Americký předvolební maraton se dočkal konce

První úterý po prvním listopadovém pondělí v přestupném roce volí obyvatelé Spojených států amerických svého prezidenta. Odhady nasvědčují tomu, že letošní volby vyhraje demokratický kandidát, senátor za Illinois, Barack Obama. V případě vítězství se tak stane prvním Afroameričanem v tomto úřadě.

Obama chce získat tradiční bašty republikánů

Poslední fáze prezidentské kampaně odrážela fakt, že si senátor Obama vybudoval převahu nad svým republikánským protivníkem. Téměř všechna klíčová bojiště představovaly státy, které v minulých volbách volily republikány - Obama svůj poslední den kampaně strávil setkáním s voliči na Floridě, v Severní Karolíně a Virginii, tedy státech, ve kterých má více než slušnou šanci odloudit je z republikánského tábora.

Jeho bezprecedentní finanční zdroje mu umožňovaly vést silnou kampaň i ve zdánlivě předem prohraných oblastech, čímž zatlačil senátora Johna McCaina, který tak musel kouskovat svůj čas i finance, do defenzivy. Podle posledních průzkumů veřejného mínění (www.realclearpolitics.com) byla Obamova invaze do republikánského teritoria navýsost úspěšná, neboť demokratický kandidát byl ve vedení ve všech klíčových státech s vysokým počtem volitelů, tj. Virginii, Ohiu a Floridě. Zároveň měl dostatečný náskok i v Pennsylvánii, státě, který v minulých prezidentských volbách volil Johna Kerryho a do jehož získání vkládali republikáni velké naděje.

Zájem o hlasování

Předlouhá volební kampaň má jeden velmi pozitivní dopad, velký zájem občanů o hlasování. Očekává se, že do začátku konání voleb bude registrováno přes 150 milionů lidí, což je více jak 73 procent všech oprávněných voličů. To je největší počet od roku 1920, kdy se ženy v USA dočkaly volebního práva.

Masivní nárůst počtu voličů byl přínosem pro demokraty, jelikož počet jejich registrovaných příznivců se od posledních voleb zvýšil o téměř 3 miliony, registrovaných republikánů naopak o více než milion ubylo. Očekávaný nápor voličů na volební místnosti již přiměl některé místní úřady prodloužit dobu vyhrazenou pro hlasování, 31 států umožnilo svým občanům hlasovat předem. Odhaduje se, že až 30 procent voličů této možnosti využilo.

Porážka Clintonové

Ať už volební klání dopadne jakkoli, zaslouží si oba kandidáti uznání za úspěchy, které nasbírali během jejich téměř dvouleté kampaně. Baracku Obamovi se podařila naprosto nevídaná věc. Jako senátor-nováček s pouhými 4 roky zkušeností v celonárodní politice dokázal ve stranických primárkách porazit „nevyhnutelného kandidáta“ Hillary Clintonovou.

Dále senátor Obama překonal veškeré dosavadní rekordy v získávání peněz na kampaň a způsob organizace jeho kampaně bude velmi pravděpodobně dáván za vzor budoucím uchazečům o politické posty.

John McCain zase předvedl nevídané zmrtvýchvstání poté, co se jeho kampaň minulý podzim téměř rozpadla. Navíc až do pozdního léta se mu dařilo držet krok se svým demokratickým rivalem, a to navzdory nepopularitě jeho strany a prezidenta Bushe.

Volí se také do Kongresu

Prezidentské volby ovšem nebudou jediným zajímavým momentem, neboť Amerika zvolí zároveň třetinu senátorů a celou Sněmovnu reprezentantů. Zdá se, že demokratům se podaří udržet zisky z voleb v roce 2006 a dokonce je rozšířit.

V dolní komoře mají velké šance získat další křesla i v některých předměstských a venkovských obvodech, které jsou tradičně považovány za spíše konzervativní oblasti. Ve volbách do Senátu bude zajímavé sledovat, zda se demokratům podaří získat většinu umožňující přerušit případný republikánský filibuster (tj. nekončící rozpravu, k jejímu ukončení je zapotřebí tří pětin senátorů), ačkoliv zde se jedná o skutečně vysoký cíl.

Hlavním přáním všech zúčastněných by ovšem mělo být, aby volby proběhly bez komplikací a neopakovaly se například kontroverze z roku 2000.

Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.