Politici a dokonce nositelé Nobelovy ceny se snaží vyvolat ve spotřebitelích nakupovací horečku a doufají, že tím zachrání svět. Někteří lidé si zřejmě myslí, že když přesvědčí už tak předlužené spotřebitele, aby si půjčili další peníze na nákup dalších čínských tretek, vytáhnou nás ze současné šlamastyky. Opak je přirozeně pravdou. Tito spotřebitelé by spíš měli omezit výdaje, splatit dluhy a osvojit si finanční kázeň, která chybí jejich vládám. Ovšem jedna skupina by víc utrácet měla. Všichni zámožní občané, kteří netřou bídu s nouzí a notně vytěžili z finanční rozmařilosti posledních let, by měli sáhnout do kapsy a dopřávat si z plna hrdla. V řadě případů vděčí za své bohatství spíš historickým okolnostem, než vlastním tvůrčím či podnikatelským schopnostem. Pokud teď neprojeví ochotu víc se o nabyté jmění podělit, může se stát, že je za ně později násilně přerozdělí někdo jiný, protože stále zoufalejší vlády začnou sahat k populistickým opatřením.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
