Přirovnání k nacistickému Německu. Hodí se ke všemu a pro každou příležitost. Politiky nevyjímaje - sluší prezidentům i ministrům. Alespoň tak to vypadá podle posledních dní a měsíců. Nejnověji po něm uplynulou neděli sáhnul turecký prezident Erdoğan.
Poté, co v Gaggenau a Kolíně nad Rýnem zakázali uspořádat tureckým ministrům politická shromáždění pro německé Turky, nechal se prezident slyšet slovy:„Německo, nemáš vůbec žádný vztah k demokracii a mělo bys vědět, že tvé současné kroky se nijak neliší od těch, co se dělaly za nacistické éry“. Což vyznívá obzvlášť pikantně poté, co Turecko loni získalo cenné 151. místo ze 179. v žebříčku World Press Freedom Index 2016.
Prezident Trump se zvládl dostat na obě strany barikády. Skrze svůj tradiční komunikační kanál se v lednu 2017 vyjádřil k tomu, že informační služby Spojených států o něm zveřejnily údajně nepodložené kompromitující zprávy. „Žijeme v nacistickém Německu?“ ptal se uživatelů Twitteru.
Naopak na počátku prosince 2015 se na titulní straně amerického bulvárního deníku Philadelphia Daily News objevil tehdy ještě prezidentský kandidát Trump se zdviženou pravicí a nápisem „The New Furor.“ Proti tomu ovšem námitek neměl a přirovnal se bez prodlení k prezidentu Rooseveltovi.
Asi nejopatrněji se našlapovalo kolem události z ledna loňského roku, kdy polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro vyčetl německému eurokomisaři Güntheru Oettingerovi válečné zločiny nacistického Německa spáchané v Polsku. Reagoval tak na Oettingerův návrh, na jehož základě by Evropská komise měla dohlížet na dodržování hodnot právního státu v Polsku.
„Pravděpodobnost, že se v online diskusi objeví porovnání s Hitlerem či nacisty, se s růstem délky diskuse blíží jedné," praví Godwinův zákon. Kdo by čekal, že se tenhle aforismus začne čím dál víc platit i pro „offline diskuze“.
Autorem textu je Anna Kloudová; plné znění najdete na webu demagog.cz
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
