Kam jít na operaci?

Pacient, kterého čeká plánovaná operace, je v těžké situaci. Má jít do nejbližšího špitálu nebo raději jinam? Data, která by mu s rozhodováním pomohla - tedy kolik takových zákroků která nemocnice dělá a jak je při nich úspěšná - nikde nenajde. Je odkázaný na to, co se o ní říká. Jenže pokud jde o pověst pracoviště, pak nad kvalitou výkonů často převáží snáz postřehnutelné věci, třeba to, jestli jsou tam hodné sestřičky a útulné pokoje.

Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) to chce změnit. „Zpřístupnit lidem informace o tom, co kde dělají a jakou mají úspěšnost, je na místě,“ řekl nedávno Hospodářským novinám. Začátkem roku 2016 by tak měl vzniknout webový portál, kde každý zájemce najde základní informace o tom, jak často nemocnice daný zákrok dělá, jak dlouho na něj pacient čeká a jak často po něm následují komplikace.

Obvykle totiž platí, že čím častěji lékaři výkon dělají, tím jsou zkušenější a lépe se jim daří. A čím lépe se jim zákrok daří, tím méně komplikací musí řešit. Pokud jde o zhoubné nádory, cennou informací o pracovišti je hlavně doba přežití léčených lidí s nádorem téhož typu a ve stejném stádiu.

Úkolem shromáždit a analyzovat potřebná data pověřil ministr Ladislava Duška, který už skoro rok vede Ústav zdravotnických informací a statistiky a předtím se zdravotnickým datům a jejich analýze věnoval na brněnské Masarykově univerzitě. Duškův tým má v tuto chvíli jasno, jaké „indikátory“ mohou kvalitu toho či onoho výkonu srozumitelně a srovnatelně popsat. Potřebuje ale data o jednotlivých pracovištích.

Nejvíce informací o nich mají zdravotní pojišťovny - nemocnice jim je posílají, aby dostaly za svou práci zaplaceno. Pojišťovny jsou sice podle Duška zveřejňování údajů o kvalitě nakloněné, ale protože jde o citlivá a pro nemocnice někdy nepříjemná data, je třeba, aby jejich předávání ošetřil zákon. Také na tom už se prý pracuje, lidé z ministerstva zdravotnictví by v dohledné době měli návrh novely zákona poslat do poslanecké sněmovny.

Když všechno půjde hladce, první údaje by se na speciálních stránkách objevit začátkem roku 2016. Nejdřív půjde o „méně výbušná“ data, tedy kolik těch či oněch výkonů pracoviště dělá, jak dlouho se na ně čeká, případně jak spokojeni jsou pacienti. Teprve později se objeví pro nemocnice méně příjemné zrcadlo, třeba jaký mají počet komplikací.

Podobná snaha se v Česku neobjevuje poprvé. Před deseti lety se o mapování kvality pokusilo Národní referenční centrum pojišťoven. Zveřejnilo údaje o porodech: veřejnost se dozvěděla, kolik žen v té či oné porodnici rodí, za jak dlouho odcházejí domů, kolik porodů proběhlo normálně a kolik císařským řezem, jak časté byly komplikace. Fungovalo to dobře, ale porodnicím, které skončily na chvostě, začaly klientky skutečně ubývat. Potrefené nemocnice se tedy zlobily, pojišťovny si nechtěly pálit prsty a se zveřejňováním ustaly.

Doufejme, že aktivita, kterou iniciuje ministerstvo a přikloní se k ní poslanci, bude mít delší trvání.