0:00
0:00
Denní zamyšlení Erika Besta28. 8. 20082 minuty

Studený nový svět

Astronaut

Dlouho před tím, než spatřily světlo světa romány 1984Konec civilizace aneb Překrásný nový svět nebo film Šílený Max, položil Jevgenij Zamjatin základní kámen antiutopické literatury románem My. V tomto zásadním díle z roku 1921 přežije dvousetletou válku, která od sebe naprosto odřízne jednotlivé části světa, pouhých 0,2 % všech obyvatel planety. A veškeré potraviny se vyrábějí z ropy. Ropa je ovšem „denním chlebem“ i pro nás, předky Zamjatinových hrdinů, kteří žijeme stovky let před nimi. Nadlouho však stačit nebude. Velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška prohlásil v rozhovoru pro Czech Business Weekly, že tato planeta při našem krásném životním stylu zvládne méně než miliardu lidí. O stejný styl života však nyní usilují další tři miliardy lidí, zdůraznil Bartuška, takže věci jednoduše nezůstanou při starém. Podle jeho názoru si musíme uvědomit, že soutěžíme o omezené zdroje energie se zeměmi, které jsou si plně vědomé svých potřeb. Co by z toho vyvodil Zamjatin? Možná poznatek, že nová studená válka, jejímiž hlavními zbraněmi budou ropovody, nikoli řízené střely, může být pro lidstvo stejně zničující.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].