Co s bodovým systémem? Zpřísnit

Česká republika byla po Dánsku v roce 2007 nejhorší zemí OECD z hlediska nárůstu počtu mrtvých oproti předchozímu roku. (Více ZDE)

V Česku totiž začal v červenci 2006 platit nový bodový systém, pro české řidiče dosud neznámá novinka. Poté, co dopravní statistiky několik měsíců trhaly rekordy, českým řidičům otrnulo a začali se na silnicích chovat jako před zavedením „boďáku“. Svou roli v tom sehráli i politici, kteří přicházeli s různými změkčeními systému.

Ministerstvo dopravy nicméně tvrdí, že se bodový systém osvědčil. I když statistiky nejsou tak příznivé, jako například v červnu 2006, kdy nehodovost i smrtelné úrazy dramaticky poklesly, stav je lepší, než před zavedením bodů.

Vyladění systému

Ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu zavedení systému hodnotí pozitivně. „Podle statistik lze jednoznačně dopad bodového systému hodnotit kladně,“ zdůraznil Frič. Funguje především prevence, protože 88 procentům řidičů, kteří nějaký bod již získali, byly následně odečteny 4 body, protože se následujících 12 měsíců nedopustili bodovaného přestupku. Bodový systém musí podle Friče fungovat jak preventivně, tak represivně.

Další vývoj by mohl být podobný jako v Německu, kde bodový systém funguje od roku 1974. „Každé zpřísnění systému přineslo kladný dopad na nehodovost,“ sdělil pro Respekt.cz Frič. V praxi by to mohlo znamenat to, že tam kde statistiky ukazují větší míru nehodovosti, například kvůli překročení rychlosti, by měl být postih přísnější, aby se systém zefektivnil. „V bodě A máme velký počet následků, takže bod A v bodových postizích zpřísníme. Efekt se dostaví v průběhu příštího roku,“ popsal možnou modifikaci bodového systému Frič.

Podle statistik právě nejčastější přestupek v bodovém systému, překročení rychlosti v obci o méně než dvacet kilometrů v hodině, v druhém roce platnosti systému se zvýšil o čtyři procenta. Varovné je také to, že roste počet těch, kteří řídí bez platného řidičského oprávnění.

Ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil uvedl, že se centrum podílí na koncepci „dopravního čtyřlístku“ ministra dopravy Aleše Řebíčka. Ten se má kromě prevence zaměřit na úpravu silničního zákona, zefektivnění práce policistů a zlepšení stavu českých silnic. „Nyní se to dotahuje do detailu, aby z toho byl komplexní materiál,“ řekl Respektu.cz Pospíšil.

Kontroverzně přitom působí návrh, že by na některých úsecích dálnic byla povolena rychlost až 160 kilometrů v hodině. Právě povolení vyšší rychlosti na dálnicích vyneslo Dánsko před Českou republiku v nárůstu mrtvých na silnicích.

Nestálá politická podpora

Bývalý šéf BESIP Robert Šťastný se domnívá, že největším problémem bodového systému v Česku je jeho nestálá podpora u politické reprezentace. „U bodového systému bylo vidět, že v prvních měsících jeho platnosti političtí představitelé o něm mluvili pozitivně. Později jej začali zpochybňovat, začali se bát té přísnosti. Došlo k diskusi, rozmělňování, slevování,“ kritizoval přístup politiků pro Respekt.cz Šťastný. Pokud nemá bodový systém silnou společenskou podporu, tak nefunguje jak by měl, je přesvědčen dopravní expert. „Ta podpora začíná právě od politiků.“

Situace v Česku kontrastuje podle Šťastného se Španělskem, kde body pro řidiče začaly platit rovněž před dvěma lety. Po roce systém zpřísnili, má jednoznačnou politickou podporu. „Španělsko je dnes zemí, která nejrychleji snižuje počet mrtvých na silnicích v Evropě,“ zdůraznil Šťastný.

