V pátek to bude přesně rok, co v Číně zemřel literární kritik, esejista a bojovník za svobodu Liou Siao-po. Nositele Nobelovy ceny míru komunisté uvěznili za spoluautorství Charty 08, dokumentu žádajícího mimo jiné svobodu slova a konec cenzury - a právě během jedenáctiletého trestu, který si odpykával půl tisíce kilometrů od domova, Liou loni v červenci podlehl rakovině jater.
Následujících dvanáct měsíců poutal pozornost světové veřejnosti osud Liou Sia, sedmapadesátileté básnířky a výtvarnice, kterou si Liou vzal v polovině devadesátých let jako svoji druhou ženu. Právě láska k manželce představovala v případě disidenta, který jinak proslul nekompromisností postojů a bezmála lhostejností k vlastnímu osudu, slabé místo – a komunisté to „vytěžili“ na maximum.
Od roku 2010, kdy Liou obdržel Nobelovu cenu, ji drželi v domácím vězení s jednou povolenou návštěvou manžela měsíčně a občasným telefonátem od rodiny a přátel, který ovšem probíhal za dohledu policie. Když ji před šesti lety tajně navštívili reportéři agentury AP, zastihli ženu těžce oslabenou a hluboce deprimovanou životem v téměř naprosté izolaci. „Ani Kafka by nepřišel s ničím tak absurdním a neuvěřitelným,“ řekla tehdy novinářům se slzami v očích.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Muž, který se neohnul
Po smrti manžela pak Liou Sia zmizela úplně. Ještě se objevila na pohřbu, následující měsíce pak podle některých spekulací dál trávila v domácím vězení nebo byla úřady přesunuta kamsi na venkov. Nebylo nicméně pochyb, že je stále pod přísným dohledem. Letos na jaře pak britská stanice BBC citovala blízkého přítele básnířky, podle kterého mu do telefonu řekla, že je připravena zemřít a „na světě už jí nic nezbylo“.
To se však změnilo tři dny před ročním výročím Liouvy smrti – Sia v úterý nasedla v Pekingu do letadla a odletěla do Berlína. Zatímco podle šéfa čínské diplomacie odjela Sia do Německa pouze na léčení, podle jejího bratra (jak jeho status ze sociálních sítí cituje třeba deník The Financial Times) v Evropě „začne nový život“. Kdo naopak nový život nezačne, je právě Siin sourozenec, jehož setrváním v Číně vláda podle Amnesty International podmínila její propuštění.
FT krok vykládají jako vstřícné gesto, jímž si čínská vláda zajišťuje evropské spojence pro obchodní válku se Spojenými státy i vůči dalším krokům, které Trumpova vláda dělá a chystá vůči mezinárodním institucím. Právě v těchto dnech je navíc v Německu na návštěvě čínský premiér, což vede světový tisk ke spekulacím, zda není propuštění básnířky součástí širší diplomatické dohody. Vytrvalý diplomatický tlak Německa ocenil třeba čínský umělec a disident žijící v exilu Aj Wej-wej.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
