Česko bude potřebovat více plynu

Příští ruský prezident a šéf Gazpromu Dmitrij Medveděv den po volbách přiškrtil o čtvrtinu kohouty plynu směřující na Ukrajinu. Gazprom požadoval po Ukrajině 600 milionů dolarů za loňské dodávky plynu. Ukrajinští představitelé tvrdili, že o žádném dluhu neví, a nic platit nehodlají. Gazprom tedy v úterý večer omezil dodávky na polovinu.

Ukrajina reagovala po svém, a pohrozila Evropě, že plyn určený pro ni využije na pokrytí svých potřeb. Ve středu odpoledne ale již oznámila dohodu s Gazpromem. „Odbor plynárenství ministerstva průmyslu a obchodu nemá zprávy o tom, že by Ukrajina omezila dodávky plynu,“ reagoval během středy na zprávy o případném omezení dodávek plynu tiskový mluvčí ministerstva obchodua průmyslu (MPO) Tomáš Bartovský.

Podle analytičky Cyrrus Lucie Kunrátové si Ukrajina omezení dodávek nemůže dovolit. „Nemá takovou pozici, aby si tohle mohla dovolit. Znepřátelila by si kromě Ruska i Evropu,“ uvedla pro Respekt.cz. Pokud by k tomu přesto došlo, byl by výpadek podle Kunrátové jen v řádu dní.

Obavy o ruský plyn

Ruský plyn tvoří asi 70 procent spotřeby v Česku. Zbytek je dodáván především z Norska. V případě přerušení dodávek by ale norský plynovod dokázal zabezpečit více plynu. Česko má také přibližně 3 miliardy metrů krychlových plynu v zásobnících. Z nich by dokázalo pokrýt spotřebu zhruba na čtyři měsíce.

Důvod, proč se dováží více plynu z Ruska než z Norska, je podle Bartovského v ceně. „Plyn z Ruska je levnější. V celé Evropské unii je ale diverzifikovanost zdrojů větší. Z Ruska proudí do EU třetina plynu, dále se dováží plyn z Norska a severní Afriky,“ vysvětlil pro Respekt.cz.

Snížit závislost na Rusku bylo i cílem nového plynovodu Nabucco, který měl přes Turecko dovážet plyn z Ázerbájdžánu. Projekt ale prakticky potopily Maďarsko a Bulharsko, které se rozhodly pro konkurenční ruský plynovod South Stream. „Jednání o South Stream ještě nejsou definitivní, ještě se to může změnit,“ upozornila nicméně analytička Kunrátová.

Plyn pro ČEZ

Česko bude zřejmě v budoucnu potřebovat více plynu. Nový energetický balíček Evropské unie totiž počítá s novým systémem obchodování s emisními povolenkami, který by měl zvýhodnit především obnovitelné zdroje, jadernou energii, ale také plyn.

Společnost ČEZ se tak definitivně rozhodla, že spustí projekt plynové elektrárny v Počeradech na Lounsku. Její výkon by měl být 880 megawattů. Další plynový zdroj by měl vzniknout také v Úžíně poblíž Ústí nad Labem.

Spuštění nových elektráren zvýší celkovou spotřebu Česka o miliardu kubíků plynu ročně, tedy o více než deset procent.

Zdražení elektřiny

Zvýšení závislosti na Rusku ale podle mluvčího MPO nehrozí. „Pokud k výstavbě plynových elektráren dojde, tak to bude minimální procento v energetickém mixu. Zajímavý vývoj je ale v Rakousku. Nedávno zde oznámili, že chtějí vybudovat plynové zdroje o výkonu dvou a půl Temelína, což je asi 5000 MW,“ upozornil Bartovský.

ČEZ rovněž ještě nerozhodl o dodavateli plynu. „Výběr dodavatele není hotový. Východní dodavatelé jsou nejvýznamnější, ale nejsou jediní. Ve hře je plyn z Norska nebo od lokálních dodavatelů jako je společnost MOL,“ uvedl pro server Respekt.cz tiskový mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Energetický balíček EU ale podle Kříže povede ke zdražení elektřiny. „Po roce 2013 by měla cena elektřiny vzrůst podle analytiků nejméně o 50 procent,“ varoval.

Prokázané zásoby zemního plynu dosahují celosvětově 164 tisíc miliard krychlových metrů a vydrží při současné těžbě do roku 2060. Přibližně tři čtvrtiny dosud známých zásob plynu je soustředěno na Blízkém východě a na území bývalého Sovětského svazu. Zemní plyn je jediným palivem, jehož celosvětové ověřené zásoby neklesají, ale rostou.