Číně a Indii schází miliony žen

V posledních desetiletích se ve dvou nejlidnatějších státech světa objevil nebezpečný fenomén – znatelně více mužů než žen v celkové populaci země. Desítky milionů mužů, pro které neexistují v Číně a Indii žádné partnerky, mohou představovat výrazný destabilizující prvek pro celý region.

Podle vědeckých výzkumů přebývalo Číně v roce 2000 38 milionů mužů. Podobně tomu bylo v Indii. Podstatnou část, přibližně třetinu, tvoří muži mezi 15 až 38 lety, kteří patří často k nejnižším společenským vrstvám. Jedná se potenciálně o velmi rizikovou skupinu. Pokud si nejsou tito muži schopni najít partnerky a oženit se, mají mnohem větší sklon k agresivitě a zločinnosti. Absence rodiny a životních cílů v nich může vyvolat pocit, že nemají co ztratit. Navíc se jejich počet do roku 2020 pravděpodobně zvýší jen v Číně o dalších 10 až 20 milionů.

Historie se neopakuje

V čínské či indické historii se výrazný převis mužů nad ženami čas od času objevoval. Byl způsoben vysokou úmrtností narozených děvčat a preferencí mužských potomků. Situace s přebytkem mužské populace se většinou vyřešila jedním ze tří, na dnešní poměry velmi drastických, opatření. Muži byli likvidováni vojensky, donuceni ke kolonizaci, nebo zaměstnáni na velkých stavebních projektech, kde jich značná část zahynula.

Dnešní situace má částečně jiné příčiny. Jednou z nich je zavedení ultrazvuku do většiny nemocnic v osmdesátých letech. Jak Číňané, tak Indové stále upřednostňují chlapce a toto zařízení jim jejich výběr usnadňuje. I když je sdělování pohlaví v obou zemích zakázáno, několik dolarů či karton cigaret většinou lékaře obměkčí.

Ultrazvuk však není samozřejmě jedinou příčinou. V Číně „politika jednoho dítěte“ významně přispěla k poklesu ženských potomků. Rodiče často raději holčičku v lepším případě nezaregistrují na úřadech, v horším případě utopí. I když se čínská vláda snaží porodnost podpořit, např. finančními příspěvky pro rodiče děvčátek, je zatím neúspěšná. Kupodivu nepřinesly kýžený efekt ani pokusy s povolením druhého dítěte v případě, že prvním je děvče.

Nejen vnitřní problém

Dvě respektované odbornice, Valerie Hudson a Andrea den Boer, varují ve své knize Bare Branches (Holé větve) před bezpečnostními důsledky tohoto fenoménu. Populace s vysokým přebytkem mužů mají tendenci směřovat k autoritativnějším způsobům vlády, což může např. značně poškodit křehkou indickou demokracii.

Podobně si vlády nemohou dovolit zdánlivou slabost či přijímání kompromisů v zahraniční politice, protože by mezi zmiňovanou skupinou obyvatel mohly nastat nepokoje. To může ovlivnit řešení dlouhotrvajících sporů, jako např. konfliktu o Kašmír, či napětí v Taiwanské úžině.

Ještě není pozdě

V následujících letech se příliš pozitivních východisek nenabízí. Problémem se vlády měly začít zabývat aktivně již před patnácti lety a ne až dnes. Ženy pro tak velký počet mužů zkrátka neexistují. Jedinou možností jak minimalizovat potenciální nebezpečí, je fungující sociální síť, která zajistí těmto mužům přijatelné místo ve společnosti a šanci na smysluplné živobytí.

V delším časovém horizontu několik možných řešení existuje. Některá jsou restriktivní, jako např. zvýšení postihů za sdělování pohlaví dítěte či za nesprávné zacházení s ženskými potomky. Mnohem efektivnější však bude podstatně větší podpora vzdělávání k rovnosti pohlaví a odbourání některých kulturních předsudků o podřízenosti žen. Pokud již nebude dcera považována za ránu osudu, problém dramatického přebytku mužů postupně vymizí.

Autor je analytikem Asijského programu Asociace pro mezinárodní otázky.