadají s takovou silou. „Po skončení krize bychom se mohli dočkat masivnějšího přílivu investorů. Česko se totiž začne díky dobré makroekonomické situaci zbavovat své rizikové prémie za to, že patří k východu,“ předpovídá Sklenář.

Pražská burza

Zajímavou úvahu o prospěšnosti krize pro pražskou burzu nastínil v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf burzy Petr Koblic. Argumentuje tím, že firmy, kterým se ztížily možnosti financování ze strany bank, budou nyní více zvažovat vstup na burzu a peníze tak získávat od investorů. „Krátkodobě to pro ně určitě není výhodné. Ceny akcií padají a volatilita roste. To, že se ztěžuje úvěrové financování od bank je jeden pohled, druhý je pohled investorů. Kdo bude chtít kupovat české akcie a za jakou cenu,“ ptá se ekonom Marek. Na burzu se podle Koblice chystá 15 firem, z toho jedna až dvě jsou ve fázi rozpracovanosti.

Podle mluvčího burzy se ale nabídky akcií v letošním roce nedočkáme. „Firmy neustále sledují dění na trzích, a čekají, až dojde k obratu směrem vzhůru,“ prozradil Respektu.cz mluvčí Jiří Kovařík. Zda je jednou z firem, které mají k vstupu na burzu nejblíže, logistická firma CS Cargo, která oznámila svůj vstup na druhou polovinu příštího roku, komentovat nechtěl. Investorský pohled, o kterém se zmínil ekonom Marek, podle Kovaříka firmy vnímají. „Je to hledisko, se kterým musí společnosti počítat. Firmy chystající se na burzu tak musí být z odvětví, která krize příliš nezasáhla,“ nastínil, odkud by se další firmy na burze mohly rekrutovat.

Ve hře je ale i opačný scénář. Některé společnosti jsou na burzách vysoce podhodnocené, a jen hotovost připadající na akcii převyšuje samotnou cenu akcie. Takové firmy by se pak mohly stát terčem nájezdníků, kteří skoupí majoritu ve společnosti, pošlou ji do likvidace a vydělají na rozdílu hodnoty čistého majetku a pořizovací ceny akcií. „Ve Spojených státech je už připravena řada investorů, aby vychytali dno. Pokud by se tedy někdo pokoušel skoupit majoritní podíl, měl by problém s dalšími investory,“ tvrdí Marek. Na českém trhu ale tolik investorů není. „Pořád je to ale velmi riziková strategie,“ doplnil Marek.