Skrytý dohled

Podle Šťastného by možná stačilo, aby byl český systém důsledně vymáhán. A především sledovat nebezpečné chování řidičů, i za cenu skrytého policejního dohledu provozu. „U těchto řidičů se projevuje nedostatek disciplíny, ti pak ovlivňují ostatní řidiče, aby předpisy také nedodržovali,“ varuje před nebezpečím pirátů silnic Šťastný. Souhlasí s tím, aby úsekové měření rychlosti bylo veřejně označené, měly by však být i speciální radary, které označeny nejsou, podobně jako v Rakousku. „Také v Rakousku jezdí policisté v civilu a měří.“

Štastný je přesvědčen, že by český řidič měl mít kdykoliv na paměti, že mu může být kdekoliv změřena rychlost. „Pokud budou pouze viditelné radary, dochází k takzvanému klokanímu efektu, kdy řidič zpomalí u radaru a poté opět zrychlí.“

S tím však nesouhlasí Jaroslav Hořín z Centra dopravní prevence. Naopak si myslí, že měření rychlosti by mělo být transparentně označeno, jako je tomu v Německu nebo Velké Británii.

Praha jako vzor

I když klokaní efekt na úsekových radarech v Praze často funguje, Šťastný tvrdí, že se díky městským mobilním radarům zpomalilo po celé metropoli. „Průměrná rychlost v Praze skutečně klesla a přinesla výrazné snížení smrtelných následků dopravních nehod.“ V Praze se dbá především na dodržování rychlosti a používání bezpečnostních pásů. „Praha snížila nehodovost o čtyřicet procent. Dnes patří k nejbezpečnějším metropolím v Evropě. Češi to umí. Umí jezdit bezpečně, když se k tomu vytvoří prostředí,“ je přesvědčen Šťastný.

Počínání ředitele dopravní policie Martina Červíčka, který je ve funkci od srpna minulého roku, Šťastný ocenil. Chybí mu však větší politická podpora pro to, aby měli policisté v ulicích větší respekt. „U některých řidičů stále panuje přesvědčení, že si to na radnici nějak zařídí.“ Nebýt však Červíčka, statistiky za loňský rok by byly ještě daleko tragičtější, míní. „Chybí jasný tah na branku,“ dodal Šťastný k tomu, že pouze v rámci koalice existují tři dopravní expertní skupiny, které připravují změnu bodového systému.

Policistů se nikdo nebojí

Hořín je však k současnému šéfovi dopravních policistů kritičtější. „Policistů se nikdo nebojí, v tom já vidím základ,“ řekl Respektu.cz. Podle něj samotný bodový systém nic nevyřeší, pokud nebudou policisté vidět v dostatečném množství v ulicích a na silnicích „To vyčítám Martinovi Červíčkovi, že ti policisté na ulici nejsou vidět. Skrytá auta to nevyřeší.“

Samotný bodový systém oceňuje, není však samospásný. Nesouhlasí ale ani s jeho kritiky. „Tvrdit, že boďák se neosvědčil, je totální hloupost,“ řekl Respektu.cz Hořín. A že se osvědčil? „Pokud nebudete mít prevenci a policejní postih, tak to boďák nespasí.“ Jak vysvětlit to, že se počet přestupků mezi prvním rokem účinnosti a druhým zvýšil o téměř sedmnáct procent? „Řidiči jsou oprsklí,“ lakonicky odvětil Hořín. „Zvykli si na to, že to trošku nefunguje.“

Problémem tak často je, že člověk i při několikasetkilometrové trase přes republiku nepotká jedinou dopravní hlídku. Dopravních policistů přitom do plného stavu chybí 16 procent. To může být i důvodem pro to, že v roce 2007 nárůst usmrcených na silnicích šel na vrub především nehodám na dálnicích a silnicích mimo obec. „Lidé se prostě měšťáků bojí a má to preventivní dopad,“ řekl Štastný s tím, že případné odejmutí pravomoci obecní policii měřit rychlost by mohlo mít neblahý dopad na bezpečnost silničního provozu. (Více k návrhu odebrat pravomoc obecní polici měřit rychlost v článku Radary do šrotu)

K tématu čtěte také komentář Marka Švehly Řež, a neměř více.