Drábek: Ať náklady na sKarty zaplatí politici, kteří je ruší

Exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se nechal v Partii na Primě slyšet, že by náklady spojené s zrušením sociálních karet měli nést lidé, kteří se o jejich zastavení zasadili. „Pokud je smlouva uzavřená na dvanáct let a každý rok měla uspořit státnímu rozpočtu čtvrt miliardy korun, tak si to spočítejte," vyzdvihoval projekt v diskusním pořadu.

Tzv. sKarty mělo používat až tři a půl milionů lidí. Kromě nezaměstnaných, invalidů a žen na mateřské dovolené dokonce i penzisté. Velkolepý projekt ale míří ke svému konci. Debakl - zdá se - definitivně podtrhlo čtvrteční hlasování vlády.

Nynější ministryně Ludmila Müllerová v něm předstoupila před vládu s návrhem na úpravu sociálních karet. Jejich používání již nemělo být povinné. Z karty pro výběr dávek se by se stala průkazka, se kterou by se nezaměstnaný legitimoval například na úřadech práce. Pro návrh ale hlasovali jen čtyři ministři za TOP 09; Karolína Peake z LIDEM se zdržela, zbývajících devět hlasů bylo proti.

Vláda ministryni doporučila, aby podnikla legislativní kroky nutné k zastavení projektu. „Už není cesta, která by sKarty zachránila. Ukazují se stále nové a nové problémy. Používání karet jako identifikačního dokladu naráží na potíže s identifikátory. Nelze je načíst v informačních systémech. Sama ministryně tuto zúženou formu nedokázala na jednání vlády obhájit,“ komentovala usnesení Lenka Kohoutová, poslankyně za ODS.

Přímé odpovědi na otázku, jestli lze po hlasování vlády označit sociální karty za mrtvý projekt, se Müllerová vyhýbá. „Beru to na vědomí,“ krčila rameny poté, co ODS a LIDEM návrh potopili. Projekt Müllerová zdědila po Drábkovi. Smlouvu za stát uzavřel jeho tehdejší náměstek Šiška, jenž je dnes ve vazbě kvůli podezření z podplácení.

Zastavení projektu naráží na smluvní závazky s Českou spořitelnou. Ta poukazuje na prokazatelné náklady ve výši minimálně 300 milionů. Zdali v případě rušení karet bude po státu požadovat i náhradu ušlého zisku, je zatím nejasné. 

Když projekt karet na ministerstvu startoval, Drábek argumentoval úsporami, jež by jednotná výplata dávek zajistila. Ušetřit měla zmíněnou čtvrt miliardu ročně, kterou jinak stát platí České poště za rozesílání výplatních složenek. Další plus měla představovat ochrana před zneužíváním dávek: nakupování alkoholu nebo placení v kasinu by bylo snadno blokovatelné. 

Kritici sociálním kartám vyčítali řadu problémů. Především to, že za celým projektem stojí byznys. Česká spořitelna přistoupila k sKartám logicky jako ke komerčnímu projektu. Pouze první výběr z bankomatu v měsíci měl být bezplatný. Možnost kontroly toho, co lidé z dávek nakupují, pak vzbuzovala obavy z narušení soukromí. Povinnosti užívání sociálních karet schází zakotvení v zákonech a podle deníku Právo bylo podáno už několik trestních oznámeních za poskytnutí údajů o příjemcích sociálních dávek České spořitelně.  

Oblíbenost sKaret dokumentují statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí. Z původně očekávaných dvou milionů uživatelů, kteří měly dávky a důchody z karet vybírat do konce minulého roku, si je na úřadech práce vyzvedlo necelých tři sta tisíc lidí. A z nich je aktivně používá mizivých patnáct procent.