Francouzi se zdražování energií nebojí

Francouzská vláda požádala podle zprávy BBC místního energetického regulátora CRE, aby cena elektřiny a plynu nevzrostla pro konečné spotřebitele o více než dvě respektive pět procent. Zatím není jasné, na jaké období by se toto omezení vztahovalo.

Ceny plynu ve Francii vzrostly začátkem roku o 4 procenta, na konci dubna se poté zvýšily o dalších 5,5 procenta. Cenu regulované elektřiny zvedla francouzská EdF naposledy před rokem přibližně o procento. Představitelé francouzské vlády také uvedli, že levnější sociální tarify bude moci využívat další milion lidí. Podle červnové britské studie francouzští odběratelé platí za plyn mezi původními 15 členy Evropské unie druhou nejnižší cenu.

„Ceny elektřiny i plynu jsou ve Francii jako jedné z mála zemí EU stále regulovány. Tento systém bude ve Francii platit minimálně do roku 2010,“ okomentoval francouzskou situaci pro Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Francouzská vláda argumentuje tím, že výroba elektřiny je ve Francii levnější než v okolních zemích díky vysokému podílu jaderné energie.

Výrobci elektřiny v Evropě se dostali pod tlak poté, co nedávno vzrostly ceny plynu na velkoobchodním trhu. Například cena plynu na příští rok na německé energetické burze EEX vzrostla meziročně z 20 eur za MWh na více než dvojnásobek. „Problémem pro EdF samozřejmě je, že nemůže zcela participovat na rostoucích cenách elektřiny v Evropě,“ tvrdí Hatlapatka. Například ve Velké Británii zvedla EdF začátkem prázdnin ceny elektřiny a plynu o pětinu.

Více na vývoz

Regulované a nízké ceny elektřiny ve Francii vedou společnost EdF ke snaze co nejvíce elektřiny vyvážet a podílet se tak na vysokých cenách v okolních zemích jako je Německo. „V roce 2007 vzrostly tržby EdF na domácím trhu meziročně pouze o jedno procento, zatímco v Německu dosáhla společnost růstu 12,5 procenta,“ upozorňuje Hatlapatka. Zvyšuje se tak riziko vyššího vytížení přeshraničních kapacit mezi Francií a okolními zeměmi.

Regulace ve Francii do jisté míry kontrastuje se snahou liberalizovat evropský trh s elektřinou a plynem. „Liberalizace není ani tak o ceně, jako o tom umožnit domácnostem a firmám vybrat si z více dodavatelů,“ vysvětlil pro Respekt.cz tiskový mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský.

Snahy o regulaci ale můžou mít své dlouhodobější důsledky. „Každé limitování ceny omezuje nabídku, investice. Výrobci pak nejsou motivováni ke zvyšování produkce. Podobné cenové stropy vedly v Asii v případě regulace cen benzínu až ke krachu místních rafinérií,“ uvedl Respektu.cz analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko. Podle něj pak na takové omezování stejně doplatí spotřebitel. „V budoucnosti by to mohlo zvýšit pravděpodobnost black-outů v Evropě,“ dodal.

Zvýšené riziko pro přenosové soustavy by vzrostlo také podle tiskové mluvčí ČEPS Jany Jabůrkové. „Každá změna toků může být rizikem. Přenosové soustavy ale mají ochranné prvky, které se v případě rozkolísání sítě vypnou. Slouží to jako ochrana proti šíření black-outů do dalších národních sítí,“ prozradila Respektu.cz.

Regulace v Česku?

Po nižších cenách elektřiny volají také české domácnosti a firmy. V Česku stanovuje regulovanou část ceny elektřiny (zhruba polovina finální ceny) Energetický regulační úřad. „Stát ale přímo nemůže ovlivňovat ani tuto složku, protože je tento úřad samostatný. Vláda pouze jmenuje jeho předsedu. Nejde tedy úřadu říct, o kolik by měla cena maximálně vzrůst,“ vysvětlil Bartovský. Na nebezpečí takové regulace navíc nedávno upozorňoval samotný ministr průmysl Martin Říman, podle kterého by to ve svém důsledku mohlo vést až k tomu, že by byla elektřina na příděl.

Cena elektřiny se v Česku stejně jako jinde na světě odvíjí od ceny ropy a zemního plynu. Například kontrakt na příští rok na pražské energetické burze (PXE) zdražil meziročně z necelých 55 eur za MWh na 90 eur. V momentě, kdy ropa sestoupila ze svých rekordních úrovní, spadla cena na 75 eur. Na konečné ceně pro spotřebitele se složka silové elektřiny podílí také přibližně polovinou.