Prezident Miloš Zeman veřejnost v posledních dnech zásobuje výroky s nebývalou kadencí. Ve čtvrtek v rozhovoru pro Český rozhlas například uvedl, že „lidé, kteří mě kritizují, vůbec netuší, že pravomoc kárné žaloby prezidenta je zakotvena v Ústavě České republiky. Blbečci, kteří neznají ústavu, mě nezajímají“. Ačkoli neradi propadáme jednotvárnosti, nebyla tak jiná možnosti než zpracovat toto tvrzení jako #výrokdne.
V jistém smyslu lze souhlasit s prezidentem, že znát 113 článků základního právního předpisu by bylo záhodno. Aspoň co se týče politických funkcionářích od poslanců k prezidentovi. V praxi však zpravidla postačí ve vhodných chvílích do ústavy nahlédnout. A zjistíme tak mimo jiné, že pravomoc podat kárnou žalobu tu nenajdeme. Nachází se totiž v zákoně o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů.
Ústava sice říká, že prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. Tímto ustanovením však pouze vymezuje (vedle těch v ústavě zakotvených) další pravomoci, které vyžadují podpis premiéra (pokud nechceme dojít k výkladu, že žalobní návrh není rozhodnutím dle práva a spadá tedy do „odpovědnostní mezery“, kdy by za určité kroky prezidenta neměl nést rozhodnutí nikdo).
Ponechme stranou, že prezident k jím často skloňovaným blbečkům zařadil kromě moderátorů a občanských aktivistů i lid neseznámený s obsahem ústavy. Každopádně nemá pravdu, když svou pravomoc podat kárnou žalobu zaštiťuje tím, že má původ v ústavě - což má asi tolik jako jeho pravomoc propůjčovat prapory vojenským plukům.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
