Islandský boj o přežití

Světovou krizí nebyly nejvíce postiženy Spojené státy ležící na západním pobřeží Atlantiku ani Evropská unie na opačné straně. Nejhůře to odnesl ostrovní stát, počtem obyvatel srovnatelný s Ostravou, ležící přibližně uprostřed. Island doplatil na masivní expanzi svých tří bank Glitnir, Landsbanki a Kaupthing, které pak musely být převzaty vládou.

Problémy se zahraničním zadlužením bank se vzhledem k malé velikosti ekonomiky začátkem října promítly do kurzu islandské koruny. Výjimečné nebyly skoky o desítky procent během jediného dne. Island je přitom prakticky odkázán na import zboží, a centrální banka tak musela zasáhnout.

V současnosti se oficiální kurz pohybuje kolem 180 islandských korun za euro. Ještě před rokem byla islandská měna o polovinu silnější. „Dokonce na určitou dobu zastavili možnost převodu islandské koruny do jiných měn z obavy před stahováním úspor z Německa nebo Velké Británie,“ připomněl pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář.

Slabá islandská koruna ale zdražuje Islanďanům nákupy. Podle posledních údajů se tak inflace vyšplhala na 17 procent a místní statistický úřad předpovídá její další růst až na 20 procent. Jenom potraviny zdražily za rok o třetinu. Islandská centrální banka v obavách před dalším znehodnocením měny drží sazby na 18 procentech, což je nejvíce v celé Evropě.

Na výměnu islandské koruny za eura jsou vyhlašovány měnové aukce pro importéry základních potravin. Na zahraničních trzích se ale směňuje euro za 260 až 270 islandský korun. „Krátkodobě zamezili prudkému oslabování oficiálního kurzu, ale může tak vzniknout bublina, která nebude dlouhodobě udržitelná,“ varuje Sklenář.

Pomoc

Island ale v řešení svých problémů nebude sám. Mezinárodní měnový fond minulý týden ostrovnímu státu přiklepl úvěr ve výši 2,1 miliardy dolarů. Pomoc přislíbily také skandinávské státy, Rusko, Polsko, Británie, Nizozemsko a Německo. Celkem by měl Island získat půjčky přesahující 10 miliard dolarů, což odpovídá polovině jeho ročního HDP.

„Po několika letech může Island splatit část půjčených peněz vydanými dluhopisy, aby mohl dluh splácet delší dobu. Všechno by ale mohl splatit třeba až za 30 let,“ předpovídá Sklenář. Celkové náklady odhadl islandský premiér Geir Haarde na 85 procent HDP. Veřejný dluh země před krizí dosahoval 27 procent HDP, a po krizi tak zřejmě přesáhne 100 procent.

Island si bude muset projít také výrazným oslabením hospodářství. OECD ostrovnímu státu na příští rok prognózuje pokles HDP o 9,3 procenta. Nezaměstnanost zřejmě dosáhne 10 procentní hranice. Ze země už začínají odcházet zahraniční pracovníci. Těch bylo na Islandu přibližně 20 tisíc a pracovali hlavně v odvětví rybolovu. Jen za říjen jich polovina odešla. Islandu ale hrozí také exodus vlastního obyvatelstva. Podle průzkumu deníku Morgunbladid o odstěhování uvažuje každý třetí Islanďan.

Problémy jen tak nezmizí

Ani situace v bankovním sektoru není na Islandu ještě stabilizovaná. Banka Glitnir totiž ve Spojených státech požádala o ochranu před věřiteli. „Banka má povinnost podat takovou žádost, pokud ví, že její splatné závazky by mohly být vyšší než je schopna uhradit,“ vysvětlil pro Respekt.cz právník Marek Nemeth. Podle něj ale může jít také o nátlak na islandskou vládu, aby poskytla bance finanční injekci. „Soud o žádosti rozhodne v řádu dnů a ochranná lhůta pak trvá minimálně několik měsíců,“ doplnil Nemeth.

Odhady, kdy by se mohl Island dostat z ekonomického poklesu, se různí. Například skandinávská banka SEB věří, že to nebude trvat tak dlouho jako například v Argentině. Island má totiž vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a stabilní právní prostředí. Naopak ratingová agentura Standard & Poor's předpovídá islandskému hospodářství špatné výsledky na nejméně pět let.

České ztráty

Krize na Islandu se dotkla nepřímo i České republiky. Například některá města jako Hodonín nebo Hradec Králové přišla kvůli investicím do islandských aktiv o desítky milionů korun. Část prostředků zde putovala i z českých bank. Nejvíce byla zasažena asi Česká spořitelna. Její peněžní fond Sporoinvest investoval do islandských aktiv přibližně 600 milionů korun.

Island a Česko je propojeno také v reálné ekonomice. Některé firmy mají dokonce islandsko-české vlastnictví. Jde například o leteckou společnost Travel Service nebo provozovatele hotelů KeyHotels Group. „Islandské problémy nás přímo nezasáhly, ale samozřejmě nás krize ovlivňuje. Obchody nejdou tak dobře, jako dříve,“ řekl Respektu.cz Thor Sidurdar z KeyHotels Group.