Fica může zastavit hlavně Fico
Proč nemůže část Slováků svého premiéra ani cítit, natož volit
Schopnost rozdělovat publikum je vlastní téměř každému politikovi. Jenom část z nich však vyvolává protichůdné vášně v takové intenzitě jako Robert Fico. Nejpopulárnější politik v zemi, jehož strana převálcovala s více než 44 procenty konkurenci v parlamentních volbách, ale který by zřejmě byl na vrcholu i v žebříčku neoblíbenosti. A prezidentské volby jsou toho důkazem.
Pohledem zvenčí proti sobě v nadcházejícím druhém kole stojí zkušený a úspěšný politik, jehož kandidaturu podpořil český premiér i prezident, a politicky nezkušený podnikatel a filantrop. Ostatně i kolega Martin Šimečka ve svém komentáři v aktuálním čísle Respektu zmiňuje, že Fico je loajální obhájce Evropské unie a s evropskými politiky má dobré vztahy.
Pro jednu část voličů je Fico ztělesněním „jistot“ - slova, které mu v roce 2012 pomohlo vyhrát volby - a také stabilním protipólem roztříštěné slovenské pravice. U druhé části naopak čelí premiér nebývalému odporu. Čtvrteční vydání deníku SME na titulní stránce přináší velkou a příznačnou karikaturu Fica s textem „I ty mě můžeš zastavit“, která už pár dní koluje po sociálních sítích. Tam zejména mezi mladšími uživateli proti vládní straně a jejímu vůdci čile bují odpor. Šéfredaktor týdeníku .týždeň Štefan Hríb zase shromáždil podpisy zhruba 140 osobností na podporu Andreje Kisky - a proti tomu, aby se všechna moc nesoustředila v rukou jednoho muže a jedné strany.
SMER v mlze
Pro slovenský časopis .týždeň, který sídlí jen kousek od bílé budovy parlamentu, pracuje i investigativní novinář Marek Vagovič, jenž odtud kariéru současného premiéra sleduje už více než deset let. Během nich přinesl řadu odhalení, které neukazují Ficovu stranu SMER v nejlepším světle. „Už roky zde existuje vážné podezření, že strana vznikla jako obchodní společnost, do které vložili své peníze někteří významní podnikatelé a oligarchové,“ popisuje novinář nejzákladnější obavu, od které se odvíjí velká část těch ostatních.
V roce 2002 psal o první předvolební kampani SMERu, jejíž součástí byly stovky billboardů. Ty by si za běžných okolností nemohla začínající strana bez prostředků ze státní pokladny dovolit. Cenu tehdy novináři odhadli na stovky milionů a o jejich původu dodnes kolují jen dohady. „Podle lidí zevnitř SMERu existovala notářsky ověřená smlouva mezi Ficem a pětici partnerů,“ popisuje novinář, jak se měla strana k penězům dostat. Odměnou těmto „investorům“ měly být státní zakázky.
V roce 2010 se pak Marek Vagovič dostal k nahrávce, na které hlas podobný tomu Roberta Fica mluví o tom, že „vlastní hlavou“ sehnal 75 milionů na financování kampaně, a už tedy nechce, aby jej podnikatel Fedor Flašík držel v hrsti. Nahrávku sice Fico vzápětí označil za podvod, ale nikdy nedošlo k hlasové analýze, jíž vyhrožoval. Stejné je to podle Vagoviče s řadou jiných kauz, u kterých hrozila žaloba; nakonec nikdy nepřišla.
Na popularitě Ficovi nepřidávají ani problémy v justici, o kterých se pod Tatrami mluví už několik let. Současný předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin, který bývá spojován s velkou částí z nich, se stal ministrem spravedlnosti za první Ficovy vlády - tehdejší koaliční partner HZDS z něj udělal ministra spravedlnosti. Od té doby Fico jeho činnost toleruje bez ohledu na to, jaké otazníky vyvolává nahrávka Harabinova rozhovoru s albánským mafiánem nebo přímý Harabinův přechod z ministerstva na Nejvyšší soud díky rozhodnutí soudní rady, do které předtím sám dosadil své vlastní kandidáty. (Rozsáhlou analýzu lze najít na stránkách projektu Červená pre Harabina od Aliance Fair-Play.)
Kachna a Mečiar
Nejsou to však jen podobné kauzy, při kterých Ficovým odpůrcům naskakuje husí kůže. Mnozí premiérovi vytýkají chladnokrevnou aroganci. Ta se projevuje v až obdivuhodné schopnosti neodpovědět na novinářem kladenou otázku, případně nějaké médium zcela ignorovat, jak se to už nějakou dobu děje deníku SME.
Dalším třecím bodem jsou rozpory, jako je Ficovo ateistické vyznání v někdejší přihlášce do komunistické strany, ale na druhé straně slova o katolické výchově v nynějším předvolebním videu. Fico není o duchovních otázkách ochoten mluvit, ač je právě náboženství jednou z hlavních zbraní jeho volební kampaně. Nakonec i to, že o svém soupeři veřejně prohlásí, že mluví, vypadá a chodí jako kachna, sice může leckoho pobavit, ale gesto státníka to zrovna není.
Ficovi se pár dní před volbami nevede úplně podle jeho představ. Úpornou snahu překonat tuhle nepřízeň lze vytušit i z jeho snahy narychlo svým voličům vysvětlit, proč vlastně kandiduje na post, kde má mnohem menší pravomoci než na tom premiérském (kam ho mimochodem zvolili teprve před dvěma lety).
V tisku se tak objevují Ficova matná prohlášení, že prezidentská moc bude posilovat, až přesáhne i tu premiérskou. O takovém posilovaní pravomocí prezidenta se přitom na Slovensku nemluví a donedávna byl proti takovému kroku sám Fico.
Otázkou tedy zůstává, proč by chtěl nejmocnější muž země nastoupit do úřadu, ve kterém o část své síly přijde. Marián Leško, jeden z nejznámějších slovenských politických komentátorů, který Fica zná od roku 1992, si myslí, že důvody jsou osobní. „Fico se od Mečiara odlišuje v tom, že Mečiar byl mužem moci; těšilo ho, když mohl rozhodovat absolutně o všem, i o tom, kdo bude zástupcem přednosty ve Velkém Krtíši. Fico není ten typ. Moc používá jen instrumentálně, aby ho udržela v postavení nejsilnějšího politika. Víc než na moci samé mu záleží na prestiži, uznání a postavení,“ vysvětluje důvody, proč mohl Fica zajímat prezidentský palác.
Svou roli může hrát i obava z politického stárnutí a z toho, že z vrcholu moci vede cesta obvykle už jen dolů. Na druhé straně by se vládě SMERu zákony s podporou v prezidentském paláci schvalovaly ještě snáze než dosud. Aby se tam Robert Fico skutečně dostal, začal v posledních týdnech a dnech dělat mnohé - včetně toho, že se nechal slyšet, že se stavem slovenské justice už ztrácí trpělivost.
Ani to však nemusí řadu Slováků přesvědčit. Naopak - může je to utvrdit v přesvědčení, že jde o populistický tah premiéra, který se prezidentem nesmí stát za žádnou cenu. Podobně jako v oné karikatuře: Fica může nejlíp zastavit Fico.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
